Dobře vystavěná legenda je základem uvedení každého nového výrobku na přehuštěný trh. Irští The Priests jednu takovou mají. Tedy spíše měli. Když se přece tři kněží rozhodnou věnovat čas mezi kázáním nahrání desky, zní to přinejmenším zajímavě. Ostatně podobných alb od ploten a garáží vychází po stovkách, tak proč by to nemohlo zafungovat i v jejich případě? Zafungovalo. Jimi nazpívané klasické melodie, chorály i tradicionály byly hitem. Ba přímo rychlostním bestsellerem. Ale co dál? Dáme si to ještě jednou dokola.

"Harmony" opět produkoval Mike Hedges (U2, Manic Street Preachers). Tracklist obsahuje podobnou sešlost příspěvků, v nichž klasické mistry zastupuje například Haydn, Bach, Vivaldi. Stopáž pamatovala na poslední svátky v roce ("Silent Night"), na oblíbený křesťanský chvalozpěv ("Amazing Grace") i na fakt, že ostrovní státy rovná se fotbal. Proto je tu jako poslední song připojen "You'll Never Walk Alone". Kdysi muzikálová melodie, dnes hymna fotbalových fanoušků. Místo nahrávání desky: Abbey Road. Zvláštnost, překvapení a jinakost desky: error.

Nahrávka pěkně hraje, kněží krásně zpívají, chorálový doprovod výborně doprovází. Jen je to celé poněkud chladné. Podobně jako bývají kostely. Ale v nich se alespoň dostavuje pocit úcty. Když ne k náboženským symbolům, tak přinejmenším k umu architekta. U "Harmony" k úctě není důvod. Tedy kromě práce grafiků odvedené na obalu. Ten bych ale vzhledem k současným pedofilním skandálům příliš v regálech nevystavoval. Deska sama o sobě není špatná (všechny momenty případné hudební okázalosti jsou naštěstí utlumeny), jen pocit autenticity vycházející z legendy nahradila studiová strohost. Hmotné statky zkrátka opět překryly ty duchovní.