Co lze obecně očekávat od ideálního duetu? Překvapivé nebo alespoň zajímavé spojení dvou hlasů. Vzájemnou chemii, napětí, soulad. Neměl by chybět text opravňující k přizvání hostujícího interpreta. Co z toho nabízí výběr "Duety" Jiřího Korna? Téměř nic.
3/10
Jiří Korn - Duety
Vydáno: 30.10.2009
Celkový čas: 59:58
Skladby: Venku je déšť a mráz, Byl by hřích, Karel nese asi čaj, Ach, ta láska nebeská, Vyhrát se dá, Sladké hlouposti, Jak to chodí v Monte Carlu, Mám malý stan, Má někdo všech pět P, Ne, maestro, Vzhůru mládenci, Pěšky jít nám je souzený, Sestra Margit, Hlava mazaná, Divotvorný hrnec, Cindy, Mám chuť říct Good-Bye
Vydavatel: Supraphon
Pokud se alespoň trochu orientujete v domácí pop music posledních - dejme tomu - třiceti let, bude vaše odpověď na otázku ohledně nejčastějšího pěveckého partnera
Jiřího Korna znít:
Helena Vondráčková. Jestliže ovšem Jiřího Korna znáte jenom z vyprávění a o jeho pěvecké kariéře nevíte vůbec nic, bude po přečtení bookletu odpověď úplně jiná: Hana Buštíková.
Překvapivá koncepce alba přisoudila polovině dua Kamélie výsadní postavení po zpěvákově boku. Ze sedmnácti skladeb se objevuje ve třech. Vondráčková pouze v jediné, a to se ještě jedná o jakýsi tříminutový mix z muzikálu "Divotvorný hrnec", ve kterém je jen jednou ze čtyř kolegyň. A rozhodně nejde o jedinou podivuhodnost "Duetů".
Další je vsunutí nahrávek z rokem původu 2009. Nejedná se ovšem o studiové kousky, ale o vytržená koncertní čísla s nepříliš dobrým zvukem. Při "Sladkých hloupostech (Something Stupid)" tak Dasha není téměř slyšet a polovinu dvouminutové stopáže "Má někdo všech pět P" s Lindou Finkovou zase vyplňuje step. Přitom přinejmenším prvně jmenovaný song ve studiové verzi existuje - Korn ho kdysi nazpíval s
Ivetou Bartošovou.
Vraťme se ale k podstatě duetů naznačené v úvodu. Pátrání po alespoň částečně fungujícím spojení zaručujícím zajímavý výsledek začíná a končí v úvodu alba. Hned první položka "Venku je déšť a mráz" je díky
Marii Rottrové a českému textu Zdeňka Borovce takovým ukázkovým příkladem klasického pojetí duetu. Modernější podobu mu pak dává "Karel nese asi čaj". Protipólem jsou pak příšernosti jako úprava klasiky "Ach, ta láska nebeská" s postelovým vzdycháním
Leony Machálkové. Jich je, bohužel, většina.
Tragický dojem z "Duetů" doplňuje booklet v podobě dvojlistu se strohým výčtem jednotlivých položek. Žádné další doplňující info, které by v dobré polovině případů potřebné bylo. Pokud totiž posloucháte například "Vzhůru mládenci" bez znalosti původu, nezbývá vám než přemýšlet, jestli se náhodou někdo nezbláznil. A nebudete daleko od pravdy. Vydat tak špatně připravenou kompilaci je opravdu druh bláznovství. Smutnější o to více, že ubližuje nejen vydavatelství, ale také interpretovi.