Mexický bar. Potomci indiánů a chlápci ne nepodobní kovbojům z westernů do sebe ládují tequily, servírce občas někdo vyhrne sukni nad podvazky a plácne ji po zadku. Od každého stolu stoupá od doutníků dým a na malém pódiu hraje kapela písně o naději anebo právě o vysedávání v baru - "Somos Los Perdidos".
6/10
Los Perdidos - Somos Los Perdidos
Skladby: Validez De La Esperanza, Oiga Hermano, !Viva Zapata!, Adonis, Andén No. 5, Amores, !Oye Gringo!, Por Qué No Queires Disfrutar, Río Negro, La Cucaracha, Somos Los Perdidos
Vydáno: 9.11.2009
Celkový čas: 45:46
Vydavatel: Indies MG Records
Říkají si Los Perdidos (česky Ztracenci), jsou z moravského Holešova, zpívají španělsky a o latinské Americe určitě vědí více než průměrný obyvatel Repúblicy Checa. O světě vůbec - zpěvák Padre má kořeny v Řecku, s kytaristou Madrugou žil ve španělské Andalusii, basák pravidelně cestuje po Číně. Všichni si také prošli různými hudebními etapami, nakonec zakotvili v chiapaspunku (chiapas podle nejchudšího mexického státu, kde žijí potomci Mayů), jak svůj mix latiny, ska, punku, reggae a revolučních motivů nazývají.
Vyjmenované vlivy slibují notnou dávku energie. Ano, na koncertě musejí být Los Perdidos doslova energickou bombou, na desce však působí poněkud okleštěně. Vinu na tom mají příliš dlouhé písně, většina skladeb se pohybuje stopáží okolo čtyř minut, několikrát i přes. Celkově tak deska vychází spíše jako střednětempá, byť třeba "!Oye Gringo!" dojíždí do času 4:22 v pekelném punkovém rytmu. Ztracencům se nedá upřít nápad, instrumentální zručnost, čuch na zpěvné refrény ("Oiga Hermano", "Somos Los Perdidos") ani fakt, že hravě dokážou navodit atmosféru latinských subtropů, aniž by ale písně působily nějak překombinovaně.
Ocenění si zaslouží také odvaha odtajnit v bookletu obsah textů všem španělsky nerozumějícím. Slova většinou pojednávají o naději, lásce, ale také o pálení mostů za minulostí, "Viva La Zapata" má revolučního ducha, předposlední téměř filmově znějící "La Cucaracha" je ovšem o švábovi, který bez marihuany nemůže vzlétnout jako orel do oblak. A refrén "!Oye Gringo!" alias písně pouličního prodavače tortill zní česky takto
podivně:
"Chceš-li přežít, táhni do prdele, víš, v životě se stávají věci, utluču tě tortillou.“I přes výše vyřčené nedostatky je "Somos Los Perdidos" poměrně dobrou deskou, která posluchače na nějaký čas dostane. Nechá ho
studovat španělštinu, v českých končinách nepříliš slýchanou, houpat se na ska-latinských vlnách. Ovšem pak ho vyžene ven, na ztracenecký koncert, kde písně z desky obalí špinavost živého provedení a možná i dým doutníků a panáky tequilly. A tu deska splní svůj účel - upozorní na zajímavý hudební zjev. Tedy na Los Perdidos.