Toužili jste mít starší desky Bon Jovi v remasterovaných verzích a nemohli je sehnat? Kapela z New Jersey vám přečetla myšlenky. Novinkou "The Circle" se totiž vrací zpět do osmdesátých let, do období svých začátků. A bere jak ze sebe samé, tak od svých osmdesátkových kolegů. Kruh se uzavřel.
5/10
Bon Jovi - The Circle
Skladby: We Weren't Born To Follow, When We Were Beautiful, Work For The Working Man, Superman Tonight, Bullet, Thorn In My Side, Live Before You Die, Brokenpromiseland, Love's The Only Rule, Fast Cars, Happy Now, Learn To Love
Vydáno: 9.11.2009
Celkový čas: 52:40
Vydavatel: Universal
Okolnostem vzniku nové desky
Bon Jovi jsme se věnovali v
předchozím článku, takže pojďme rovnou na věc. Parta z New Jersey přichází s novinkou dva roky po předchozí desce "Lost Highway", která přinesla v rámci jejich tvorby v jistém smyslu oživení. Zatímco předchozí nahrávky byly natočeny víceméně všechny podle jednoho formátu,
"Lost Highway" byla inspirována americkou country. Novinková studiovka "The Circle" však nemohla mít ani jinačí název. Country je tu zapomenuta a kapela se vrací ke svým prvním deskám. Je otázka, zda pouze k těm, protože kromě "Keep The Faith" z roku 1992 jsou si všechny předchozí počiny v mnohém podobny. Ale čistě ze subjektivního pocitu má novinka nejblíže právě k prvotinám Bon Jovi.
Návrat k sobě samým znamená návrat o dvě desetiletí zpět. Osmdesátá léta nalezneme na desce například ve "When We Were Beautiful", jež se nese v duchu "Joshua Tree" irských parťáků, případně "Learn To Love". Ve svižné "Work For A Working Man" použili Bon Jovi riff z "Living On A Prayer" a nechávám na zvážení posluchačů, zda jde o vykrádačku sebe sama, nebo o vtípek. Klasický stadiónový refrén zdobí singl "We Weren't Born To Follow", který opět v několika akordech opakuje to, co Bon Jovi hrají už celá léta. To platí i o hardrockové vypalovačce "Bullet" a hloubavé "Brokenpromisseland", jíž ozvláštňuje klávesový riff.
Ani jeden song však nepřináší v pravém slova smyslu něco nového, překvapivého, originálního. Nemá cenu lámat něco přes koleno, nic takového na desce není, ani kdybychom se snažili to objevit sebevíc. Bon Jovi zpívají pořád o tom samém a hrají pořád to samé. Jsou vlastně takoví američtí
Chinaski. U publika jim to vychází, tak proč by se měnili? Novinka "The Circle" se bude určitě vyjímat ve fitnesscentrech, kde si borci se 140kg na bench press budou při poslechu stadionových refrénů spokojeně odfrkovat do rytmu. Nebo na stadionech samotných, jakmile se kapela rozjede na světové turné. Ale větší přínos? Ani omylem.
"The Circle" je jenom opakováním už tolikrát řečeného a recyklovaného. Kdo se chce seznámit s tvorbou
Bon Jovi, nechť sáhne po jakékoliv jejich jiné desce. Přinese mu stejný nebo větší zážitek, než novinka. Sklaní fandové souhlasit nebudou, ale to je normální.