Kiss sice nepřekvapí, ale potěší

16.10.2009 12:00 - Petr Bláha | foto: facebook interpreta

Kdo by je neznal? Zmalované rockové hvězdy se po dlouhých jedenácti letech hlásí s novou řadovkou. Devatenáctý zářez do diskografie byl plný očekávání, ale i skepse. Skeptici však musejí být zklamaní, protože Paul Stanley a spol. jsou ve vynikající formě.
8/10

Kiss - Sonic Boom

Skladby: Modern Day Delilah, Russian Roulette, Never Enough, Yes I Know (Nobody's Perfect), Stand, Hot And Cold, All For The Glory, Danger Us, I'm An Animal, When Lightning Strikes, Say Yeah.
Vydáno: 12.10.2009
Celkový čas: 47:13
Vydavatel: Warner Music
Oficiálně má jít o první desku nové sestavy, ale nalijme si čistého vína. Nikdo z hráčů nehraje na řadovce Kiss poprvé. Dokonce i nový kytarista Tommy Thrayer nahrál většinu kytarových partů namísto Ace Frehleyho na minulém albu. Není se tedy čemu divit, že jim to náramně šlape a nová studiovka se obešla bez křečovitého materiálu, který se objevoval na dřívějších nahrávkách. Tohle jsou ti staří dobří rockeři. Ovšem z obalu získáte dojem, že se někdo zbláznil. Pološílená kresba vypadá jako nepovedený návrat do osmdesátých let. Obsah naštěstí nikoliv.

Úvodní tóny dávají najevo, že v základu se nic nezměnilo, ale forma je o poznání vyspělejší. Moderní kytarové prvky mile překvapí. Jinak jde o zcela typickou šablonu. Hlavní autorský přínos má dvojice Simmons a Stanley, kteří se také dějí o pěvecké party, ale nechávají několik songů k odzpívání i svým souputníkům, což je jedině dobře, protože bubeník Eric Singer je dost možná nejlepším vokalistou v historii kapely. Ale nikdo asi nečeká, že by dostával do budoucna více příležitostí. Většinu času tak budeme poslouchat zpěv masek Démona a Hvězdného dítěte, to je totiž skutečná a jediná tvář Kiss. A můžeme si myslet cokoliv.

Netuším, jestli je to mou osobní sympatií ke zpěvu Paula Stanleyho, ale jím zpívané songy považuji za nejlepší na desce. Ať jde o otvírák "Modern Day Delilah" nebo "Never Enough", jejíž začátek s výkřikem "Oh Yeaaahhh" je opravdu silným momentem. Ovšem bezkonkurenčním hitem je právě jediný pěvecký výstup Erica Singera "All For The Glory" s luxusním stadionovým refrénem a vynikající Thrayerovou kytarou. Není co namítat. Deska je to vzácně vyrovnaná, leč asi nepřinese nějaký megahit. Inu, je za ní cítit poctivá práce a neutuchající nadšení, a to se počítá.

Novinka Kiss zkrátka patří jednoznačně k tomu nejlepšímu v jejich historii, nicméně zdaleka nejpovedenějším počinem posledních dvaceti let je sólovka Paula Stanleyho, kterou tímto dávám v pozornost. Novou desku však nelze nedoporučit. A to i z důvodu, že se prodává v klasické CD verzi, ale i ve speciální trojdiskové edici, kde najdete desku, DVD se záznamem šesti songů a speciální CD. Na něm jsou nanovo nahrané největší hity - jde o výběrovku, která byla vydána pouze pro japonský trh a zbytku světa se dostává právě touto cestou.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY