Film "Cesta z města" je v pořadí již čtvrtým celovečerním filmem režiséra Tomáše Vorla. A dodejme, že filmem mimořádně úspěšným. S panem režisérem a představiteli hlavních rolí Tomášem Hanákem a Bárou Nimcovou jsme si v podkrovním branickém bytě povídali nejen o filmu samém a hudbě k němu (recenzi soundtracku si dnes můžete také přečíst stejně jako se podívat na videoklip k písničce "Dva skřítci"), ale třeba i o filmových kriticích či internetu.

Celý rozhovor si můžete pustit i v RealVideu.

"Cesta z města" je to, čemu se dneska v propagačních materiálech říkává "hezký český rodinný film", což je docela odlišná poloha od provokativních filmů, kterých se od vás dosud diváci dočkali. Proč ta změna?

TV - To jste tak definoval vy. Možná to je podáno tou formou, ale obsah je naprosto anarchistický. Anarchistický a protispolečenský. Možná forma mate - to, že tam hraje malé dítě, že to je v přírodě, že to je na chaloupce, že tam hraje krásná tvář... Ale obsah filmu je naprosto protispolečenský.

 Je ovšem otázka, co si kdo představuje pod slovem "anarchistický". Nedávno se třeba toto slovo často používalo v souvislosti s Českou televizí.

TV - Anarchistický - to jsem přehnal. Anarchismus, to je, když dáš bombu do hotelu, jsou tam mrtví, tak si představuji anarchismus. Takže to není anarchistický film, ale protispolečenský je. Je to proti vzdělání, proti škole, proti řádu, proti technologiím, počítačům...
TH - ... antievoluční...
BN - ...protipokrokový....
TV - A možná ani ne tak proti, ale takový konfrontující ty věci...

Spojení Vorel - Hanák asi už každému připadne samozřejmé, ale já jsem slyšel, že na hlavní roli byl regulérní konkurs...

TH - Ano, tam těch adeptů bylo víc, samé známé tváře.
TV - Karel Roden...
BN - ...Karel Dobrý...
TH - (ironicky)...Karel Štědrý...
BN - ...Ondřej Vetchý...
TV - ...David Matásek...
BN - ...David Koller...
TV - ... Fiala... Polívka - toho jsem chtěl nejdřív...
TH - Polívka - ten přešel posléze na traktor.
TV - A Koller byl favorit největší, ale on se pak zalekl, když zjistil, že má i zpívat. Původně to i chtěl, ale pak říkal: "To jako budu zpívat já?" A já mu říkal: "To by bylo divný, kdyby tě přezpíval Gott nebo Hanák, ne?"
TH - Bylo by to zajímavý - já bych ho rád viděl v nějaký roli.
TV - Asi se bál, že by mu to porušilo image nebo že by byl za romantika. On si chce udržet image rockera, takže tohle bylo pro něj moc romantický...
BN - ...představa dvou skřítků třeba.
TV - Prostě řekl, že ne. Takže jsme vyšťárali tady toho nejhoršího českýho herce... (smích)
TH - ...a dvě stě tisíc je doma... teda diváků...

Tomáš je ostřílený herec, ale pro Báru to byla první větší filmová příležitost. Jaký z toho filmu máte pocit?

BN - Dobrý. Určitě. Mně se to líbilo, já jsem si nedovedla představit, že budu stát před kamerou a ještě k tomu něco říkat tak, aby tomu někdo věřil, tomu, co říkám, takže jsem o tom pak už raději nepřemýšlela, ono to jelo a hrozně mě to bavilo.

Změnilo se tím filmem něco? Hrnou se nabídky k dalším filmům?

BN - Nabídky se nehrnou a zatím nesleduji žádné velké změny. Já si tak pracuju, dělám, co jsem dělala předtím.
TH - Já musím říct, že Bára mě fakt mile překvapila. Fakt to musím říct. A že byly velké pochybnosti - zvlášť když si režisér obsadí svou dívku do hlavní role, to je vždycky živná půda pro spousty šepotů a výkřiků v zákulisích. Ale pak se mi to opravdu strašně líbilo a čekal jsem co kritika. A jako vždycky došlo ke guláši, někdo se mohl zbláznit, jak je výtečná, a někdo, jak je strašná. Já si toho nemůžu nevšímat, protože mě zajímají všechny recenze našich filmů už z toho důvodu, jak se s tím kritika vypořádala. Mě štve, že všichni kritici nemají stejnou startovní čáru. Stalo se tady zvykem, že se uveřejňují recenze čtrnáct dní před premiérou a další kritici už jen z toho důvodu, aby nenapsali podobnou recenzi, píšou "jinou". Já je důvodně podezírám z toho, že je to pro ně o snaze být originální, ne hodnotit to dílo, ale být originální, svérázní a osobití. Tak napíšou jinou kritiku, která se netýká toho díla, ale stylotvorného pojetí. Teď jsem to sledoval naposledy u "Otesánka".
TV - To je ale ještě ta lepší část kritiků. Pak jsou ti, co opisují od ostatních. Nějaká osobnost něco řekne a ostatní opisují.
BN - Chudák čtenář, když si v jednom časopise přečte, jak je to skvělé a v druhém, jak je to hrozné.

Zpátky k muzice. Zaujalo mě, že si mnohé texty k písním, které ve filmu (a potažmo na soundtracku) zazní, napsal sám režisér.

TV - Některé písně jsou na motivy lidových a církevních, ale většinou jsem ty texty psal já.

To vzniklo jak? To byl původní úmysl nebo jen došlo k tomu, že nebyl po ruce žádný textař, se kterým byste byl spokojen?

TV - Hlavní myšlenka vzešla od pana děkana Bernarda, což je člen grantové komise, kam jsem scénář dvakrát dával a nic mi nedali. Tak jsem zjišťoval, co jim vlastně vadí. A on mi řekl, že si myslí, že by tomu filmu pomohlo, kdyby v něm byly písničky, jako třeba v "Kouři". Já jsem to na to konto zkusil, byl jsem zrovna na Rabštejně v tu dobu, tak jsem začal textovat. První vznikli "Dva skřítci", pak "Když svítá". Nejdřív to byl jen takový pokus. Pak to dostalo grant... (smích)
BN - Jen řekni, jak tě to bavilo.
TV - No bavilo mě to.

Téměř všichni herci ve filmu zpívají i své party. Nebyla tam ani na chvíli pochybnost, že by to například někdo přezpíval?

TV - (ironicky) Samozřejmě jsem nejdřív myslel, tak jako všichni čeští režiséři, že tam bude Lucie Bílá a Karel Gott, aby se vyrobil ten hit. To je ta jistota, že ať je film jakýkoliv, tak na konci když zazpívá Lucka Bílá nebo Karel Gott, tak se ta píseň prodá, takže o tom jsme taky samozřejmě uvažovali.

Nejlepší je, když tam Karel Gott rovnou hraje...

BN - ...a nejlépe dvojroli.
TV - …a pak nám přišlo, že by to bylo nefér k filmu. Je čisté, když to herci sami zpívají, když to drží pohromadě, když je to pravdivější a přirozenější.

Soundtrack vyšel u Sony Music Bonton. Jak se stalo, že ho vydala velká firma?

TV - Možná to je tím, že s Bontonem máme trojsmlouvu na cédéčka, VHS a DVD. Je to větší balík, málokdo se tady pustí jen do soundtracku, musí se to prodat. DVD bude na podzim, v září, říjnu.

Hudbu dělal Michal Vích. Tam byla volba dopředu jasná?

TV - Myslím, že ta hudba je skvělá. Michal Vích dělal už "Kouř", "Pražskou pětku", "Co chytneš v žitě". Je to geniální skladatel, není agresivní, není komerční, nesnaží se prosadit, ale ty melodie jsou úchvatné. Každá je jiná a drží to pohromadě. Hudba byla vlastně dopředu hotová, my už jsme měli playbacky a při natáčení jsme použili tu hudbu pro atmosféru. "Dva skřítci" museli být nazpívaní, protože to je synchron, Suchařípa v hospodě taky. Nakonec Michal hudbu jen doladil. Já mám radši hudbu předem, protože pak je jasné, jakou film bude mít atmosféru.

Paní Skořepové nebo panu Suchařípovi byla do úst vložena slova, která od nich možná nikdo před tím neslyšel. Jak se k tomu postavili?

TV - Nejdřív byli zaskočeni, ale herci umí zpívat. Je to jen o tom je přesvědčit. Suchařípovi ta píseň sedla a Ljuba si to musí vždycky tak rozebrat, strašně dlouho to trvá, než se do toho dostane. Vždycky jsme ve studiu natočili několik verzí a tu poslední tak nějak intuitivně trefila.
TH - Ta píseň "Lopuchová" ve filmu ale bohužel nakonec není...
BN - To ji hodně mrzelo.
TV - Dvě její písničky jsme nakonec vystřihli. To je vždycky tak - pokud nechcete dělat muzikál, musíte z té písně dát jen kus a někdy se tam prostě vůbec nehodí.

Myslíte, že písničky z filmu by obstály i samostatně?

TV - Písnička "Cesta z města", kterou zpívá Tomáš Hanák, by se mohla klidně pustit i v rádiu, "Když svítá", kde zpívají oni dva duet (Tomáš s Bárou) je trošku pomalejší, ale proč by muselo být všechno "umca umca". Na tři písničky jsme udělali klipy, dokonce jsme tam použili i záběry, které ve filmu nejsou.
TH - Já nevím, jestli se dneska může často hrát písnička, která nemá za zády silného a movitého vydavatele. Samozřejmě, když se bude posluchačům líbit, tak někteří si napíší, někteří si zatelefonují, ale to asi není důležité, hlavní je, aby vydavatel sypal peníze do rádií a tlačil to všemi směry. V tom je asi písnička z filmu trochu handicapovaná. Nebo si myslíte, že je dneska důležité, jestli je písnička pěkná?
BN - Musí to mít ten formát...
TH - A jaké rádio tady má formát, aby hrálo tyhle písničky? Možná jen Limonádový Joe nebo Rádio 1, to jsou jediné dvě. Takže jedině, že by to udělali jako krok proti své dramaturgii, aby ten formát oživili.
TV - Všichni se drží nějakých norem a šablon a je nutné je porušovat.
BN - Ale musíš tam mít toho strýčka, který se za to postaví.

Nicméně film je v kinech, lidé na něj dost chodí...

TH - Celkem dost. Dvě stě tisíc je v našich podmínkách celkem hodně.
TV - Po týdnu byl úspěšnější, než "Kamenný most" za celou dobu.

Váš příští film bude muzikál, anebo naopak úplně bez písniček?

TV - Já nemám plán žádný, protože plány a celovečerní firmy... Já mám teď malou digitální kameru a tou sbírám materiál o "Cestě z města" očima Bolka Polívky a Tomáše Hanáka, to budou takové profily - dokumenty. A Ljubu Skořepovou jsem chtěl, ale o ní už někdo točí. Takže nemám žádný plán, je to svobodná práce.

Tento rozhovor je pro MusicServer, hudební server. Počítače ve vašem filmu hrají důležitou roli. Jaký je váš vztah k internetu jako médiu?

TH - Já internet nemám z toho důvodu, že pořád nemám čas si ho nainstalovat, ačkoliv je na mne vyvíjen čím dál větší tlak, už třeba kvůli textům, které píšu a je potřeba je odesílat a fax už je dneska pomalý... Ta možnost přístupu k informacím je obrovská, ale já to musím pořád srovnávat s bolševizmem, s tou érou komunistické hrůzovlády, kdy jsme se sami pídili po veškerých informacích, které nás zajímaly. A pídili jsme se tím způsobem, až jsme se dopídili a ty informace pro nás pak měly obrovskou cenu a váhu. Já mám teď takový pocit, že veškeré informace jsou dostupné a tím, jak jsou všude člověku nabízeny a nuceny, že vlastně je to ohromná možnost číst, vidět, slyšet, ale jen málokdo to využije tak - teď řeknu silné slovo - aby se obohatil. Je to něco, co člověku zevšední. Je to k dispozici a tím pádem mne to tak jako přestává vzrušovat a zajímat. Spojím to s cestováním - tady mám možnost jet s cestovní kanceláří na Mount Everest a já si řeknu, že to asi nebude ono. Raději si vyberu místo, kam abych se dostal, musím vynaložit nějaké síly. Nehledě na to, že to ubírá čas na soustředěnější práci na něčem jiném. To se vám asi nebude hodit do formátu, ne? (smích) Uznávám, že novináři, vědci, kritici to využijí ke své práci, ale u normální veřejnosti si nejsem jistý. A když se vrátím k filmu - já vím, že už za nedlouho budou velkoplošné obrazovky, které nahradí plátno, ale já potřebuju kino, ten zšeřelý sál, jsem stará škola, ročník 57, mně to asi nebude chtít nahradit, to kino.
TV - To bude jinak. Kina budou, bude tam projektor a ten bude promítat digitální film. Takže staré promítačky a celuloid se vyhodí. To je můj názor. Bude tam dokonalá projekce, buď kabelem nebo DVD.
TH - A nepřijdou tím někteří o prachy?
TV - Přijdou, ale jiní zase vydělají. To je boj dvou technologií.
TH - Mne to bude těšit, i když to bude jiná technologie, když půjdu do kina.
TV - Kina zůstanou, jako kolektivní zážitek, stejně tak jako zůstanou noviny. Knížky taky zůstanou. Když si někdo vleze do postele a vezme si třeba Kunderu, tak to šustění papíru je něco úplně jiného než na počítači. A nakupování na internetu je úplný nesmysl. S hudbou by to možná mohlo fungovat - člověk by nemusel dávat 500,- Kč za cédéčko, jen si třeba klikne na heslo David Bowie a už mu hraje hit na dokonalé zvukové soupravě. A co Bára? Jaký ta má názor na chlapské technologie?
BN - Já jsem zatím nepřišla internetu na chuť. Mně se sice líbí ta možnost, ale připadá mi to jako strašný žrout času a nemám na to trpělivost, tak jako na televizi. Hrozně to odcizuje lidi, nekomunikují spolu...
TH - Možná ale budeme donuceni tlakem se začít chovat jinak. Dnes pořád můžeš psát na psacím stroji, ale nikde ti to nevezmou. Řeknou - to vám nikdo přepisovat nebude.

V tomto duchu se naše povídání neslo ještě chvíli, ale důležitá témata už byla vyřčena, otázky zodpovězeny. Jděte se podívat na film nebo si alespoň poslechněte soundtrack. V dnešním hektickém čase jsou taková zastavení důležitá.