Reklama

Co poslouchá musicserver 26/2009

04.07.2009 05:00 - Redakce

Horké počasí, jež v těchto dnech panuje, lze přečkat mnoha způsoby. Můžete vysedávat na zahrádce u piva nebo se chladit v modravých vlnách. Všechny tyto činnosti se ovšem dají zpříjemnit muzikou doporučenou našimi redaktory. V dnešní nabídce jsou: Tilly And The Wall, Disharmony, Ideal a The Cassandra Complex.


Co poslouchá...

Tomáš Tenkrát
Tilly And The Wall - o (2008)

Tilly And The Wall - o
Indie rockové/popové kapely mi sice už nějaký ten pátek lezou krkem, ale Tilly And The Wall jsou výjimkou. Nebrousí tolik kytary a nesnaží se tedy čerpat z vyčerpaného. Staví na chytlavých melodiích umě doplněných o nějakou tu elektroniku. Důmyslně si hrají s aranžemi a nebojí se třeba ani trumpety nebo harmoniky. Stojí a padají na sympatickém projevu zpěvačky a baskytaristky Kianny Alarid, ale co je nejdůležitější, produkují hudbu tak odlehčenou, na atmosféru bohatou, ale v jádru jednoduchou, že fungují jako svěží vánek, i v momentě, když už vás ze všeho bolí hlava a na nic nemáte náladu. Sice nejsou z Evropy, nýbrž z Nebrasky, což ale v konečném důsledku znamená jen plus. Evidentně to dělají tak, jak se to líbí jim a na škatulky kašlou. Ať žijou barvy, pojďme si čmárat a dbejme hlavně na ty fosforeskující! Jestli máte rádi The Ting Tings, The Go! Team, ale třeba i The Stars nebo Annie, jděte do toho. Tyhle tři holky a dva kluci vás nemůžou zklamat. Sluníčko si na léto nehraje, tak si ho můžete rozsvítit sami alespoň v obýváku.


"Beat Control"


Co poslouchá...

Dan Hájek
Disharmony - Cloned (Other Side Of Evolution) (2008)

Disharmony - Cloned
Bratislavská dvojice Disharmony si mě naplno získala svým vystoupením na festivalu Dark:Live:Fest. Jejich strhující show mi tenkrát vzala vítr z plachet a já naplno pronikl do hlubin temných atmosfér, které ze sebe chrlí ve velkém tempu. "Cloned" není ani tak řadovkou s vlastním materiálem, jako kompilace remixů pro spřátelené projekty. I když došlo na dvě novotou vonící skladby "Suspection" a "Nautilus" určené jen pro tuto příležitost. Disharmony jsou alchymisté, kteří neradi stojí na jednom místě - zvukové klony pro Polygon, Mnemonic, Flint Glass, Saru Noxx nebo domácí Tábor radosti a Anhedonii plně rozvíjejí tuto teorii temnoty převtělené v ekvivalent dark electra a ambientu. Pokud rádi objevujete nová zákoutí, toto je zcela ideální soundtrack; jen zhasnout světla a zažehnout svíce. "Cloned (Other Side Of Evolution)" je fajn mezistupeň před chystaným albem "Evolution", k jehož titulní skladbě již vzniklo i video.


"Evolution"


Co poslouchá...

Lukáš Benda
Ideal - Ideal (1980)

Ideal - Ideal
Im Berlin nichts neues. Peter Fox stále paralyzuje davy proudící dnem i nocí po Alexi a málokdo si tak vzpomene na původní hymnu "nejalternativnějšího" města světa. Ideal je pojem, který ovládl berlínskou scénu v roce 1980. Nadvláda trvala necelé tři roky, než se projekt rozpadl a dnes charismatická Annette Humpe zpronevěřila své jméno projektu Ich + Ich, který jen tak mimochodem nestojí oproti původním Ideal za nic. Před třiceti lety byla Annette sexuálním symbolem rozděleného Berlína. Námořnice, stojící za klávesami, zpívající o sentimentu modrých očí, hýřila na pódiu Rockpalast energií a tužbami. S odstupem času patří Ideal k nejkvalitnějším kapelám celé Neue Deutsche Welle, a přestože se debutové album dostalo "jen" na třetí místo v německém i rakouském žebříčku, jeho poselství přežilo dodnes. NDW je již léta mrtvá, a tak se jen vzpomíná na období, kdy německy mluvící země diktovaly hudební trendy celému světu. A možná, že to změní zmiňovaný Peter Fox, což by byl ideál.


"Blaue Augen"


Co poslouchá...

Ondřej Michal
The Cassandra Complex - The War Against Sleep (1992)

The Cassandra Complex - The War Against Sleep
Říkejte si tomu, jak chcete, třeba únava materiálu. Musím se ovšem přiznat, že ze záplavy stále nové muziky, která se odevšad valí jako mračna kobylek, jde mi někdy hlava kolem. To se pak, možná až skoro pokorně, ohlížím zpátky a vydávám na cestu do hudební historie. Třeba i o sedmnáct let nazpět. Právě v té době The Cassandra Complex vyhlásila svoji Válku se spánkem. Rodney Orpheus a spol. nikdy neměli potřebu za každou cenu obsazovat příčky hitparád a hrát si na hvězdy. Raději okupovali pódia menších klubů a těšili se z přízně do černé oblečeného gothic rockového publika. Snad právě proto zůstali ve stínu egocentrického náfuky Andrew Aldritche a jeho Milosrdných sester. S nimi ostatně mají společných hned několik věcí. V první řadě automatického bubeníka, hluboký vokál nebo nezanedbatelný elektronický element. Zvukem synťáků ostatně nikdy nešetřili. Když se to tak vezme, také publikum mají obě kapely víceméně stejné. Před dvěma roky, po dlouhé hibernaci, The Cassandra Complex začala opět hrát koncerty. Uvidíme, zdali se objeví také u nás.


"Second Shot"


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY