Když se podíváte na následující řádky, zjistíte, že si naši redaktoři neoblíbili úplně ty největší hity. Samozřejmě "Beat It" či "Black Or White" spadají do ranku těch top hitovek, ale zbytek až tolik ne. Naprostou převahu mají porevoluční alba "Dangerous" a překvapivě i "HIStory", což je zřejmě dáno politickou situací u nás; ty vydané před rokem 1989 jsou zastoupeny velmi dietně. Největším překvapením je absence jakéhokoli reprezentanta z "Bad". Nikdo ale netvrdí, že náš výběr je to nejlepší, co Michael Jackson natočil. Jsou to spíše věci, které nás samotné nějakým způsobem nejvíce oslovily, máme k nim osobní vzpomínky, či jsou s něčím spjaté. A které to jsou?

Honza Balušek - Who Is It (1992)

Michael Jackson patřil do trojice hudebních idolů mého dětství a mládí (MJ - Pet Shop Boys - Guns N' Roses). Desku "Dangerous" jsem dostal na krásném dvojvinylu na Vánoce a dodnes je pro mě jeho nejlepší nahrávkou. V oněch třinácti letech mě nejvíce zasáhly ty popové věci jako "Heal The World" nebo "Will You Be There", postupem času je zcela vytěsnily paranoidní skladby ze začátku alba. Někde mezi nimi je má provždy nejoblíbenější "Who Is It", balada s úžasným beatem a emocemi, které sice jsou postaveny na klasickém a mnohokrát použitém "kdo mi sakra ojíždí moji holku", ale topit se v nich těch šest minut je jednoduše krásné. Neopakovatelnou atmosféru má také videoklip, o němž se traduje, že na jeho natáčení neměl Jackson moc času, a proto je těžiště příběhu na ostatních hercích. Tedy herečce. Kdo viděl, chápe, kdo neviděl, pochopí, až uvidí.

---

Karel Veselý - Stranger In Moscow (1996)

Přiznávám, že Michael Jackson byl pro mě v devadesátých letech jen odpudivý podivín, jehož megalomanský pop jsem s opovrhováním ignoroval. Samozřejmě, že jsem později objevil geniální desky "Off The Wall" a "Thriller" a některé skvělé momenty z pozdějších, bílých desek. Dneska nedám dopustit na "Billie Jean", "Beat It" nebo "In The Closet", ale co mě k Jacksonovi přivedlo, je nenápadná balada "Stranger In Moscow" z "HIStory". Vzpomínám si, jak jsem ji poprvé viděl v jakési televizní hitparádě a křehká melodie se mi zaryla hluboko do paměti. Podle Wikipedie ji Jackson napsal těsně po prvních obviněních ze sexuálního zneužívání nezletilých při zastávce svého turné "Dangerous" v Moskvě. Jako kdyby do ní zapsal všechnu svoji paranoiu, osamění i postupující šílenství a navíc i atmosféru dost možná nejšílenějšího města severní polokoule. Vloni v létě jsem se úplně náhodou ocitl na jednu noc v Moskvě a při pozorování nekonečných zástupů paneláků a betonových monolitů jsem si na "Stranger In Moscow" vzpomněl. Po zádech mi přejel chlad, o kterém Jackson ve skladbě zpívá. Génius.

---

Katka Guziurová - Heal The World (1992)

Byly dvě ráno, můj čas jít spát. Ještě jsem ze zvyku najela na musicserver.cz, který kontroluji už ze zvyku, a tam "Bum Bác!", titulek jak Tatry, že je Jackson po smrti. První, co jsem udělala při hledání dalších informací, pustila jsem si jeho písně. Teda zprvu jednu - "Heal The World". Tuhle měla ráda moje máma, a té se jen tak něco nelíbilo, tuhle hráli jako poslední píseň na mých tanečních a nechali jsme si ji zahrát i na maturitním večírku. Samozřejmě nechybí ani v mém repertoáru, když mám typickou ženskou náladu a pouštím si pomalé, pokud možno co nejsmutnější písně. A najednou jsou všechny tyhle vzpomínky přehlušeny jen jedinou, kdy jsem projížděla všechny zpravodajské portály a nemohla uvěřit tomu, že Michael Jackson je už po smrti. Nebudu fňukat nad zmařenými lístky na koncert, co se mělo stát, se stalo, ale stejně mě to bude ještě pár dní hodně mrzet.

---

Dan Hájek - Scream (1995)

MJ byl pro mě oblíbencem hlavně díky trojici alb "Thriller", "Bad" a "Dangerous". Paradoxně nejoblíbenější skladbu mám ale mimo tento trojblok. "Scream" produkoval dvorní team sestry Janet - Jimmy Jam a Terry Lewis. Berou mě ty syrové zvuky, přes sebe poházené (naskládané) melodické prvky, rytmy a samotné téma: Michael se zde po svém křikem vypořádává se svými skandály (obtěžování chlapců, odstartované v roce 1993) a vyjadřuje odpor vůči bulváru, který ho v té době dral až na kost. Vzniklo i geniální video, které se zapsalo do Guinessovy knihy rekordů jako jedno z nejdražších (rovných sedm miliónů dolarů). Mnoho nej naráz, ale myslím, že zasloužených. Ujíždím na tomto tracku a na video nenechám též dopustit, jen nevím, zda v tom nemá prsty i má obliba Janet Jackson.

---

Michal Koch - Say Say Say (1983)

O spolupráci Michaela Jacksona a Paula McCartneyho je známo, že skončila dřív, než se mohla řádně rozvinout. Na vině nebyly umělecké neshody, nýbrž, jak to tak bývá, peníze. A tak ti dva natočili jen tři duety. Hned ten první (i když vydán byl až rok po thrillerovské "The Girl Is Mine") je esencí toho, v čem jsou oba tak dobří (tedy vyjma textu): od úžasně chytlavé melodie přes diskotékový, ale nikoliv primitivní rytmus po skvělé a bohaté aranže, byť ty jsou z velké části dílem maestra George Martina. A klip? Joj, to bylo ještě v dobách, kdy klipy mohly mít i vtipný příběh, neb pustit v televizi celou pětiminutovku nebyl problém. Ač režisér videa Bob Giraldi prohlásil, že "Ta dvě ega se při natáčení málem nevešla do místnosti!", stal se z klipu i písně šlágr, pro Jacksona třetí číslo jedna roku 1983 v americké hitparádě.

---

Radek Londin - Jam (1992)

Tříštění skla, jímž začíná i celá deska "Dangerous", jsem slyšel tolikrát, že bych ho bezpečně rozeznal od jiných hroutících se výloh či okenních tabulí. "Nebezpečný" vinyl jsem dostal k Vánocům roku 91 a jednu dobu ani neopouštěl gramofon, maximálně když jsem přehazoval mezi dvěma deskami této mamutí popové ságy. Rázný vyskrečovaný urban beat ilustruje, jak Jackson cílil na hiphopové publikum. On to není hip hop, chybí radikálnější zvuk, ale spíše new jack swing, jemuž se hip hopeři té doby vysmívali. Za songem částečně stojí spoluproducent alba Teddy Riley, nazývaný Král new jack swingu, takže není divu. Tady ale triumfuje král popový. Seká hlásky do mezidob a text je - jak už to u nejlepších Jacksonových songů bývá - pěkná paranoia. Slintám z dokonalého kytarového beglajtu, který celou věc ještě víc nakopává...

---

Tomáš Parkan - Will You Be There (1993)

Dlouho jsem přemýšlel, jakou písničku zmínit. Myšlenky mi směřovaly ke "Smooth Criminal" nebo na "Invincible" nevydané "Shout", avšak nakonec se mi stejně vrátily tam, kde to všechno začalo. Tedy do momentu, kdy jsem Jacka začal poslouchat. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale "Will You Be There" považuji za jednu z nejlepších melodií, jakou kdy složil. Její více jak sedm a půl minutová délka, gospelové naladění, úvodní i závěrečné verše dělají z této písničky spíše krátkou symfonii a překrásnou motlitbu zároveň. Ačkoli nejsem věřící, u ní jsem vždy cítil takové zvláštní hnutí. A pak ten klip k ní... Ač je to s podivem, MJ měl velmi málo koncertních videoklipů; tento, z největší části přejatý z vystoupení k desátému výročí MTV, je z nich nejvýraznější, už pro ten tanec na takhle pomalou hudbu.

---

Honza Průša - They Don't Care About Us (1996)

Michaela Jacksona jsem hodně žral na základce, v rockové a alternativní pubertě mě přestal zajímat. Důvodem byly mimo jiné i pro mě nesnesitelně kýčovité věci jako "Heal The World" nebo později "Earth Song". V době, kdy jsem od něj už nic nečekal a bral jej jako jeden z hříchů mládí, přišel s fantastickou věcí "They Don't Care About Us" - kontroverzní text a dva perfektní klipy (z nichž asi o špetku raději mám tu "Prison Version"). Bouřlivá rytmická věc, skvěle dynamická, bez mnou tak nenáviděných cukrkandlů a srdcebolného patosu. Je to pro mě jeho poslední, skutečně velký hit a jediný singl, ke kterému se opravdu rád a dobrovolně vracím. Ne že by mě veškerá ostatní Jacksonova tvorba iritovala, pubertální hrany jsem dávno obrousil, ale když mám náhodou chuť na jeho muziku, skončím vždy právě u této skladby.

---

Tomáš Tenkrát - Don't Stop 'Til You Get Enough (1979)

Notoricky známá melodie provází jeden z prvních velkých hitů Michaela Jacksona. Z "Don't Stop 'Til You Get Enough" je ještě velmi cítit vliv funku a především Jamese Browna, ze kterého jistě vycházel. Funk se z jeho písní samozřejmě pomalu vytrácel a on sám (s Quincym Jonesem po boku) povýšil Brownem definovaný styl o další level. Mimo jiné to byl i jeho první singl, který dosáhl hned na pět čísel jedna v pěti světových hitparádách. Mám tuhle píseň rád hned z několika důvodů, ale především je to jedna z jeho posledních věcí, z níž doslova čiší obrovský obdiv k Mr. Dynamitovi. Silná melodie, čirá radost a Jacksonovo definitivní vystřelení do extratřídy. Ne nadarmo do bookletu k výběru "Number Ones" napsal: "To James Brown... the Godfather of Soul... for his music and passion, his love and inspiration. I love you, Michael Jackson."

---

Petr Doupal - Black Or White (1991)

Moje nejoblíbenější písnička od Michaela je "Bad", nejvíce si ale pamatuji na "Black Or White". Ten videoklip vám prostě zůstane v hlavě. Legendární intro s klukem, který si k taťkově nelibosti pouští hlasitě rockovou hudbu a hláškou "EAT THIS!", textově jednoduchá písnička o rasové jednotnosti začíná. Ve videu hraje Macaulay Culkin, který tam tehdy byl dvakrát starší než já. Jo, Jacksona jsem zažil už spíše v době jeho skandálů, než úspěšných desek. Na CD se ke mně "Black Or White" dostalo až na kompilaci "HIStory". Do té doby jsem si užíval kýčovitý videoklipový kolotoč se lvy, indiány, Indy, Moskvou a nakonec morfováním obličejů. Rád vzpomínám, když jsem tohle vídával v Esu nebo na MTV, když ještě pouštěli klipy a ne pořady. Nejsem odborník na Jacksonův život, ale budu jej maximálně respektovat za ty desítky skvělých skladeb, které vytvořil.

---

David Věžník - Beat It (1983)

Co: Třetí singl z legendárního "Thrilleru". Producent Quincy Jones chtěl na desce ambiciózní černý rock, což byl ovšem žánr, který Jacksona nikdy moc nezajímal. "Napsal jsem takovou píseň, kterou bych si koupil, kdybych si chtěl koupit rockovou píseň," řekl později o skladbě Jackson. K nahrávání byl přizván také kytarista Eddie Van Halen, který do písně dodal charakteristický riff a sólo.
Proč: Protože i když mělo jít o rockovou píseň, je postavená na dravém disco beatu. Ten, kombinován s nervním kytarovým riffem a ještě nervnějším Jacksonovým vokálem, působí jak dynamit do žil. I na dnešních nejrůznějších nu-raveových akcích působí stařičký "Beat It" jako zaručený floorfiller (česky plnič parketu), podle mého ne až tak skromného názoru možná ještě účinněji než "Billie Jean".

---

A jaká je vaše nejoblíbenější skladba z Jacksonovy kariéry? Napište nám svůj názor pod článkem.