Co poslouchá...

Radek Londin
Ratatat - LP3 (2008)

Newyorské electro rockové duo nic neřeší. Těžko pro někoho budou srdeční záležitostí a Mike Stroud a Evan Mast o to ani neusilují. Ratatat chtějí bavit, s trochou přesahu za zdi klubů. Když jsem nedávno vrazil "LP3" do autorádia, jízda najednou byla tak funky a übercool, až jsem zapomněl, že sedím ve Fiatu Punto a ne Chrysleru 300 Heritage Edition. Proto se každý předhání, aby měl práva na užití jejich muziky ve všemožných spotech a reklamách - rytmus hopsá, basa kroutí boky a nad tím vším cvrlikají, mňoukají a nevím co ještě kytary s myriádou samplů a synťáků. Jako kdyby Daft Punk rozvedli svůj "Robot Rock" do hravého jamu a nebáli se emocí, vždyť jim také Ratatat předskakovali na turné, stejně jako Björk, Mouse On Mars, Interpol, Super Furry Animals nebo Franz Ferdinand. Tracky "Mirando" a "Shempi" kombinují rytmus a melodie, aby se dalo tančit i sedět a broukat si. Experimentují i s exotickými motivy v "Muntaz Khan" nebo "Gipsy Threat". Instrumentální funk, jaký dělali svého času The Meters nebo Booker T. & the MG's obstojí náležitě aktualizovaný i mezi online kidz.

"Mirando"

---

Co poslouchá...

Eva Samšuková
Mindless Self Indulgence - If (2008)

Hudba šokem - hned a bez přestávky. Přesně takto podávají své myšlenky dva kluci a dvě holky tvořící sestavu Mindless Self Indulgence z USA. Veškerá shovívavost z naší či jejich strany k sobě či k nám by byla skutečně nemístná. Jednu z nejvydařenějších kombinací rocku, punku, elektroniky a perfektních nápadů lze brát jen tak, jak přichází - ohromně a přímo. Některými náhodnými postupy a svým samplovým soundem znějí občas MSI jako britští Hadouken!. Jsou ovšem živelnější a strhnou vás každým prvním taktem. Můj osobní song z posledního alba "If" vydaného v roce 2008 je "Mastermind", který si pouštím, ať potřebuju nabudit, či zabít svoji zlost. Ale i zatím poslední singl "Mark David Chapman" a k němu natočený videoklip stvrzují má slova - ostatně Jimmyho španělsky mluvící matka je důkazem přímo živoucím, důkazem poněkud skomírajícím je pak námět textu (jen si zjistěte, kdo že je M. D. Chapman). Pokud chcete Mindless Self Indulgence pochopit a získat komplexní představu, poslechněte si desku "If" celou - každý song přispěje k vašemu hudebnímu vzdělání.

"Mark David Chapman"

---

Že Bratři Ebenové patří k tomu nejlepšímu, co lze v českém folku najít, o tom není sporu. Vzácná vyrovnanost jejich tvorby (související zajisté i s tím, že alba vydávají pouze pokud opravdu mají dost nápadů) způsobuje, že příznivci jejich křehké a inteligentní hudby (a textů nutno dodat) mívají problémy vybrat z jejich desek tu svoju. Já mám ale jasno, neb třetí bratří deska rezonuje s mým srdce takřka absolutně. Od úvodního riffu hraného na kladivo, pilku, pumpičku a kdoví co ještě a "Já na tom dělám / já na tom makám / už na tom dělám přes týden / a vono ne a ne a ne..." (kdo tohle nezná?) jsem při každém poslechu ztracen. Opravdu nevím, zda mě dostává víc něžně smutná "Nikdo to nebere" ("Volaná srdce jsou dočasně nedostupná..."), geniální nedvědovská parodie "Trampská" ("Město jsi nechal za zády / zajíci dělaj rošády / a z křoví tiše někdo Vlajku píská / Najednou připadáš si ňák / príma a svobodnej a tak / prostě tak / tak ňák / ňák tak." nebo "O filmových milovnících" ("Řekne vám: Sweetheart, baby, honey / anebo: Lásko / když je to dabovaný") . Také nevím, jestli z hostů je úchvatnější křehce vyčítavá Iva Bittová, skvostný Senectus Jiří Bartoška nebo "Sprostý chlap" Jiří Schmitzer. Tahle deska nemá slabé místo. Tečka v podobě zhudebněného Shakespearova "Sonetu 66" je naprostým vrcholem celého díla.

"Já na tom dělám"

---

Výborná hudba nestárne a rád se k ní vracím. Proto často, když nechci poslouchat současný hip hop, si pustím Orionova "Teritoria". Sólovky českého rappera vyšly v letech 2003 a 2005 a když se vyprodaly, přišly "Teritorium Remixy". Kapacita CD je využita maximálně, 75 minut nejstaršího českého rappera je skvělých. Pecky jako "Chudáčci" nebo titulní "Teritorium" se snad ani nedají oposlouchat. A kdyby to hrozilo, tak mnoho skladeb tu je s novými hudebními podklady, kde takový "Tréning Remix" (ještě z "Repertoáru" PSH) je jako otvírák alba výborný. A nejde jen o remixy, do reedice se dostaly i tři nové sklady. Naopak je trochu škoda, že třeba "Dokument Orionek" z "Teritorium I" chybí. Což je docela vážná skladba, běžně jsou Oriho texty hlavně o srandě, sloky z "Pobřežní hlídky" nebo "Pasti" jsem si prozpěvoval donekonečna. Tyhle letní hity mají tak skvělou náladu, že se do mé paměti prostě nesmazatelně vryly. Takže pojďme si všichni zařvat: "Chci slyšet svý jméno: ORION!"

"Teritorium"