Další vydání seriálu o oblíbených deskách našich redaktorů se tentokrát nese v duchu květinové éry, zasněných temných ploch a taneční extáze. Dojde na Audionův microhouse, návrat do devadesátek s Fiction, tamtéž pocucháme dance music s Chapterhouse a Creedence Clearwater Revival připomenou hardrock.
Když jsem psal nedávno recenzi na novinku Animal Collective s jejím měňavkovitým přebalem, vzpomněl jsem si na výtečnou desku "Suckfish" od Audion, kterou v pravidelných intervalech oprašuji, když chci dávku přímočaré taneční muziky. Pod pseudonym Audion skryl přední severoamerický techno producent Matthew Dear své nejšpinavější choutky s jediným cílem: stimulovat smysly a zvýrazňovat rozkoš. V zásadě jde vlastně o microhouse, jaký tvoří Dear (MySpace.com) i v dalších projektech, jenže veškerá produkce je vyhrocenější - třeba valivá
basová linka s tříštivým glitchem navrchu v "Titty Fuck" jsou tak nasty, až se divím, že ji Vatikán ještě nezařadil na seznam závadných děl. Špinavé syntezátorové sirény v "Kisses" a jednoduchý detroitský podklad zase naznačují, že tady nešlo jen o pubertální líbačku. Ačkoli se trendy v taneční hudbě mění každým rokem, tahle deska je stále pekelně současná. Dear totiž dokonale rozumí první signální soustavě.
Nikdo z mého okolí moc nechápal, proč celý týden, den co den jezdím do půjčovny kompaktů na Vyšehradě. Už je to hodně let a půjčoven tehdy po Praze bylo několik. Ovšem ta v přízemí dnešního Kongresového centra měla jednoznačně nejlepší výběr. Důvod mých častých byl ovšem prostý: chtěl jsem si ohlídat, až se z oběhu vrátí deska "Blood Music" od britských snivců Chapterhouse. Taneční scéna se teprve rýsovala, ale tihle mladíci už čile roubovali svižné taneční rytmy na rozostřený kytarový zvuk. Co na předchozím debutu jenom naznačili, na "Blood Music" ukázali v celé šíři. Totiž příklon k rytmické přímočarosti. Je fascinující sledovat, s jakým vkusem lze smíchat zasněné mlhoviny shoegazu s taneční energií. Dodnes vzpomínám, s jakou radostí jsem si coby natěšený středoškolák nesl desku domů. Zbytek večera pak byl ve znamení rozcinkaných skleniček v poličkách, vibrujícího lustru a naštvaných rodičů. Ani prosby a výhrůžky mě nepřinutily, abych ohlušující hudbu zeslabil byť jen o minimum.
Možná už to víte: kultovní kapela 80. a 90. let Oceán se dává zpět dohromady, ale už jako New Ocean a bez Petra Muka, zato s Jitkou Charvátovou (ex-Skyline) za mikrofonem. Nejde přitom o neviděné, bratři Vozáryové s ní a Milanem Hlavsou prožili období tří vydařených desek pod křídly projektu Fiction. Na bezejmenném debutu se k nim připojil i Jirka Březina z Deep Decline. Toto album s baletkou na obalu mám asi nejraději. Zvuk The Cure, zamilovanost v Velvet Underground a Lou Reeda tehdy cloumala i mnou. "Básníci ticha" byla písnička, která si zaslouženě vybudovala svou pozornost a dokonce rotuje i na YouTube.com. Pár let zpátky jsem v Levných knihách viděl reedici obohacenou o celý singl a video, ti, kterým uniklo původní vydání, asi zajásali. Je to totiž jedna z mála českých nahrávek, které mě hlouběji ovlivnila. "Fiction" je zasněně smutná múza, která si vás zahalí do huňaté kůže a bude si vás smyslně hýčkat. "Divnej pocit", "Panoptikum", "Srdce času" nebo "Venus In Furs" jsou přímo uhrančivé a jejich mrazivé chvění způsobuje husinu. Jen škoda, že Mejla už na nás kouká jen z těch nebeských výšin...
Čím je pro jiné staříky dechovka nebo lidovka, tím jsou pro mne Creedence Clearwater Revival. "Krýdensy" můžu kdykoliv, kdekoliv a třebas v létě navečer bych jel s nima světa kraj i
v embéčku. "Cosmo's Factory" je deska, kterou se CCR přesně trefili do mého hardrockového rozpuku patnáctiletého tvrďáka a přitom nerozšlapali svůj barevný sixties kaleidoskop, co jsem měl tak rád. Skvosty navenek i zevnitř. Instrumentální mezihra v "Ramble Tamble" roste a bytní jak Bolero. "Good Golly, Miss Molly" Little Richarda i Fogertyho zrychlenou poctu "Travelin' Band" beru jako dvojčata z rokenrolové síně slávy. A kdo se nevznášel a nedojímal nad (filmovým) vietnamským peklem za zvuků CCR, třeba "Who'll Stop The Rain", kterou John - jak praví legenda - napsal po návratu z Woodstocku? Rokenrol, cajun, blues, hardrock, klády, písničky, popěvky, hity, hity, hity... není divu, že Creedence si svého času podmanili Ameriku i svět, a kdo z filmařů touží vystihnout atmosféru doby, často po nich sáhne. John Fogerty byl výjimečný tvůrce i zpěvák, jen podotknu, že dodnes řádí na pódiích jako zamlada. Chcete, aby se na vás dnešek usmál? Pusťte si Creedence Clearwater Revival.
"Run Through The Jungle ("Platon" Chris Zotovich)"
Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče. Umožňuje webu zaznamenat informace o vaší návštěvě, například preferovaný jazyk a další nastavení. Příští návštěva stránek tak může být snazší a produktivnější. Soubory cookie jsou důležité. Bez nich by procházení webu bylo mnohem složitější.
Soubory cookie slouží k celé řadě účelů. Používáme je například k ukládání vašich nastavení bezpečného vyhledávání, k výběru relevantních reklam, ke sledování počtu návštěvníků na stránce, k usnadnění registrace nových služeb a k ochraně vašich dat.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Více informacíSouhlasím
