Dospění naštvaných hardcoristů s cejchem "X"

21.01.2009 05:00 - Ondřej Michal | foto: facebook interpreta

Už sedm let brojí američtí straight edge hardcoristé Have Heart proti konzumaci masa, drog a nevázanému sexu. Ani na svém aktuálním albu ze svých ideí neslevují. Ty jsou pro ně neměnné. Naopak po hudební stránce se jim podařilo posunout se zase o krok vpřed.
8/10

Have Heart - Songs To Scream At The Sun

Skladby: The Same Son, Bostons, Pave Paradise, On The Bird In The Cage, Brotherly Love, No Roses, No Skies, The Taste Of The Floor, Reflections, Hard Bark On The Family, The Same Sun
Vydáno: 08.08.2008
Celkový čas: 21:07
Psal se rok 2002 a zpěvák Patrick Flynn společně s dvojicí kamarádů ze střední školy založil v americkém Bostonu kapelu. Původně se sice mělo jednat o vedlejšák od stávajících kapel, ovšem neuplynulo mnoho času a Have Heart se stalo středobodem jejich životů. Všem zúčastněným na hřbetech rukou tkvělo černou fixou načmárané "X", což o dalším směřování bandu mnohé napoví. Vždyť hnutí straight edge mělo od nepaměti nejblíže právě k hardcoreové subkultuře a aktivitám s ní spjatým.

Ačkoliv se o Have Heart dá mluvit jako o mladé kapele, při hledání svého zvuku se muzikanti nechali inspirovat starou školou amerického hardcore. Od svých vzorů také při koncertech převzali absolutní ignoraci pojmů jako pódium nebo prostor pod pódiem. Zazní první akord a v okamžiku je úplně jedno, zdali jste na straně jedné, nebo druhé. Hranice mezi těmito dvěma světy je ve vteřině smazána a nahrazena změtí rukou, nohou a propocených těl, která se v bezhlavém stagedivu řítí z pódia. A přesně taková je i jejich hudba: divoká, nekompromisní a zatraceně upřímná.

Když před třemi lety vyšla "The Things We Carry", nabízela se tradiční otázka, jakou se zaobírá spousta dalších kapel podobného ražení: "Máme na dalším albu zvolnit tempo, otupit ostří kytar a otevřít se širšímu publiku, nebo pokračovat v nekompromisním zvuku?" Vyměknutí se ostatně dá velmi dobře zakrýt snahou o zpřístupnění důležitých textů co nejširší posluchačské veřejnosti. Na aktuálním albu sice k žádnému podbízení se vkusu masového posluchače nedochází, přesto se od svých předchůdců v lecčems liší.

"Songs To Scream At The Sun" je jízda ve stylu start - cíl, bez šance na vydechnutí či odpočinek. V tom zůstali Have Heart stejní. Syrové kytarové riffy jsou poháněny zběsile vpřed proměnlivým, přesto neuvěřitelně energickým rytmem bicích. Do toho Patrick Flynn, jako pes utržený ze řetězu, štěká svoje texty o samotě a důležitém významu rodiny. A právě zmíněný zvuk kytar prošel drobnou proměnou. Dozrál. Již nepůsobí tak - řekněme - "garážovým" dojmem. Přestože se jedná o změnu v podstatě kosmetickou, staví Have Heart do světla dospělé, vyhrané kapely, kterou všichni kolem musí brát vážně.

Současná hardcoreová scéna nabízí desítky a stovky kapel, které mnohdy zní jedna jako druhá. Rozlišit je od sebe dokáže jen málokdo. O to těžší je pro jednotlivé bandy nalézt osobitost a dokázat vyniknout. Have Heart jsou osobití a vynikají. Částečně díky své upřímné snaze něco svým fanouškům předat, částečně díky potřebě posunovat se dopředu. To první je v těchto hudebních vodách poměrně běžné. To druhé už bohužel nikoliv.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY