Nezapomněli jsme na Izzyho?

08.01.2009 05:00 - Petr Bláha | foto: facebook interpreta

Nová deska Guns N' Roses si vysloužila publicity víc než dost. Recenze nezůstávají bez emocí a reakce na ně už vůbec ne. Stará fanouškovská garda se rozdělila na několik nesmiřitelných táborů, které zastávají různá stanoviska, ale pomyslný prim opět hrají extrémisté.
Guns N Roses
© Guns N Roses
Jedni kráčí zbožně za svým idolem Axlem a druzí budou do úmoru hájit prapor Slashe. Uvědomovali si to oba protagonisté, ale jen Axl se snažil nějak fanoušky uchlácholit. Avšak Slash je osobností nevídaného formátu, a tak bylo nutné jej nahradit podobně výraznou postavou. Prvním adeptem byl tajemný Buckethead proslulý zejména bílou maskou a kyblíkem z KFC na hlavě, jenže ten kapelu v roce 2004 opustil a na scénu o dva roky později nastoupil kytarový mág přezdívaný Bumblefoot, který na sebe upoutává pozornost hlavně obskurními tvary kytar. Ač jeho hudební úroveň je skvělá, tak se málokdo ubrání srovnání s démonem v cylindru. A to ani nechci domýšlet, jak by dopadlo zamýšlené angažování Zakka Wylda v roce 1995. Na druhé straně se odpadlíci z nejslavnější doby Guns N' Roses spojili a dali vzniknout Velvet Revolver, kde se mikrofonu chopil Scott Weiland ze Stone Temple Pilots. Jenže přeci jen se musí najít fanoušek, který se teď drží za hlavu a říká si: Mám pocit, že jsme na něco zapomněli? Vždyť "Apettite For Destruction" a "Use Your Illusion" nahrálo pět lidí!?

Izzy Stradlin
© Izzy Stradlin
Ano, zapomněli jsme na Izzyho Stradlina. Na jeho jméno jsem snad v žádné recenzi ani komentářích nenarazil. Nenápadný chlapík z Indiany jako by se z mysli všem vypařil. Tedy není to samozřejmě úplně pravda, mnoho fanoušků neskrývalo radost, když se objevil jako host na turné kapely v roce 2006, ale přesto stál vždy tak trochu v ústraní a na tom se nezměnilo zhola nic. Nespočet mladých kytaristů obdivuje Slashe a nejednou jsem se setkal s tím, že demonstrují své zvládnutí jeho hry na úvodu k "Don't Cry", který však je dílem právě Izzyho. Sám Slash se ho urputně snažil získat pro Velvet Revolver, ale všechno bylo marné. Hudebník, jehož největším hudebním vzorem je vlastní babička, již nadobro opustil kolotoč neustálého cestování. Rockuje si v poklidném prostředí domovského Lafayette, kde točí desky bez většího zájmu veřejnosti, a vypadá to, že je hudebně ve velké pohodě. Těžko říct, jak moc se baví při pohledu na své bývalé kolegy.

Nikdy netoužil po hvězdném životě a dodnes nemá ani oficiální webové stránky. Přesto jsou z jeho tvorby staří GNR cítit víc, než z obou uskupení kolem Axla a Slashe dohromady. Zkuste si místo dohadů o "Chinese Democracy" poslechnout něco z jeho tvorby, například na MySpace.com profilu, který spravují jeho fanoušci. Možná vás to neosloví a možná si uvědomíte, že tenhle muž v pozadí byl tmelícím prvkem a i kdyby se Slash, Matt a Duff vrátili k Axlovi, tak se nikdy nevrátí ten starý duch a geniální souhra kapely.

K té totiž schází Izzy Stradlin! Jeho muzikantský rukopis je zřejmý a okamžitě zjistíte, že ho znáte. Není to tak monumentální a pompézní jako "Use Your Illusion", není tam onen pověstný ječák ani Slashova sóla. Při poslechu jsem si uvědomil, že o tom Guns prostě nebyli. "Chinese Democracy" mě zklamalo, Velveti si mou oblibu také kdovíjak nezískali, ale přesto jsem nadmíru spokojen. Proč? Protože Izzy Stradlin stále hraje a hraje pro radost. Pro radost sobě i svým fanouškům, kterých je méně, než by si zasloužil. Rozšíříte jejich řady i vy?


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY