Dvakrát řež a jednou... řež

13.10.2008 14:00 - Tomáš Bláha | foto: facebook interpreta

Nový počin jihlavské skupiny Straight "Nejsem tvůj spasitel" je od první vteřiny výtečná reklama na kvalitní testosteron, která nikoho nenechá na pochybách, že by parta byla vyznavačem kompozičních skvostů. V jednoduchosti je však síla, tak proč o ně hned lámat hůl?
4/10

Straight - Nejsem tvůj spasitel

Skladby: Intro, S-T-R-A-G-H-T, Pijavice, Bez Tebe, Last Chance, Falešný Iluze, Pain Inside, Nezůstávej stát, Dealer, Kleptokracie
Vydáno: květen 2008
Celkový čas: 34:00
Vydavatel: Cecek Records
Kapela datuje své počátky do roku 1999, kdy Vráťa Pešek (kytara, zpěv) založil punkovou kapelu Poorthings, ze které se o dva roky později stali Straight. Změna názvu si vyžádala i změnu stylu, a tak hochům místo punku začal v žilách kolovat hardcore. Po všech možných i nemožných změnách a po vydání debutového alba "Figurehead" (2006) vypustili v nyní pětičlenné sestavě druhé album "Nejsem tvůj spasitel".

Straight uvádějí jako svůj styl mix mezi metalem, hardcorem a rapem. Musím říct, že tato substance zní docela svěže. Bohužel jeden nápad na celou desku nestačí a ačkoliv se ve skladbách objevuje cosi jako náznak zajímavosti, jedná se jen o náznak a většina záležitostí tak splývá v těžkotonážní zvuky, z nichž vás vytrhnou jen jakási intermezza, kterých kdyby bylo víc, vůbec bych se nezlobil.

Jak už je z názvu desky patrné, kapela k posluchači promlouvá přímo, suverénním, až trošku opovrhujícím způsobem. Oné suverénnosti jen občas ubírá Cimrmanův absolutní rým, za který by vám v případě "Jako pijavice se mě držíš - držíš" učitelka jistě udělila písemnou pochvalu. Ostatně já osobně měl celou dobu s kapelou podobný problém. Na úkor nápaditosti je zde hodně rámusu, řeže se do toho hlava nehlava a v celém tom marastu se utopily všechny dobré nápady.

Straight ukázali, že je výhoda mít dva zpěváky a velká nevýhoda mít jednoho kytaristu. Deska poměrně rychle uteče, ale jediné, co mi víc utkvělo v hlavě, byl druhý, respektive první song "S-T-R-A-I-G-H-T", zvukově snad nejzajímavější "Intro" a také několikrát se opakující refrény textů, které nejsou tak blbé, aby zlidověly, ale ani tak dobré, abyste o nich museli přemýšlet. A podle mého, skromného názoru, ani ty tři písně, co jsou nazpívané v angličtině, nestačí víc než na krajský přebor.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY