Tereza Černochová - Chtěla bych za prezidenta Krtečka

27.03.2008 05:00 - Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Tereza Černochová nedávno vydala velmi slušné album, což je dobrý důvod k rozhovoru. Samozřejmě jsme se nevyhnuli otázkám stran spolupráce s Romanem Holým, jenže tato cílevědomá dáma se rozpovídala i o penězích za koncerty a naťukli jsme dokonce nedávnou volbu prezidenta.
Tereza Černochová
© terezacernochova.cz
Tereza Černochová se po rozpadu Black Milk postavila z onoho tria na vlastní nohy jako poslední. Stalo se s deskou "Small Monstrosities" a na rozdíl od bývalých kolegyň se rozhodně nevrhla do otevřené náruče mainstreamového showbusinessu. Album jí produkoval Roman Holý a společně sestavili jedenáctku víceméně převzatých písní, které sice neaspirují na nekonečné rádiové rotace, za to se však dají označit nálepkou kvalitní pop. A to se v Česku nestává zrovna každý den. Rozhovor z kavárny Savoy v Praze na Smíchově se tak logicky točil hlavně okolo sólového debutu.

Jak dlouho jste s Romanem Holým na albu vůbec pracovali?

My jsme měli už dlouho ideu, ale točit jsme začali koncem července a deska byla definitivně hotová i smíchaná v listopadu. Já jsem dohromady točila asi čtrnáct dní. Byli jsme šíleně rychlí. Teda já jsem měla zpěvy hotový hned, Roman samozřejmě dodělával ty různý hudební lahůdky a vychytávky, s tím si fakt vyhrál. Ostatně i říkal: "Hele, já bych na tom pracoval klidně ještě půl roku, ale pojďme to už vyslat do světa."

Jak vznikla vaše spolupráce?

My jsme na to tak nějak prostě přišli, no. (smích) Já jsem Romana znala jako kamaráda, s kterým jdu občas na pivo. A samozřejmě tak nějak tajně-netajně jsem obdivovala jeho hudbu a říkala si, Ježíš, kdybych já tehdy byla v těch Sexy Dancers, ta Dara se tak má, že může s takovýma lidma zpívat. Takže tajně jsem doufala a asi i nějak Romana přesvědčila, že to má cenu.

Je Roman Holý přísný producent?

Néé, Roman je největší ňuník pod sluncem. Ten mi řikal: "Nechceš zpívat tohle, nelíbí se ti to? Tak se na to vykašli." Samozřejmě, že když pak stojíš u mikrofonu a něco ti nejde a jsi naštvanej a máš ten šprajc, tak stresuješ i toho druhýho a taky občas musel říct: "Bože ženo, už se prober, jsi pod tónem!" Nebo něco takovýho.

Měla jsi strach z toho, že on spolupracuje jen s těmi nejlepšími?

Samozřejmě a veliký. Ale na druhou stranu se třeba málo ví, že on produkoval i desku Leoně Machálkové. Úplně její první desku, když byla neznámá a pracovala na stejným rádiu jako on. Takže pozor, on produkoval i věci, o kterých se moc neví. Ale Leona zpívá bezvadně, aby to nevyznělo špatně. Tam byl asi jen problém v tom, že ta deska, ač byla skvělá, přišla moc brzo. A na spolupráci se mnou se dlouho rozmýšlel, ale nakonec to nějak zafungovalo a jasně, že když jsem před ním stála na pódiu poprvé, tak jsem měla šílenou trému, ale tu mám i teď, protože on ještě ke všemu skvěle zpívá.

Proč jsi vydala desku u malého vydavatelství? Aby ti do toho nekecali?

To byl zásadní důvod. Ale je jich víc, my jsme samozřejmě zvažovali i jiný alternativy, Roman mi něco nabízel, ale táta řikal, že jestli mi může poradit, tak ať se vykašlu na velký vydavatelství nebo ať si od nich maximálně koupím nějakou propagaci. Když jsme byli s Black Milk, tak byly rozdaný karty, kdo bude fotit obal, kdo točit videoklip, co bude singl atd. Na firmě se hádali jako koně, co bude singl, a to mě nebaví. Já mám ráda, když věci klapnou tak, jak se to cítí, a ne nějaký přesvědčování. Radši budu dělat s lidma, co mají stejný pohled na věc, než s lidma, kterým jde jen o peníze. A navíc v dnešní době velký vydavatelství stejně končej, tak co.

Co má značit obal?

Má značit, že nikdo není dokonalej, a že i krasavice, který se ukazujou jako nejdokonalejší na světě a jsou takovým tím kultem krásy, tak i těm se stane, že se někde na večírku napařej a pak se sbírají na toaletě.

A to je ta malá monstróznost.

Přesně tak. Nebo se jí zlomí podpatek a v tu chvíli se jí zhroutí celej svět. Takže jsem chtěla jen poukázat na věci, který lidi moc nechtějí ukazovat, bojej se a dělaj ze sebe něco víc. Dělaj ze sebe to, co nejsou a nebudou, protože i dokonalost má určitý hranice.

Tereza Černochová
© terezacernochova.cz
Jak to vypadá s živou kapelou?

To je moje momentální priorita. Postavit tým lidí, který to bude bavit, který bude chtít hrát se mnou proto, že budou hrát se mnou, ne pro kšeft. Ne, že někdy zavolaj a řeknou, že mi dávaj nějakej záskok, protože jedou hrát za lepší peníze někam jinam. Na to kašlu. Takže dobrou kapelu, kde by došlo k nějakýmu porozumění, hledám.

Zkrátka to řešíš a chceš se prezentovat živě.

Jasně. Hrozně bych chtěla vyjet v létě na nějaký festivaly.

A co křest?

Nechcem dělat klasický křest pro novináře, nemám zájem se vidět s bulvárními novináři a nemám jim ani co říct, ačkoli oni to nepochopí, protože přeci každý potřebuje bulvár... Takže budeme chtít udělat hezkej večer s hezkým koncertem, kde by se objevil i Roman, Pavel Mrázek, Dan Bárta a třeba i Matěj Ruppert. S kterým mi nevyšel duet na albu, což mě mrzí, protože se známe dlouho a zpíváme spolu i v G-Point Hunters, kde se mi s ním zpívá skvěle. Prostě jen teď ta karta padla na Dana.

A chceš se prosadit sama? Jako že na berličky typu báječného Eurosongu se můžeš vykašlat?

Asi jo. Možná by někdo řekl, že jsem hloupá, ale já si myslím, že mám určitý mety, ale opravdu mě neláká, abych se naverbovala do nějaký soutěže, kde bych s tou kapelou pak třeba ani nemohla hrát. Je to dobrý, že se prezentuješ, někdo si tě všimne, dá ti kontakt zase někam jinam a tak podobně. To neodsuzuju, ale vadí mi, že když už tam přijdu, tak se chci prezentovat, jak chci já, ne jak mi určuje soutěž. Už tohle mi přijde nablblý. Navíc ten výběr talentovaných lidí je obrovskej. Víš, kolik je talentovaných lidí támhle někde za hranicemi? Jsou třeba talentovanější, než my všichni dohromady. Mně bude stačit, když si postavim kapelu a oslovím lidi, který se na mě přijdou rádi podívat a dají mi nějaký impuls, že to má smysl.

Nedávno jste s G-Point Hunters hráli na reklamní akci jednoho kadeřnictví, takže evidentně neodsuzuješ firemní večírky.

Ne, já na nich hraju, ať už sama, nebo s G-Pointama. Kvůli penězům. Myslíš, že když budeš hrát někde v klubu, tak dostaneš obnos, který ti zaplatí tvoje výdaje? Ten, kdo říká, že nehraje na firemních večírcích, tak pěkně kecá. Všichni potřebujou prachy. Klub je krásnej - lidi, energie a tak dále, ale když někdo přijde a řekne ti, že ti dá třeba desetinásobek toho klubu, tak ty to samozřejmě přijmeš.

To neměla být žádná narážka. Já jsem rád za takovou odpověď, plno interpretů to má pod pokličkou a stydí se za to.

Já to ani jako narážku neberu. Navíc nevím, proč to jiní odsuzujou, protože třeba včera jsme hráli v Brně na firemní akci, byla tam parádní atmosféra a lidi nás nádherně přijali a třeba to i bylo lepší než v nějakým klubu. Takže vůbec nevidím důvod. Samozřejmě jsou výjimky, ale za to oni tě platí. Ten, kdo se stydí, nechce to řikat a odsuzuje ty ostatní, tak ať si nejdřív zamete před svým prahem.

Vzpomínáš ještě někdy na Black Milk? Je to etapa, kterou bys radši vymazala, nebo to bereš jako cennou zkušenost?

Zkušenost největší a nejlepší. Já spíš lituju věcí, který jsme s těma holkama mohly udělat jinak a líp. Protože jsme měly potenciál, kterej jsme úplně nevyužily a to je škoda. Ale nic se nemá lámat přes koleno a pokud si lidi nerozuměj, tak nemá smysl v tom dál pokračovat. Myslím si, že na rozdíl od jiných vokálních skupin v Český republice, které nebudu jmenovat, se opravdu nemáme za co stydět. My jsme totiž aspoň zpívaly.

Tereza Černochová
© novinky.cz
Jaká hudba ti je nejbližší?

Tak v Česku jen Monkey Business, J.A.R. a Sexy Dancers. Jinak třeba Prince. Já jsme totální Jacksonofil, ale když jsem viděla Prince v Londýně, bylo to něco neskutečnýho. Teď poslouchám trochu jinou hudbu, než jsem poslouchala dřív. Třeba poslouchám vynikající postarší kapelu ABC nebo Wendy & Lisa, který hráli s Princem. Fantastický byl i koncert George Michaela. A z ženskejch obdivuju třeba Chaku Khan nebo Jocelyn Brown, to je top.

Kupuješ si cédéčka?

Kupuju, protože to internetový stahování mě nějak nenaplňuje. Hodně muziky mám od kluků, ty mi to hrnou. Já mám ráda obal a všechny věci kolem, když je to nový a voní to.

Co tě nejvíc rozčiluje?

Vzhledem k událostem, co se staly o Vánocích s tátou, mě rozčiluje bulvár. Vzkazuji, ať nikdo nevěří ničemu, co se tam píše, protože ty lidi nemají ani kousek nějaký lidskosti, všechno je vymyšlený. Pak taky televizní noviny, kde jsou samý špatný zprávy, tohle debilní počasí, to, že nemám čas, nebo když přijdeš do restaurace, zaplatíš strašný peníze za něco famózního a ono to pak famózní neni. To jsou věci, který mě fakt ubíjej.

Volil se nový prezident, koho bys chtěla jako prezidenta ty, kdybys mohla vybrat kohokoli?

Asi pana Václava Havla. To je asi jedinej čistej chlapík, co to tady docela rozjel... Nebo jsem měla říct nějakýho šílenýho punkera. (smích)

Asi ti rozhovor pošlu na autorizaci, ne?

Asi radši jo. (smích)

Máš něco, co bys...

Víš, koho bych chtěla jako prezidenta? Krtečka! (všeobecný smích)

Aha. Už jsme tady dlouho, tak poslední otázka: chceš říct něco, co bys chtěla, aby bylo napsaný?

Chtěla bych říct, že jsem měla skvělýho tátu, který byl pro mě asi jeden z nejlepších zpěváků, a to nejen v Česku. Že byl fantastickej, úžasnej a jestli to někoho zajímá, tak ať koukne do nějakýho archivu a zjistí, jakej to byl velkej funker a bigbíťák.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY