Milovníci českých osmdesátek, spojte se!

04.01.2008 05:00 - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Nastala doba reunionů a slavných návratů - vrátili se Take That, Genesis, Spice Girls, tak trochu i Eagles a Led Zepellin a neustále přibývají další a další. Jsou ale interpreti, kteří klidně mohli zůstat dál "u ledu". Jako například Pavel Roth. I se svou novou posilou Ivou Hajnovou a deskou "Lůžko z trávy".
3/10

Pavel Roth a Iva Hajnová - Lůžko z trávy

Skladby: Řekni mi jak, Lůžko z trávy, Formule 1, Láska je nejkrásnější flám, Amerika, Potmě si tě najdu, Já kašlu na to, co se říká, Blíž mi stůj, Na kolenou, Usmívej se, když odcházím, Muzikant, Zůstaň se mnou, Úspěšní, Lůžko z trávy (radioverze)
Vydáno: 30.09.2007
Celkový čas: 51:31
Vydavatel: B.M.S
Pavel Roth sice začínal už v sedmdesátých letech minulého století, ale populárním se stal především v letech osmdesátých. V roce 1983 zvítězil v národním kole Intertalentu, jeho jméno je spjato se skupinami Markýz John, Benefit, Orion či Projektil. Napsal několik nesporných hitů jako "Zahrada ticha", "Krásnější než růže" či "Princezna". Poté se na nějaký čas odmlčel a loni se vrátil albem "Spal mě svou láskou". Na letošní novinku si přizval zpěvačku Ivu Hajnovou, se kterou ho spojuje právě soutěž Intertalent, které se Hajnová účastnila koncem osmdesátých let. Výsledkem je deska "Lůžko z trávy".

Když jsem album slyšel poprvé, nevěřil jsem vlastním uším, že někdo ještě v téhle době dokáže natočit něco takového. Pavel Roth naprosto zasklil jakýkoliv hudební vývoj posledních dvaceti let a skládá, hraje a zpívá úplně stejně jako v osmdesátých letech minulého století. Ve spojení s Ivou Hajnovou zní výsledek jako kombinace Olympicu a Petry Janů, ovšem asi tak minimálně o tři třídy horší. Ve všech směrech. Trošku se ošívám nazvat jejich styl českým bigbítem, velmi nerad bych tenhle styl degradoval. V některých písničkách (například "Láska je nejkrásnější flám") mám totiž pocit, jako bych poslouchal trampské cajdáky zabalené do rockověji znějícího obalu. Extrémem jsou kytarovými riffy nacpané songy jako "Amerika", znějící spíš jako parodie na rockovou či bigbítovou muziku.

Návraty do hudební historie mají své opodstatnění, ale přece jen jsou období a styly, které bych radši nechal "u ledu". U většiny žánrů snad vyjma jazzu má navíc smysl pouze inspirace, a ne to, co předvádí Roth a Hajnová na "Lůžku z trávy" - tedy totální reinkarnace něčeho, co už je dávno pohřbeno. Avšak věřím, že své posluchače si ti dva přesto najdou - fanatických stoupenců českých osmdesátek je v Česku stále dost. Žel.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

"The Night" Saint Etienne přináší zvukomalbu intimity konce dne Karel Vepřek se na albu "Písně ze dvora krále Magora" dokázal obdivuhodně napojit na básně Ivana Martina Jirouse Nová královna rapu? Doechii v řízné "Denial Is a River" ukazuje všechny své přednosti Na debutu Toad Planet "Bloudím" se to podstatné skrývá v hudbě Hurá! I Marien jsou jenom lidi. S Epydemyí přesto předvedli skvělý dvojkoncert