Kalifornští metalisté Avenged Sevenfold natočili po dvou letech novou, eponymní desku. Jejich pátá nahrávka vítá posluchače prvotřídním nářezem. Sice zůstala kapka klišé a patosu, ale příklon k death metalu a návrat k původní dravé syrovosti to vynahradí.
Setkání s
Avenged Sevenfold jsou různá. Předloni to byla deska
"City Of Evil" a s ní melodická, goth-thrashová pumelenice. A také koncert s
Guns N' Roses v Praze. To všechno se neslo v oparu patetického metalu, plného pompézních radovánek a sól, hlas M. Shadowse nevyjímaje. Uteklo pár měsíců a na stole mi leží bezejmenná novinka, která možná ledaskomu vyrazí dech (pokud se s kapelou seznámil teprve skrze "City Of Evil").
Avenged Sevenfold na ní totiž mnohem víc utíkají k death metalu a hardcore. Byť některé jejich znaky zůstávají, nahrávka je to pekelně tvrdá a určitě ne otevřená všem rockovým fandům bez rozdílu.
Ono to je asi vokálem, neboť na eponymním, pátém albu se M. Shadows rozpomněl na své dávné kvality a oprášil ječivé tóny. A logicky ubylo civilního zpěvu. V podstatě se dá říct, že jedno jako druhé mu jde dobře, byť řev zní paradoxně sympatičtěji, neboť při zpěvu se nechává až příliš strhnout a občas se propadá do hardrockových klišé.
Ale není to jen hlas, co dělá aktuální nahrávku skupiny jinou. I po hudební stránce
Avenged Sevenfold přidali, takové "Scream" či "Afterlife" pádí z reproduktorů rychlostí dobře namazaného pekelnického Lamborghini. Ovšem stejně jako na minulém CD i zde je na obtíž neutuchající snaha kapely exhibovat a písně zkrášlovat. A výsledek? Kromě toho, že tracky narostou klidně nad pět minut, jsou místy neuposlouchatelné, jak je prodlužují všelijaká sóla, předěly, stylové kotouče a výhybky.
Stejně je ale disk lepší než jeho předchůdce. Melodie nečpí patosem, jsou syrovější a přímočařejší.
Avenged Sevenfold na něm dokazují, že to jsou praví rockeři, byť se sklonem ke kýčovitosti, jakkoli to o nich jejich fandové vědí. Asi nešlo očekávat, že by kalifornská parta natočila podobně dobrou placku, jakou v rámci death metalu pravidelně produkují třeba
In Flames. Ale přesto je nelze než pochválit: když nic, snaží se hledat cestičky, jak nezůstat stejní a jak dobře kompilovat. A to jim jde, odboček k thrash metalu, hardcore, hardrocku a goth metalu najde pozorný posluchač víc než dost.
PS: Nenechte se zmást, ze hodnocení je stejné jako u "City Of Evil", ač v textu říkám, že novinka je lepší svého předchůdce. Pravda je taková, že bych minulé řadovce zpětně dal místo sedmičky šestku.
-
WTF? 4 autor: (MK, 16.11.2007 13:15) Reagovat
COZE? :-D Muj prvni dojem...ze autor vubec neslysel novy album. Od City of Evil se "rev" vyskytuje u A7X velmi zridka a na novem albu prave POLEVILI a ne PRITVRDILI. Navic tenhle priklon k "death metalu" :-D Slysel jsi nekdy Nile, Vital Remains, nebo treba Deicide? A pripada ti, ze by neco podobnyho hrali In Flames nebo A7X? :-D Takhle recenze je vtip. A aby tohle cely nebylo OT, tak reknu, ze zezacatku pro nove album bylo zklamanim, ale postupne jsem na nej prichazel, a je skvely...sice tak o 5% horsi, nez City of Evil, ale skvely.
-
?? (Mario, 17.11.2007 01:51) Reagovat
Castecne souhlasim s predeslym komentarem...autor recenze vubec nerozumi tomu co pise......... cd me na prvni dva poslechy chytlo jen castecne ale po dukladnem poslechu sem si ho zamiloval....vynikajici cd..
-
haha (warren, 25.02.2008 18:14) Reagovat
jeste ze sem si vsim tech komentu driv, nez sem zacal psat to samy co MK,
poslechni si desku Waking The Fallen a tam uvidis jak rve M. Shadows, co vim ale tak mu pri nahravani jednou prdly hlasivky a rev musel jit do kopru, po city of evil schopny nastupce a skladba "A Little Piece Of Heaven" by si zaslouzila oceneni, tahle recenze je vysmech
-
Souhlas s komentáři (tomas, 11.06.2008 10:00) Reagovat
... a jen částečný souhlas s recenzí. Teda, death metal jsem skutečně nikde nezaslechl, to spíš v posledních dvou skladbách dechovku a country... Ale jinak se mi album líbí, ale zatím nemohu posoudit, jestli víc nebo míň než City of Evil.