Deska, jež vznikla v New Yorku, už několik let Gahanově domovu, měla původně nabídnout jedenáct položek. Umělec se ale nakonec rozhodl na ni nezařadit píseň "Tomorrow" a raději ji přidal jako bonus na první singlovou pecku "Kingdom", jež vyšla nedávno. Ta ukazuje, že Dave Gahan přilnul ještě více k elektronice. Na vzniku alba se nepodílelo mnoho lidí, "Hourglass" Gahan natočil především s bubeníkem Christianem Eignerem a kytaristou Andrewem Phillpottem z koncertní doprovodné kapely Depeche Mode, další tři lidé se podíleli na finální mixáži. Skladba "Kingdom" je hit, o tom není pochyb, ale má podobný potenciál i zbytek alba? Díky promoverzi z vydavatelství si s námi můžete projít písně pěkně jednu po druhé.

1. Saw Something (5:16)

Skvostný otvírák. V písni je použito mnoho elektroniky, každý tón je dotažen do naprostého perfekcionismu, pro mě osobně jde o nejlepší skladbu desky. Vyvolává pocit neklidu, který však láká k opakovanému poslechu. Možná proto je píseň nejžhavějším kandidátem na singl číslo dvě.

2. Kingdom (4:33)

Hit jako sviňa. Rázný rytmus, chytlavý text, výborná kombinace elektroniky a kytar. Mašinky ve studiu udělaly své, a tak zpěv Gahana zní úplně jinak než na všech dosavadních písních. Díky jednoduchému textu už "Království" z hlavy nikdy nedostanete.

3. Deeper And Deeper (4:35)

Asi nejagresivnější píseň desky. Tvrdý, až pochodový rytmus, z Gahanova zpěvu je cítit zloba, agresivita, skoro nenávist. Silná skladba, jež dává vzpomenout na "Bottle Living".

4. 21 Days (4:38)

Dost nevýrazná nahrávka. Backing vokál zní, jako by ho nazpíval Martin Gore; tento druhý hlas mi tam bohužel moc nesedí. S troškou nadsázky průměrná vata.

5. Miracles (4:39)

Nádherná, chilloutová skladba. Síla písně je postavená především na jejím nádherném textu a zpěvu Gahana, z kterého je znát naprosté souznění s obsahem veršů. Není nic lepšího, než moct interpretovat vlastní věci.

6. Use You (6:42)

Další agresivní zastávka desky. Gahan dělá dojem rozpolcené osobnosti, která prostě neví, co vlastně chce. Jeho náladovost, o níž mluví přátelé, je znát i z některých písní. Tato je jednou z nich.

7. Insoluble (4:56)

Další velmi milé překvapení. Jen elektrické zvuky a syntezátory. Gahan potvrzuje, co jsem napsal u předchozího tracku. Tohle je otočení o sto osmdesát stupňů. Za obdobné písně, jako je tato, ho lze jen milovat.

8. Endless (5:46)

Osmá stanice desky "Hourglass" připomíná depešácké "I Feel Loved". Obdobný rytmus, obdobné postupy, jen mnohem víc elektroniky. Gahan se přizpůsobil aktuálnímu trendu.

9. A Little Lie (4:56)

Pomalá, leč výtečná a silně kytarová záležitost. Stejně jako ve všech předchozích případech, i tentokrát je kladen důraz na text. Takhle úžasně si umí vylévat srdce vážně jen Gahan.

10. Down (4:34)

Finální rozlučka v pomalém rytmu. Živé bicí, decentní zásah elektronických zvuků a opět kupa bolestivých akordů. Vědět tak, co se Gahanovi opravdu honí hlavou...

Celkově "Hourglass" na pár prvních poslechů vypadá jako výtečná deska. Gahan má být na co pyšný. Kolem nahrávky je logicky velký humbuk a všichni dělali všechno možné, aby před vydáním neutekla na internet. Bohužel snahy byly marné, už na webu je. Poctivci si ale počkají do 22. října, kdy se album začne oficiálně prodávat.