Mráz přichází z Berlína

Německá popová diva Sarah Connor je klasickým příkladem precizního, producentsky dotaženého a imagemakery do poslední pihy zpracovaného produktu. Produktu, u kterého máte vždy jistotu, že si ho někdo koupí. A to i když je neuvěřitelně přízemní, chladný, protentokrát soulový. Pro sichr ho ale omrkněme.

3/10

Sarah Connor - Soulicious

Vydáno: 30.07.2007
Celkový čas: 51:29

Skladby: The Impossible Dream (The Quest), Soothe My Soul, Your Precious Love, Get It Right, Part Time Love, Sexual Healing, Son Of Preacher Man, Soulicious, Love On A Two Way Street, One Day I\'ll Fly Away, I've Got To Use My Imagination, I Never Loved A Man (The Way That I Love You), Same Old Story (Same Old Song), If It's Magic

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Už na debutové desce "Green Eyed Soul" se Sarah Connor pokusila o syntézu komerčního popíku, r'n'b a soulu, na kterém, jak ona sama přiznává, vyrůstala. Výsledkem byla laciná a podlézavá směska, kterou ale naneštěstí mládež hltající stránky Brava udržela v německé Top Ten hezkých pár týdnů. U dalších dvou počinů to vypadalo podobně, snad jen rozporů mezi zpěvaččiným reálným umem a globálními ambicemi přibylo. K Sářině smůle se pak tento konflikt nejvíce projevuje právě na její novince "Soulicious".

Vlastně už název desky napovídá, cože se to bude servírovat. S velkými soulovými jmény si ostatně před časem potykala už kolegyně Christina Aguilera. Obecně se dá tvrdit, že v současné retro moderní vlně se vůbec čím dál víc dostává na jména jako Aretha Franklin, Glen Miller a další. Mohlo by se tak zdát, že sličná německá krasavice to konečně vzala za správný konec a svým novým počinem se vydala na cestu ke zlatému rounu současné popmusic. Bohužel, v jejím případě je ale tato cesta spíše hrbolatým, obtížně schůdným terénem, na jehož konci přichází velká úleva, ale zároveň nulová odměna.

"Soulicious" se během celého hracího času tváří jako zvukově perfektní a pěvecky slušně zvládnutá placka. Dejme tomu, že tady černé puntíky přidělovat nebudu. Horší to ale bude, pokud se člověk zamyslí nad uměleckým zpracováním písní. Pojem zpracování bych zde z respektu k původním autorům snad ani neměl použít.

Sarah Connor a její tým totiž docela (s)prostě vzali čtrnáct největších soulových balad, aby je následovně prohnali v hi-tech vybaveném studiu, přidali zpěv a to celé, zabalené v laciném obalu za pár stovek euro, poslali do regálů, aby zase na chvíli bylo co do huby. Výsledkem je naprosto nepotřebná, nudná a do průměrného posluchačského vkusu se navážející deska, která jen parazituje na úspěchu oněch přezpívaných. Pokud je pak vystaven poslechu nějaký znalec v oboru soulu, musí ho notně píchnout u srdce pokaždé, když si byť jen na moment vybaví chladně odosobněnou "Son Of Preacher Man" či pěvecký unisex v "Sexual Healing".

Pamatuji se na jeden rozhovor s Karlem Gottem, v němž označil Sarah Connor za velký talent a možná i budoucnost evropského popu. Faktem zůstává, že smysl pro humor je jednou ze slavíkových nezpochybnitelných předností.

• Nesouhlas (Roman, 27.09.2007 07:04) Reagovat

  Mě se cd Sarah Connor - Soulicious celkem líbilo, docea mě zaráží že kapelám jako vypsaná fixa jste schopní dát buhví jaký počet bodů a to není jenom tahle kapela, pokud jde o rock a podobné uřvané styly (pro mě o ničem) tak jsou vaše hodnocení neuvěřitelně vysoká, já samozřejmě neříkám že Sarah connor je kvalitní cd, ale když vidím jaké hrůzy jste ohodnotili kladně, tak nechápu proč i tohle cd nemá tak vysoké body. Jinak vaše zaujatost vůči popu je ubohá, ještě jsem nevidel kladně ohodnocené pop cdneberete ho a je jasné že nikdy brát nebudete...
  
  

  • Re: Nesouhlas (space.lemon, 28.09.2007 13:42) Reagovat

    hehe, Romane, pokud je pro tebe rock "uřvaný styl o ničem", tak proč se k němu teda vyjadřuješ? resp. jak můžeš vědět, že si to hodnocení ta která kapela nezaslouží, když sám přiznáváš, že tomu vlastně nerozumíš...?
    Že tady nikdo nehodnotí pop kladně? Asi tak: Chistina Aguilera 8/10 vs. Smashing Pumpkins 3/10... ono jestli to nebude spíš tím, že ta deska stojí opravdu za vyližprdel :P ... nakonec vždyť to sám píšeš; že chceš víc bodů jenom proto, aby se zvýšilo skóre pro pop.
    ...a mmchdm Sarah Connor není pop, ale střední proud :P
    
    

• NE (Jirka, 27.09.2007 16:07) Reagovat

  Tak tahle recenze se mi vůbec nelíbí, když nemáte rád pop, tak proč si toto CD berete? Předpokládam, že vás do toho nikdo nenuti. Mně se toto CD jeví jako příjemný, odpočinkový a skvěle zazpívaný soul/pop a je od Sarah chváli hodné, ře představí staré šlágry i svým mladším posluchačům.
  
  

  • Re: NE (Sarah.Leto, 27.09.2007 17:03) Reagovat

    mas pravdumtyhle recenze to je fakt hnus,ztrata casu to psa,zamyslete se laskave nad sebou!!
    
    

• ta (fishGuy, 27.09.2007 17:10) Reagovat

  Vypsana Fixa je (podla mna) dobry shit, ale kvalitny pop vyzera tiez inac (len si zoberte ako dobre bol ohodnoteny napr. novy Prince...)
  
  

Naživo: Synthpopoví Camouflage se v Ostravě ukázali jako výborná živá kapela Německá skupina Camouflage vyjela na turné k neuvěřitelnému čtyřicátému výročí existence. Retrospektivní show postavená na největších hitech pod názvem "Rewind To The Future And Goodbye" se odehrála i v ostravském klubu Barrák.... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 19:30 v sekci Naživo

Naživo: Anastacia oslavila v O2 universu pětadvacet let na scéně a ohromila svým hlasem Anastacia už se na scéně nějaký ten rok pohybuje. Může se to zdát neuvěřitelné, ale od vydání jejího debutu "Not That Kind" uplynulo rovné čtvrtstoletí. Současné turné nazvala po své prvotině spíše symbolicky - zazněla z ní... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 11:57 v sekci Naživo

Blogísek ultrapopaře: musicserver je hudební všežravec. Jen ta dechovka nám chybí Na musicserveru vyjde každý měsíc přibližně tři sta článků. A i když se nemůžeme věnovat všemu a všem - hudby prostě vzniká strašná spousta -, každý žánr u nás má dveře otevřené. I proto mě občas překvapí, jak... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 08:00 v sekci Publicistika | Blogísek ultrapopaře

7/10

Recenze: Olympic zůstává i na třiadvacáté desce pořád "Bombarďák" "Mám to rád. Napořád. To nejde vzdát." Tímhle sloganem z titulní skladby by mohlo být opředeno klidně celé novinkové album "Bombarďák". I po více než šedesáti letech existence se dá stvořit šťavnatá nahrávka plná energie.... čtěte zde

Vydáno: 28.03.2025 09:30 v sekci Recenze

Naživo: Mňága a Žďorp na svém prvním letošním koncertě v Praze představila "Podivné rybičky" Skupina z Valmezu se po nahrávání nové desky, která by měla vyjít v září, ukázala po čtvrt roce fanouškům. Část jarní šňůry odstartovala právě v pražském Lucerna Music Baru, který bez problémů vyprodala. Během... čtěte zde

Vydáno: 27.03.2025 20:00 v sekci Naživo