Jsou Chinaski za dementa?

06.09.2007 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Je to už několik dní, co se v médiích objevila zpráva, že Chinaski na nové desce parodují Jiřího Paroubka. Pokud pomineme fakt, že je nesmysl o něčem takovém vůbec referovat v celostátním deníku, vyleze nám z toho zajímavý závěr: být v tuzemské hudbě politicky angažovaný je pořád považováno za pochybné.
Chinaski
© Universal
Minulý týden se například v MF Dnes a Lidových novinách objevila zpráva, že skupina Chinaski zařadila na připravované nové album "07" skladbu, v níž se naváží do Jiřího Paroubka. Píseň se jmenuje "Slovní pyrotechnika" a kolegové novináři dokonce zjišťovali, zda se nebude šéf ČSSD proti parodii právně bránit (sic!). Svědčí to o dvou věcech...

Předně je to pěkný příklad toho, co znamená letní okurka. Ne ta, která se dává do sklenic a zavařuje, ona zelená šiška, ale ta amorfní, nudná, nedynamická atmosféra, kdy není o čem psát. A tak se bere zavděk každou hloupostí. I třeba tou z dílny pánů od Charlese Bukowského.

Je pravdou, že listy zpod křídel vydavatelství Mafra články uvedly kurzívovým titulkem, což naznačuje odstup, jenž si od tématu redakce drží, to ale nic nemění na tom, že posloužily coby marketingový nástroj. Chinaski z toho museli mít radost, že se o nich v podstatě hezky píše a upozorňuje se, že budou mít desku. Kdo ví, zda to nebyl záměr.

Druhá věc, mnohem smutnější než nedostatek nápadů českých žurnalistů a s tím související zveličování druhořadých událostí, je skutečnost, že skladba "Slovní pyrotechnika" vzbudila onu pozornost proto, že jde o "politickou" píseň. Ukazuje to, jak je na tom tuzemská pop music stran angažovaných a kvalitních textů bídně.

Politika k hudbě a jejím textům patří. V Česku to ovšem ví, respektive umí, jen málokdo. Pak se stane, že uvolněného křesla se ujmou Chinaski, složí svoji klasicky připitomnělou veršovánku s chybami (v jednom verši stojí "Jsem za dementa, za všechno může Kmenta...", což se sice rýmuje, nicméně reportérem, jemuž Paroubek skutečně nemohl přijít na jméno, byl Honza Hrbáček z Českého rozhlasu, mimo jiné též frontman crossoverových Spleen) a rázem je z toho pseudo-haló.

Škwor
© Warner Music
Těžko si představit, že v Británii nebo Americe, kde se kdekdo naváží do Bushe (troufli si na něj i Češi, třeba hrdinové ze Škworu), by se někdo podivoval nad nejapností typu malátné novinky. Tady ne, kdo o politice zpívá a má to hlavu a patu, ten se promenuje maximálně v showbizovém podpalubí, kam MF Dnes ani LN nevidí. V rádiích, ale zdaleka nejen v nich, excelují lyricky neoriginální, tuctové, bezmyšlenkovité fráze.

Ale asi nebudeme jediní, kdo tře bídu s nouzí. Je to o vypořádávání se s traumatem doby minulé, z níž přežívá názor, že muzika je tu od toho, aby bavila a explicitně nic neřešila (ale aby pomáhala). A pokud řeší, aby řešila jen to, co už je tak pořešené, že to nikdo dál řešit nebude. A přesně to udělali Chinaski, stejně jako před nimi Škwor s "Amerikou".


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY