Lidé se setkávají za různých okolností a s různými cíli. Čtveřice People Press Play je typickým příkladem, každý z členů má svůj vlastní projekt a je otázkou, jestli jejich společná eponymní deska je jen jednorázový projekt, nebo se dočkáme více takto pohodových alb.
Před nedávnem jsem prováděl obrovskou
debordelizaci, tedy velký úklid, při kterém jsem třídil již nepoužívané věci a vyhazoval je. Mezi hromádkou určenou k opuštění mého bytu byla i nefunkční kalkulačka s velkými tlačítky, jednořádkový display měl viditelné stopy poškození. Už si ani nepamatuji, kdy jsem ji naposled používal. Ale design tohoto výtvoru mně učaroval, stejně jako mě baví sledovat návraty elektronických kouzel dávných let. Pokladnice prostých melodických nápadů hraných na jednoduchých klávesách, kdy jednotlivé tóny mají jasně čitelnou frekvenci z generátoru, tehdy byly všechny možné kombinace snadno rozpoznatelné. Použití takovýchto malých
samohrajek spíše způsobuje potutelné úsměvy vaší konkurence, ale když je umíte duchapřítomně použít i dnes, jste king a získáváte plusové body.
V podobném rozpoložení je i dánská čtveřice
People Press Play, která čerpá ze zkušenosti každého svého člena. Sara Savery (Savery), Anders Remmer (Dub Traktor), Jesper Skaaning (Acustic) a Thomas Knak (Opiate) - každý z nich nabral hrst potenciálu ve vlastním projektu a nyní spojili síly na
selftitled debutu. Je ale otázkou, jestli bude pouze osamocen, nebo přibudou další dílka. Tato jejich prvotina však splňuje všechna kritéria, aby se o této desce mluvilo jako o rozkošném dítku, které vás okouzlí, pohladí a zamilujete si jej díky nezkrotnému, skoro až andělskému úsměvu od ucha k uchu.
Táhlé synthi linky, akustické vybrnkávačky a decentní hrátky se samplingem dělají z "People Press Play" hrací skříňku, která loudí pohodové electro popové melodie, instrumentální kousky aspirují na široké uplatnění v oblasti lounge music. V jednoduchosti je krása - pravil klasik - tahle parta lidí si toho je vědoma do posledního puntíku a knoflíky na svých mašinkách zbytečně nepřetáčejí do rušivě bizarních poloh. Žádná divoká tempa zde nenajdete, vše má punc maximálního klídku. Co track, to svým způsobem neokoukaná perla, jejíž třpyt si zaslouží velký povyk a boj o posluchačovu pozornost. Pokud se ptáte na mé nejoblíbenější kompozice, tak z klobouku briskně lovím "Always Wrong" a "That Walk", ale ona si celá desítka zaslouží vyjmenovaní; kvalita všech skladeb má totiž vysokou úroveň.
People Press Play výtečně ovládají atmosféry a mají cit pro zmáčknutí toho správného
čudlíku, který ve vás spustí ty nejpříjemnější vibrace. I když těží z již objevených věcí, svým způsobem jsou originál. Samotná placka aspiruje na vysoké umístění v mých letošních
highlights, protože téměř permanentně opakuji stisk tlačítka play.