© www.fixa.cz
Mardi: Vypsaná fixa jsou čtyři lidi s věkovým průměrem 24 let, kteří se sešli před šesti lety a nikdo z nich neuměl na nic hrát. Tak se to rozlosovalo a od té doby existujeme.
Pítrs: Naše kapela vznikla proto, že jsme měli chuť něco dělat a konkrétně v mém životě to byl velmi silný moment, který zanechal své následky.
Dejmal: K tomu se nedá nic dodat. Snad jen to, že náš čtvrtý člen se jmenuje Mejla, ale ten s námi poslední dobou ze zdravotních důvodů nehraje.
Mardi: Každopádně čekáme na jeho uzdravení. Kdo je lídrem kapely?
Dejmal: Jednoznačně Márdi. Hraje na kytaru, zpívá a řádí.
Pítrs: Hrajeme ve složení: dvě kytary, basa a bicí. Dřív s námi vystupovala i naše kamarádka Tereza, ale ta pak odešla. Dá se vaše muzika nějak stylově zařadit? Vím, že své nahrávky nabízíte ke stažení také na našem serveru.
Márdi: Naše stylové zaměření nejlépe pochopíš, když ti povíme, jakou muziku posloucháme. U mne jsou to jednoznačně Pixies.
Dejmal: To je, myslím si, kapela, na které se shodneme všichni. Přesto, že já sám poslouchám trochu něco jiného, než kluci. Například Red Hot Chilli Pepers.
Pítrs: My jsme se vlastně sešli právě kvůli Pixies, ale já teď trochu tíhnu k taneční muzice, což se začíná projevovat i v našich skladbách. Konkrétně v rytmice. Do budoucna chceme začít využívat mašinky jako jsou samplery nebo automatické bicí a zapracovat je do muziky. Když to slyším, mám pocit, že by se vám mohli líbit Tatabojs. Co jim říkáte?
Pítrs: Jo, to se mi líbí.
Mardi: Tam je cítit, že už spolu hrají od osmé třídy. Je to fakt dobré. Podle toho, co jsem slyšel, jsou opravdovu profíci. Pokud jsi je někdy viděl živě, určitě mi dáš zapravdu.
Dejmal: To, co si poslechneš na desce, jsou schopni zahrát i na koncertě. Paráda. Vystupujete jenom na festivalech?
Márdi: Máme svůj systém. Vzhledem k té komediální situaci, která tady je, vystupujeme všude, kde nás chtějí. Teď máme také člověka, Vláďu Jaselského, který dělá manažera. Nic z toho nemá, dělá to spíš proto, že nám věří a že je náš kámoš. A právě on vymyslel tenhle systém. Jednou prostě řekl, že sjedeme všechno, co sežene. Takže za sebou máme některé šílené typy hraní. Od kravína až po Pražský hrad. Tím, že na sebe nabalíme určitou skupinu lidí, kterým se bude naše hudba líbit, se možná časem najde i nějaký vydavatel.
Dejmal: Ročně děláme devadesát až sto vystoupení. Díky tomu se teď už pořadatelé ozývají sami. Z vaší webové stránky jsem se dozvěděl, že jste vystupovali také venku.
Pítrs: Byli jsme v Holandsku, Itálii a Polsku. Ta první dvě vystoupení, to byly výměnné akce tamějších družebních měst našich rodných Pardubic. V Polsku jsme zase byli s kámošema, kteří hrají blues. Jste v případě nutnosti ochotni podřídit se požadavkům trhu? Bráníte se nějakým novým vlivům?
Pítrs: Já myslím, že se tam ty vlivy vkládají samy. To je dáno tím, co momentálně posloucháme. Kdyby vám nějaký vydatel naznačil, aby jste udělali změny směrem k popu, podřídili by jste se?
Dejmal: To by jsme se na muziku asi radši vykašlali. Některé popové písničky jsou dobré, ale dělat to tak, že za námi bude ve studiu někdo stát a říkat, jak že to máme dělat, to ne. Je v Čechách kapela, kterou máte jako vzor?
Márdi: Třeba Prouza, Houpací koně nebo Raven´s. To jsou takové nedoceněné kapely. Lidi je znají, ale neprosadili se. Bohužel jsou tady mnohem známější skupiny, které ale nemají zdaleka takovou kvalitu.
© www.fixa.cz
Dejmal: To je dobrá věc. Máme dokonce takovou příhodu, že se nám po vystoupení na festivalu v Brně, byť na vedlejší scéně, prudce zvýšila návštěvnost.
Márdi: Díky webu se také dohodla spousta vystoupení a pak taky ty empétrojky… Na to se zrovna chci zeptat. Jak se díváte na možnosti formátu MP3?
Pítrs: Jen ať se to šíří co nejrychleji.
Dejmal: Ať ty velké firmy díky MP3 klidně zkrachují. Chtějí čím dál tím víc peněz, lidi na to nebudou mít, zbude stahování z internetu. Pro nás je důležité, že nás díky tomu bude znát více lidí a my pak nemusíme vydělávat prodejem desek, ale pomocí koncertů.
Márdi: Nám by to nevadilo ani v případě, že bychom měli nahrávací smlouvu a lidi by nás tímto způsobem v podstatě okrádali. My se víc bojíme, aby to nějakým zákonem nezačali trestat. Důležitější, než mít vlastní desku, je mít spoustu lidí na koncertě. Co říkáte na kariéru kapely Divokej Bill?
Márdi: To je dobrá kapela, hrají, co to jde. Doufám jen, že jim to nevleze do hlavy. Teď jste dokončili svojí novou kolekci. Natáčení si platíte sami?
Márdi: Hodně nám pomáhá pardubický Rockový klub, který to tam víceméně drží nad vodou. On je to v podstatě druhý nejstarší klub svého druhu v Čechách a okolo něj se vytvořila taková nová scéna. Díky tomu vzniklo vlastně také sdružení kapel z Pardubic a Chrudimi a na internetu jsme společně vytvořili webové stránky www.go.to/pach, kde se dozvíš mnohem víc. Co internet a vy?
Márdi: Já to uznávám, ale nemám peníze na počítač, takže to nezvládám hlavně technicky. Na výrobu těch našich stránek jsem musel sehnat člověka, který to umí. Máte pocit, že se česká muzika po deseti letech od revoluce konečně vyvíjí směrem k lepšímu?
Pítrs: Já to vidím pozitivně. Když si vezmeš, jak letos dopadlo udělování cen APH, musíš souhlasit s tím, že se všechno hnulo k lepšímu. To je důležité. Vezmi si, že se třeba prosadila Anna K. a prostor určitě dostává také taneční scéna. Co vaše popularita? Máte rozdělené regiony podle toho, jak vás tam fanoušci znají?
Márdi: Znají nás zejména ve Východních Čechách, ale naproti tomu v západní části republiky o nás skoro nikdo neví. Trápí vás, že vám vaši desku nikdo nevydal?
Márdi: Trápí, ale jedeme dál.
Dejmal: Tohle hraní nás docela zoceluje, takže až ta šance přijde, budeme lépe připraveni. Poslední otázka. Co by jste vzkázali čtenářům MusicServeru?
Márdi: Ať se podívají na naše stránky www.fixa.cz.
Dejmal: Nebo ať si postahují naše písničky…
Pítrs: …a přijdou na nějaké naše vystoupení. Díky za rozhovor
