Někteří další komentátoři Česko hledá SuperStar tvrdili, že nedělní kolo bylo nudné. Já z toho podobné pocity neměl, já se celkem bavil, i když to explicitně neznamená, že by finalisté zpívali nějak excelentně, spíše naopak. Vyřazení Martina Ševčíka předvídal doslova kdekdo - naši čtenáři, moje maličkost v pravidelném komentáři (i když dvojice, ze které se rozhodovalo, byla jiná), Ondřej Hejma nebo Eduard Klezla a tedy konečný verdikt zaskočil maximálně samotného Martina. Po vyhlášení jeho jména bylo ticho, ale ne takové jako minulý týden, spíše jako by si všichni řekli: "No jo, dalo se to čekat." Až po nějaké době si diváci v hale vzpomněli, že mají z režie nakázáno nějak reagovat a spustili potlesk.

Těžko říct, proč stále produkce vybírá k vystoupením jen lidi z druhé řady, vždyť v prvním dílu SuperStar taky byli zajímaví zpěváci, kteří natočili poměrně slušné desky. Mám na mysli konkrétně Martinu Balogovou, která nepostoupila do Top 4, a jak jsem ji viděl na koncertě v Lucerna Music Baru, přinesla by do SuperStar pěveckou i hudební kvalitu. Michal Hudček, kterého do vyřazování vpašovala produkce o týden dříve, přinesl bohužel pouze kvalitu pěveckou, tu hudební nikoliv.

Příští kolo jsou na řadě filmové písně, což bývá obvykle dosti nudná záležitost, protože se produkce drží zbytečně při zdi a zařadí radši ploužák z "Top Gun" než něco z "Báječných Bakerových hochů". Myslím, že toto téma mohla dramaturgie klidně vypustit, čtyři finalisté přece přímo vybízejí k duetům. Čtyři zpívající, každý s každým, to je, jestli se nemýlím, kombinace bez opakování, šest písniček - což je akorát. Ale bohužel.