Bryan Adams mi tak trochu připomíná Rolling Stones, kteří taky vzhledem ke svému věku neumí odpočívat a stále se svým cirkusem brázdí naši planetu tam a zase zpět. Právě jako Adams, který taky moc neodpočívá. Není snad rok, kdy by Bryan Adams nevyjel někam na turné, a nemusí k němu mít i nějaký pádný důvod v podobě nové desky, stačí výběr hitů. Je ale pravda, že konkrétně Praha, nemluvě o dalších městech České republiky, nepatří mezi jeho obvyklé zastávky. Za svoji dlouho kariéru tu byl teprve potřetí. Poprvé byl jedním z hlavních hvězd festivalu E.T. Jam, konaném v roce 1999 na pražském campu Džbán, a před třemi a půl roky konečně přijel na sólový koncert do T-Mobile Arény. Nicméně vzhledem k tomu, že od té doby byl v Evropě ještě několikrát, dělí ten nedělní koncert v Sazka Areně od toho z roku 2003 dosti dlouhá doba.

Při příchodu do haly mě trošku překvapilo, že zřejmě nebude předkapela, chyběla druhá souprava bicích a aparatura, přičemž z rozhovoru s Katkou Knechtovou z Pehy jsem věděl, že se posílaly návrhy, a tak nějak jsem nepředpokládal, že by Bryanu Adamsovi předskakoval třeba 4TET. A tak se čekalo a dost dlouho se čekalo. I osvětlovači nad pódiem čekali zhruba půl hodiny, diváci o něco déle. Nikdo z nás asi nemohl tušit, že Bryan Adams ve chvíli, kdy už byla hala téměř plná, teprve dosedá na přistávací dráhu ruzyňského letiště. Když ale několik minut před devátou vběhl na pódium, vše bylo zapomenuto.

Nepočítám-li dvě skladby z alba "Room Service", které zařadil na rozjezd celého koncertu a které nejsou nefanouškům až tolik známé, hrál totiž jen samé hity. A to hity v pravém smyslu slova. (To není, jako když napíšu, že Sarah McLachlan zahrála svůj největší hit "Adia", kdy jedna půlka lidí neví, kdo je Sarah McLachlan, a druhá neví, co je to za písničku). Pohledem do setlistu zjistíte, že tyhle písničky, až na řídké výjimky bude znát každý. Ovšem už první z těch největších pecek - "Somebody" naznačila, že se dočkáme pozměněných aranží a leckdy a i tvrdšího obrazu.

Nutno napsat, alespoň soudě podle sebe, že diváci sedící či stojící dál od pódia a sledující spíše videoprojekci mohli být z počátku lehce zmateni, že ten Bryan na plátnech nezpívá, ale z reproduktoru se line jeho hlas. Ono totiž všichni na pódiu byly stejně oblečení, tmavě modré triko a džíny, navíc s Keithem Scottem drží kytaru ve stejném gardu a jsou si docela podobní. Jinak ale bylo zřejmé, a na videonahrávkách je to vidět, že koncerty Bryana Adamse jsou hlavně o hudbě. Scéna se změnila pouze dvakrát, a to pouze na začátku a ani light designer se moc nevyřádil, ovšem to nikomu nevadilo. Tenhle Kanaďan zkrátka žádné speciální efekty nepotřebuje, stačí pár světel, docela zajímavě vyřešené pozadí, lehká grafika. Společně s diváky to dokázal udělat výbornou show i bez jakýchkoliv pozlátek.

Co ovšem potřeboval, byly hned tři mikrofony, jeden na středu pódia a jeden na každém kraji a hned v "18 Till I Die" je musel využít. Až do téhle doby jel vše na jeden zátah, jedna písnička střídala druhou a přivítání s diváky přišlo až po zmíněné "18 Till I Die". Ač přijel pozdě, vtipkoval s diváky na téma, proč mu ten návrat k nám tak dlouho trval. Pak už ale rozjel další hitovky a nechal vzpomenout i na koncert MTV Unplugged v podobě "Back To You", při které vzal poprvé do ruky španělku, nebo při "Think About You", již ale zahrál v albové, pomalé verzi, a já moc litoval, že si nevybral o dost rychlejší z právě zmíněného koncertu. Až do téhle doby se publikum spíše rozehřívalo, ale ve chvíli, kdy spustil "Summer Of '69", byl v tu ránu ze Sazky jeden velký kotel. Samozřejmě ani "Cuts Like A Knife" nemohlo být jiné, i když notoricky známý popěvek na na na na... si muselo obecenstvo párkrát zopakovat, než byl hlavní aktér s výsledkem spokojený.

Kdo není na Adamsových koncertech nováčkem, ví, že nemalý podíl na jeho výsledné podobě má kytarista Keith Scott. A ten se opět pěkně vyřádil. Vedle opravdu divokého sóla v "It's Only Love", za které by se nemusel stydět ani Slash si o malou chvíli předtím si zahrál na Paco de Luciu v "Have You Ever Really Loved A Woman?". Takovým druhým doplňkem koncertů Bryana Adamse je i publikum, které on sám velice rád zapojuje do akce, a návštěvníci Sazka Areny rozhodně neudělali Česku ostudu. Sborový zpěv "(Everything I Do) I Do It For You", jenž rozezvučel celou halu a další momenty, které přišly před tím nebo i potom, to pouze dokládaly.

Bryan Adams si ani tentokrát neodpustil "Whene You're Gone", a to neznamenalo nic jiného, než že si na scénu vytáhl nějakou slečnu na zpívání partu Mel C z publika. No, z publika, nechci nikomu brát iluze, ale alespoň na koncertu v T-Mobile Aréně bylo vše dohodnuté předem, soudě podle rozhovoru, který jsem omylem onehdy vyslechl. Někomu by mohla vytanout na mysli otázka, proč tedy zpívají falešně, když je to naplánované? Zkrátka a jednoduše nedostanou odposlechy a tím pádem se ty holky vůbec neslyší. V neděli to byla velmi dobře anglicky mluvící, ztřeštěná a nezaměstnaná Polka.

Celý koncert měl neuvěřitelný spád, a tak po další hitové salvě, kde nechyběly "Heaven" nebo "The Only Thing That Looks Good On Me Is You", se kapela odebrala do zákulisí, ale koncert zdaleka nekončil. Díky časovému skluzu, vytleskávání a vydupávání netrvalo ani moc dlouho. Za malou chvíli byl Bryan Adams zpět i se svými čtyřmi muzikanty, aby zahrál ještě další tři songy - výborný "Cloud Number Nine", letitý "Run To You" a finálový "The Best Of Me", při kterém podobně jako Collins vběhl pod pódium, ale s tím rozdílem, že Collins nechává zpívat lidi refrén "Sussudio", zatímco Bryan se pouze zdravil s předními řadami. Potom opět následoval odchod do zákulisí.

Někde tady, a dodnes nevím proč, ten minulý pražský koncert skončil, a tak je velmi dobře, že tentokrát jsme se dočkali. Na pódium se vrátil už pouze sám Bryan a akusticky pouze se svojí španělkou spustil u nás velmi populární "Please Fogive Me" nebo další pecku z koncertu MTV Unplugged "When You Love Someone". Nezapomněl připomenout, že u nás podporuje Nadaci Terezy Maxové a na to se ozvaly první tóny dlouho očekávané "Straight From The Heart". Abych se přiznal, myslel jsem si, že v tuhle chvíli koncert končí, ale Bryan Adams se pouze napil a ještě naposled hrábnul do strun, aby zahrál a společně s publikem zazpíval mušketýrskou "All For Love" a poté už definitivně zmizel v útrobách haly. Musím se přiznat, že tahle akustická část mě pro svoji velmi intimní atmosféru opravdu dostala.

Bryan Adams na svých koncertech dokazuje, proč se drží na vrcholcích popularity tak dlouho. Celý koncert má neuvěřitelnou energii, Bryan rozhodně nic neodflákne a publikum to cítí. A to pražské tohoto Kanaďana prostě miluje. Někdo mohl postrádat hity, typu "I'm Ready", něco z těch starších jako "One Night Love Affair" nebo výborný "Here I Am", kterým otevíral poslední koncert u nás, ale asi je všem jasné, že tolik písniček se na jeden koncert zkrátka nevmáčkne. Muselo stačit čtyřiadvacet hitů a dvě hodiny výborné rockové, a z části popové, show a myslím, že se nenašel nikdo, kdo by z haly neodcházel s pocitem skvělého zážitku.

Setlist koncertu:
Room Service
Somebody
Open Road
18 Till I Die
Let's A Make Night To Remember
Can't Stop This Thing We Started
Back To You
Summer Of '69
Think About You
Cuts Like A Knife
Have You Ever Really Loved A Woman?
(Everything I Do) I Do It For You
When You're Gone
Only Love
Hearts On Fire
Heaven
The Only Thing That Looks Good On Me Is You

Přídavky
Cloud Number Nine
Run To You
Best Of Me

Přídavky - akusticky
Please Forgive Me
When You Love Someone
Straight From The Heart
All For Love

Bryan Adams, Sazka Aréna, Praha, 19.11.2006