I v hudbě jsou sázky na jistotu. Samozřejmě, solidnost jistoty v hudebním průmyslu je trochu menší než v jiných oborech, ale pokud od toho odhlédneme, tak zpět u nosné linie myšlenky můžeme za jednu ze sázek na jistotu považovat Kelis. I její čvrté album "Kelis Was Here" je zkrátka a jednoduše skvělé a udržuje vysoký standard minulých nahrávek.
8/10
Kelis - Kelis Was Here
Skladby: Intro, Blindfold Me, Bossy, Fire, I Don't Think So, Weekend, Trilogy, Appreciate Me, Till The Wheels Fall Off, Handful, Aww S***!, What's That Right There, Circus, Lil Star, Like You, Living Proof, Goodbyes, Have A Nice Day
Celkový čas: 76:39
Vydavatel: EMI
"Good Stuff", to byl první singl
Kelis, který mi otevřel svého času přímo celý nový hudební vesmír. Nejenže přinesl výše jmenovanou, ale díky tomuhle songu jsem také prvně okusil potěchu z beatů vyprodukovaných
The Neptunes. Sladké vzpomínky na to, jaké to bylo tenkrát poprvé, jsou snad téměř vždycky lepší než dnešní realita, ale v případě
Kelis není třeba ubírat se do hájemství vzpomínek a melancholie. Tahle holka má i se čtvrtou deskou pojmenovanou "Kelis Was Here" co říct. Úvodní singl "Bossy" patří sice k těm slabším a je pravda, že tahle deska je díky své nadměrné délce místy vatovitá, ale i to špatné a slabší u
Kelis je pořád strmě nad běžným průměrem.
Jak jsem psal, drobnou potíží téhle nahrávky je to, že
Kelis se na ní snažila ukázat a nastavit všechny své stránky, a u takového chameleóna je to tedy pořádná porce různých úhlů, zabarvení a nálad. O ně se producentsky postarali v poslední době vyhledávaní hitmakeři jako
will.i.am a
Scott Storch, protentokráte absentují
The Neptunes, ale místy je zvuk na desce přesným okopírovaním toho, co už do tvorby
Kelis vnesli právě Neptuni na nahrávkách předtím. A proč ne, rozhodně trocha těch futuristických pazvuků nikdy není na škodu. A u
Kelis se jich tradičně dočkáme spíše mnohem více, nežli méně.
Výborné je, že všechny ty klávesy a samplovací mašinky u takové hromádky skladeb dokázali producenti
Kelis sladit na jednu notu a od groovy nářezu až k baladické jemnosti si deska nese svůj znatelný a výrazný charakter. Příjemné je, že do těch nálad se dokázalo vměstnat i retro s nádechem osmdesátek, ale to je logické, protože vokodéry a klávesy byly hot tehdy a jsou i dnes a v obou dobách znamenaly náš oblíbený futuristický zvuk. Ostatně to je to, proč máme
Kelis rádi - svižně si plave ve svém vlastním rybníčku, ve kterém je štikou, jež nemá konkurence. Barvitá je dnešní urban music a
Kelis v ní má svoji samostatnou škatulku, zvukem nahrávek i hlasem a charismatem je nezaměnitelná.
Nepamatuji si, že by mě kdy
Kelis nějak zklamala. I v případě téhle nahrávky to sice není revoluce, znatelná evoluce však ano. Kdyby si dokázala při sestavování desky odpustit některé songy a srazila stopáž na nejsilnější kusy a méně únavnou délku (nikoliv však nudnou!), určitě by sahala po devítce. I takhle je to stejně velmi dobré album a potvrzení vysokého statusu, který si
Kelis na scéně udržuje.