Docela příjemná nuda

18.08.2006 05:00 - Pavel Novák | foto: facebook interpreta

Duncan James byl často označován jako největší talent skupiny Blue. Talentovaný bezesporu je, ale nejsem si jistý, zda do svého debutu dal ze sebe opravdu všechno. Faktem ale je, že "Future Past" je o něčem jiném než hudba Blue.
5/10

Duncan James - Future Past

Skladby: Sooner Or Later, Suffer, I Come Alive, Can't Stop A River, I Don't Wanna Stop, What Are We Waiting For, Amazed, Turn My Head, Letter To God, Breathing, Frequency, Somebody Still Loves You
Celkový čas: 55:11
Vydavatel: EMI
Pokud byl poslední dobou na hudební scéně nějaký boyband, který by se dal označit za stravitelný a jeho hudba za poslouchatelnou, byli to Blue. Snad kromě Anthonyho to byli poměrně slušní zpěváci se zajímavými hlasy. Možná ale stejně jako tomu bývá u ostatních kapel a skupin, jednotlivec už kolikrát nemůže poskytnout tolik, co dříve jako pouhý člen jedné skupiny. Obávám se, že podobný problém čeká i na Duncana Jamese, i když se na svém debutu "Future Past" rozhodl vydat poněkud jinou cestou, než na jakou byli nasměrovaní Blue. S odproštěním se od své minulosti mu pomohli hlavně Peter-John Vettese, který spolupracoval třeba s Geri Halliwell, a Stephen Lipson, producent alb "Diva" a "Medusa" Annie Lennox. Zajímavostí je i, že spoluautorem druhého singlu "Can't Stop A River" je zpěvák Seal.

Jak už jsem psal, rozhodně nečekejte popík, jaký jsme slýchávali od Blue. Je zajímavé pozorovat, jakým směrem se vydá jednotlivec, opustí-li nějakou skupinu. Největší rozdíl je v tom, že celá deska je postavena na živých nástrojích. V podstatě by se dalo říct, že je to pořád takový ten pop pro slečny, ale dělaný vkusně, inteligentně a živě.

Z Duncanových písniček jsem vypozoroval jednu věc: několikrát se stane, že skladba skvěle začíná, má zajímavou melodii i náladu. Najednou se to všechno změní a přijde ta zmiňovaná nuda. Přesně tohle se děje například v "I Don't Wanna Stop". Úžasná sloka, ale refrén bez nápadu. A takových skladeb je víc, třeba klavírní "Letter To God". Je sice fajn, že se Duncan rozhodl natočit přirozeně znějící desku, ale občas nebo spíš často postrádá nápady. Aby to ale nevypadalo, že deska má pouze polovičaté nebo nepovedené skladby, nemohu nezmínit alespoň "Breathing", která je dle mého názoru jednou z nejpovedenějších.

Duncan James má zajímavý hlas, bezesporu je talentovaný, ale jeho deska je trochu nudná. Je nudná, ale příjemná zároveň. Co by jeho písničky a deska potřebovaly, jsou trochu zajímavější melodie a více nápaditosti při produkci. V takové podobě, v jaké je "Future Past" nyní, se nedá říct nic jiného než, že je to průměr. Příště to třeba bude lepší.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY