To nejupřímnější z Radiohead

31.07.2006 16:20 - Benjamin Slavík | foto: facebook interpreta

Představte si, jaké asi to je být v rockové kapele, v jedné z nejzásadnějších rockových kapel vůbec. Nejste rocková hvězda. Jste jen civilní chlápek, co má rockovou kapelu - žádná nabubřelá cynická rock'n'rollová hvězda. Celý ten kolotoč vás vysaje. Potřebujete to někomu říct a nabrat sílu pro vaši hlavní práci. Thom Yorke o všem mluví na sólové desce nazvané "The Eraser". Právě teď.
8/10

Thom Yorke - The Eraser

Skladby: The Eraser, Analyse, The Clock, Black Swan, Skip Divided, Atoms And Peace, And It Rained All Night, Harrowdown Hill, Cymbal Rush
Celkový čas: 40:49
Vydavatel: EMI
"I wannabe wannabe wannabe Jim Morrison," zpíval Thom Yorke na prvním albu Radiohead. Tehdy možná ještě netušil, jakou se stane legendou. Takovou, že kdyby ikona The Doors ještě žila, tak by spolu na večírku po Grammy Awards zašli třeba na panáka nebo lajnu koksu a u toho se mohli s trochu falešnou skromností přít, kdo dal populární hudbě víc. Jasně, The Doors byli The Doors. Sedmdesátky byly sedmdesátky. Pro fanoušky (rockery) té doby hudba už skončila. Devadesátky byly hlavně britpop a grunge. Oasis, Radiohead a Nirvana - "(What's The Story?) Morning Glory", "OK Computer" a "Nevermind". Právě deskou "OK Computer" ukázali, jak se dá rocková hudba dělat jinak, což pak dotáhli na ještě experimentálnějším albu "Kid A". Hraní si s rozjemněnými pocity, emocemi a experimentální elektronikou.

Být dnes v kapele s takovým zvukem, jaký má Radiohead, může být unavující a pořád je tu výzva pokoušet se o neopakování se, přijít s něčím novým, být originální a přitom svůj. To Thom Yorke dělal celý život. Vždy tam byl jeho melancholický, trošku smířlivý, hodně smutný hlas. Na dvojce "The Bends" k tomu ještě rockové kytary, na "OK Computer" spousta efektů a poslední "Hail To The Thief" ukázalo, že Thom dost tíhne k akustice, k piánu, k jemné poezii, k příběhům nechtěné zmatené rockové hvězdy, která se legendou a mainstreamovou star stala možná omylem, protože ona chtěla spíše něco jiného. Možná rodinu, děti, psa a barák se zahradou a ne jezdit po světě s rockovou kapelou. Radiohead slíbili novou desku a před ní ještě Thom vydal sólovku, která potvrzuje a jen dokresluje filozofii a sdělení poslední řadovky.

U jemných poetických upřímných skladeb byste o elektrickou kytaru téměř nezavadili. Tady se Thom Yorke zase konečně uvolnil, napsal devět písniček jen ze sebe, bez sebemenšího kalkulu a vypočítavosti. Složil skvělé, tiché album bez singlu. Není tam ta značka domovské kapely, hlavně proto mohl udělat, co udělal - vypořádat se se starými traumaty. Říct vše, co chtěl - vše o sobě a svých problémech, vše o ostatních, vše o světě, v klidu zazpívat několik srdečních básniček a odhalit to nejupřímnější a nejčistší z podstaty Radiohead. "The Eraser" je hlavně album, které si Thom Yorke natočil pro radost, pro sebe. Ne pro hudební průmysl a masy fanoušků.

Koncem roku bude vycházet nová deska Radiohead. Některé skladby už kapela na turné hraje. Třeba budou zase chtít znít jako rocková kapela. Možná si řeknou, že akustické experimentální melancholie už bylo dost. Zapojí komba, všechno dají nahlas a budou hrát zase jako rocková kapela. Jde o to, jestli to po nich někdo chce. Myslet si, že rock'n'roll spasí svět, je naivní a krásné, ale to, že rock'n'roll může spasit nejedno rozervané srdce, je stará známá věc.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY