Radar je nová rubrika musicserveru, ve které vám vždy s přibližně měsíční periodicitou představíme několik žhavých hudebních objevů, kapel či sólistů, kteří mají nakročeno k hudební slávě. Zatím jsme o nich věděli jen my, dnes o nich budete vědět i vy, zítra nebo pozítří o nich budou psát ostatní. Cesty hudebního byznysu jsou samozřejmě nevyzpytatelné a odhadovat úspěch jedné či druhé kapely je podobné věštění z vnitřností krocana. Abyste věděli, jestli jsme se trefili, nebo naopak minuli, budeme v každém dalším díle zveřejňovat také další osudy kapel objevených v předchozích Radarech.

SOUND team - Pro každého něco
web / myspace

Myslíte, že nemůže existovat kapela, která by spojovala všechno dobré, co nabízí dnešní indie rock? Silné melodie i emoce, originalitu s vědomím velkých vzorů a odvážnou produkci. Popravdě, ještě do nedávna jsem tomu také nevěřil, ale pak jsem slyšel SOUND Team. Sestava šesti hudebníků z amerického Austinu by měla být podle všech indicií jedním z největších rockových objevů letošního léta. Jejich debutové album "Movie Monster" zní jako výběr skvělých rockových skladeb posledních třiceti let, až na to, že všechny je hraje jedna kapela. Za oceánem si vybudovali silnou fanouškovskou základnu díky pilnému koncertování, jejich kariéra je od roku 2003 jedno velké turné. Hráli jako předkapela The Walkmen a Arcade Fire, kteří jsou prý jejich velcí fanoušci. Za ušetřené peníze koupili zrušenou lisovnu gramofonových desek a postavili si v ní studio, ve kterém nahráli album "Marathon". To vyšlo na maličkém labelu St. Ives a distribuoval ho trochu slavnější indie label Secret Canadian. Jako průlomové se ukázalo loňské "Work EP", které zaujalo hledače talentů ve firmě Capitol, již se je rozhodli vzít pod svá křídla. Nabídli SOUND Team nahrávací smlouvu a kapela se musela rozhodnout, kterou cestou se dát. "Jasně, že by bylo super vydat album na nezávislém labelu, ale vždycky jsem chtěli, aby se naše deska prodávala ve velkých hudebních obchodech a ne v zelinářství na rohu, a proto jsme na tu nabídku kývli," vysvětluje zpěvák Matt Oliver. Na "Movie Monster" vás překvapí, jak je každá skladba z jiného světa. To je samozřejmě to nejhorší klišé, které může hudební publicista použít, ale budete mi ho muset protentokrát odpustit. Klasická rocková vypalovačka "Born To Please", hypnotické post-punkové groove "Tv Torso", krautrocková miniatura "Movie Monster", interpolovské "Your Eyes Are Liars", zasněná floydovská psychedelie "You've Never Lived A Single Day", pompézní stadionový rock na závěrečné "Handful Of Billions" a tak dále, a tak dále. Album už za oceánem vyšlo a to v polovině června (do Evropy ho ještě nevyvezli) a na hlavu kapely se snáší chvála. Zároveň to ale vypadá, že kapele smlouva s velkou firmou trochu na samotném startu uškodila. Ne snad, že by jim nějak zasahovali do nahrávání, ale prostě jen proto, že fanoušci indie rocku na ně shlíží díky jejich spolupráci s Capitolem z vrchu. Třeba Pitchfork desku setřel mizerným hodnocením 3.7, na což kapela reagovala zveřejněním videoklipu, v němž je figurína s nápisem SOUND Team napíchnut na vidle (anglicky pitchfork), svržena do propasti a posléze zapálena. Pro změnu časopis Filter (ten americký, ne ten český) zařadil "Movie Monsters" na druhé místo mezi nejlepší desky první poloviny letošního roku. Na druhou stranu to vypadá, že firma je vlastně ani příliš nepropaguje, recenze na desku se objevily jen v několika málo klíčových periodikách a píše se o ní hlavně na blozích. Třeba se to zlepší, až si SOUND Team zahrají na letošní Lollapalooze. Rozhodně bude velmi zajímavé sledovat, jak se celá kauza vyvine.

Přesvědčí vás: Your Eyes Are Liars
Zní jako: Interpol, Clinic, Bloc Party

---

MSTRKRFT - Porno na tanečním parketu
web / myspace

Určitě znáte Death From Above 1979, minimalistický metal z kanadského Toronta. Na singlech několikrát překvapili své fanoušky zařazením remixových verzí svých skladeb ve stylu electro-house, načež vyšlo najevo, že za nečekaným stylovým přemetem stáli oni sami. Možná je přestal bavit rock, začali poslouchat Prince a Daft Punk, odjeli na dovolenou do Berlína, bůhví. Místo další studiové desky DFA1979 vydávají album svého tanečního projektu MSTRKRFT "The Looks".

Abych byl přesný, za projektem stojí basák a polovina Death From Above 1979 Jesse F. Keeler a producent kapely Al-P, který kdysi působil v electropopové brigádě, která má skvělý název Girls Are Short, ale patrně ji nikdo z nás nikdy neslyšel. Album není zase tak překvapivé, pod hlavičkou MSTRKRFT (čtěte: masterkraft a tvařte se u toho velmi cool) už si získali slušnou pověst originálních remixérů, když se pod jejich rukama proměnily skladby Annie, Bloc Party, The Gossip, The Kills nebo Wolfmother v electro disco pumelenici. Někdo si bude myslet, že celé je to jen vtípek, ale to jsme si mysleli o Death From Above 1979 také poté, co jsme viděli bonviárský knírek pod nosem Jesseho Keelera a kde je ta kapela dnes? Prvním neremixovým počinem MSTRKRFT byl singl "Easy Love" s neuvěřitelně bláznivým klipem, který si nejvíce užijí znalci japonské pornografie (víc neřeknu). "Easy Love" nás mělo připravit na to, že MSTRKRFT jsou supercool a zajímá je hlavně sex, což není špatná investice do začátku kariéry. Jesse svůj přerod z metalového drsňáka na funkového psa vysvětluje následovně: "Rock poslouchají teenageři, kteří touží mít pohlavní styk, ale taneční hudba, to už je rovnou porno." Pokud už teď vyhazujete desky Black Sabbath do popelnice, vězte, že na album MSTRKRFT budete muset ještě chvíli počkat, protože "The Look" vychází až na konci července. Prozradím, že ještě rozšiřuje seznam jejich oblíbených úchylek na chicagské disco a francouzský house 90. let, kterému vzdávají hold ve skladbě "Paris", vokodovanými vokály a také tím, že se poslední měsíc nechávají fotit v maskách á la Daft Punk. Pokud vám přišlo poslední album Daft Punk slabé, Vitalic příliš roztěkaný a Tiga příliš vážný, pak MSTRKRFT splní vaše vlhké sny o hudbě se sexy results.

Přesvědčí vás: "Easy Love"(mp3)
Zní jako: Tiga, Vitalic, Daft Punk

---

The Pipettes - Docela nové retro
web / myspace

Existují určitá pravidla, jak má vypadat dívčí skupina. Minimálně jedna musí být brunetka a jedna blondýna, musí být krásné, odvážně oblečené a musí umět skvěle tancovat. Taky by za nimi měl stát tým, který jim píše hudbu, aby holky mohly trávit čas pózováním pro obálky časopisů. Prozatím tedy pro The Pipettes hraje všechno, jen se podívejte na fotografii vlevo. Přesto tady něco nesedí: Becki, Gwenno a Rose ve svých tečkovaných šatečkách a nafoukanými účesy zapadají spíše do 60. let než mezi oflirtované kybernetické divy současnosti. A to jste ještě (patrně) neslyšeli jejich hudbu - orchestrální barokní pop plný chytlavých harmonií dívčích trojhlasů.

Jedná se snad o protržení časoprostorového kontinua, ve kterém se kapela Betty Lee produkovaná Philem Spectorem propadla o půl století vpřed? Ba ne, celé je to záměr stínového šéfa kapely, který si říká Monster Bobby. Neúspěšný sólový písničkář se po marných pokusech prorazit rozhodl, že místo sebe bude nabízet světu čtyři (později už jenom tři) krásné holky a postavil The Pipettes. Sebe a svoji kapelu The Casettes uklidil do pozadí a všechno vsadil na krásné tváře a skvělé postavy tria za mikrofonem. Pro tentokrát můžeme vynechat řečičky o tom, jak se krasavice potkaly na dívčích záchodcích v butiku, za měsíc si je můžete přečíst ve Vlastě a na ušetřené místo napíšu, že prvním počinem The Pipettes byl koncem roku 2004 vánoční singl "In The Bleak Midwinter". Chápete? Destiny's Child si dovolily vydat vánoční singl až po čtyřech letech kariéry, tyhle holky hned na jejím začátku! Momentálně mají venku tři singly, ten poslední "Pull Shapes" už atakoval britskou dvacítku a zdá se, že Britové si na jejich retro sound začínají zvykat. Debutové album kapely z anglického Brightonu s krásně archaickým názvem "We Are The Pipettes" vychází 17. července a pokud se nebojíte cestovat časem, určitě budete z The Pipettes nadšení. Možná to bude vtípek na jednu sezónu, každopádně je to vtípek pěkně vypečený.

Přesvědčí vás: "Pull Shapes" (videostream)
Zní jako: Shampoo, The Go! Team, Bis

---

The Beauty Room - Elektrický ušák
web / myspace

Uslintaní feťáci v roztrhaných kožených bundách, dva nejjednodušší akordy a písničky o tom, jak je skvělé rozbít si hlavu o odpadkový koš? Ne, ne, ne. Vaše uši si zaslouží něco lepšího a třeba jste už na to taky přišli. Možná budete vypadat jako snobové, když si pustíte The Beauty Room a vaši kamarádi si o vás budou myslet, že se nad nimi vyvyšujete, ale za pár dní sami přijdou a budou chtít tohle CD přepálit. Nemusíte poslouchat jazz, stačí The Beauty Room.

Jakkoliv na ně nedám dopustit, uznám, že Kirk Degiorgio si mohl pro svoji kapelu vybrat lepší název. Příklad. Chcete se o nich něco dozvědět a zagooglujete spojení "The Beauty Room", načež vám vypadne tisíc odkazů na kosmetické salóny. Když ale uvážíte, že jeho předchozí projekty z oblasti taneční hudby se jmenovaly Family Values nebo Future/Past, odpustíte mu. A budete muset ještě několikrát, debutové album "Beyond An Infinite" jeho dočista nové sestavy je parádní. Deska vznikala tři roky a výsledkem je moderní soul s jemnou špetkou elektroniky, který vás zabalí do peřiny půlnočního snění a neuvěřitelně silnému hlasu zpěváka jménem Jinadu nelze odolat. Pro nás je zajímavé, že album obsahuje i coververzi staré pecky ve světě nejslavnějšího českého jazzmana Jana Hammera "You Don't Know". Byl to také první singl, který na The Beauty Room vloni upozornil. Druhý singl "Holding On/Soul Horizon" vyjde v srpnu, těsně před tím, než se na trhu objeví 7. srpna deska. A protože už ji protáčí novináři (a také prosákla na internet), začínají se ozývat první oslavné chorály - třeba allmusic.com už dopředu hodnotí devíti hvězdičkami z deseti. A že skupinu neuvěřitelně tlačí Gilles Peterson snad ani nemusím psát.

Přesvědčí vás: "Holding On" (myspace stream)
Zní jako: 4hero, AmmonContact, Sebastien Tellier

---

My Brightest Diamond - Diamant v hlase
web / myspace

Když jste vnučkou potulného evangelisty, vychoval vás americký šampión ve hře na akordeon a vaše matka hrála v kostele na varhany, určitě vás to poznamená. Shara Worden alias My Brightest Diamond samozřejmě může mluvit o štěstí, rodinný rodokmen, jako je tenhle, je skvělým základem pro pěveckou kariérou. A Shara ho využívá naplno. Od časů, kdy zpívala v kostele, přes vystupování v newyorských klubech Knitting Factory nebo The Living Room až po několik nahrávek už neexistující skupiny Awry. Pověst mimořádně nadané zpěvačky by měla potvrdit i na lesklých plackách, zvaných CD. Letos natáčela hned dvě desky, jednu se smyčcovým kvartetem ("A Thousand Shark's Teeth" ale zatím zůstává v šuplíku) a jednu tradičnější, rockovější a přístupnější. Čímž ale nechci říct, že by "Bring Me The Workhorse" vycházející 22. srpna byl nějaký komerční pop. Tedy pop to je, ale pro...jaksi...náročnějšího posluchače. Její hudba je vesměs strohá, zvláštní nástroje v poměrně tradičních melodiích, vždyť Shara miluje klasiku a operu. Vše podstatné ale obstarává její magický hlas. Před chvílí jsem psal o The Pipettes, že hrají barokní pop, My Brightest Diamond je pro změnu čistá gotika. Teď to vypadá, že opisuji z PR materiálu Asthmatic Kitty, ale budete mi muset věřit, nebo si z jejího webu něco stáhnout a dát mi za pravdu. My Brightest Diamond právě jede turné se Sufjanem Stevensem a tato informace má být poslední pokus získat na svoji stranu všechny váhavé.

Přesvědčí vás: "Something Of An End (mp3)"
Zní jako: Kate Bush, Tori Amos, PJ Harvey

---

Co dělaly objevy z Radaru 01 a 02?
Já myslím, že na začátku se můžeme trochu poplácat po zádech. Lily Allen je opravdu taková senzace, jak jsme předpověděli v minulém Radaru. Tedy minimálně v Británii. Místo očekávané "LDN" vydala na singlu "Smile", což ovšem nijak nevadilo, píseň startovala na jedničce britského žebříčku a po celé Evropě si získává velké rotace v rádiích. / Soulová úderka Sa - Ra stále spí. Alespoň zveřejnili, že album se bude jmenovat "Set-Ups And Justifications". / Album Beirut už vyšlo a sklízí úspěchy. Devítku dali na Stylus i na Dusted. Protože ho ovšem distribuuje maličká firma Ba Da Bing!, Zach zatím rozhodně miliony nepočítá a trpělivě čeká, až se ozve nějaká větší firma. / Battles ještě nedodali ani slíbenou mixtape, natož album, na nějakou aktivitu si budeme asi muset počkat až po létě. / Objev z Radaru číslo jedna Serena Maneesh pokračuje v pomalém vzestupu vzhůru, loňské album vyšlo za oceánem a sklízí nadšené recenze. Představte si, že v hodnocení Metacritics (shromažďuje všechny dostupné recenze) je na čísle jedna jako zatím nejlepší deska s průměrem 85 procent. / Do podvědomí posluchačů se dostává i Jamie T, jehož singl "Sheila" se dostal do playlistu A nejposlouchanější britské vysílačky Radio 1 a následně i na číslo 22 v UK Chart. Firma Virgin už také oznámila, že jeho debut vyjde v září. / Boy Kill Boy to s albem "Civilan" dotáhli v britském žebříčku maximálně číslo šestnáct.