Dalo by se říci, že tak jak se liší česká a britská hudba, liší se i naše a ostrovní hudební kritika. Zatímco britský tisk novou desku popového dua Pet Shop Boys vynáší do nebes a mnohde padly i věty o jejich nejlepší desce vůbec, v Česku jsou názory na nahrávku mnohem střízlivější. Hlavní recenze z klávesnice dlouholetého fanouška kapely a šéfredaktora musicserveru Honzy Baluška končila sedmibodovým hodnocením, makrorecenze v podání dalších deseti redaktorů přináší rozptyl od pětky až po osmičku, tedy poměrně velký. Jak budou některé skladby z "Fundamental" znít naživo, se můžete přesvědčit už v pátek 11. srpna na pražském festivalu Love Planet, nyní se ale pusťte do desítky příspěvků v makrorecenzi.

Ondřej Michal - 5/10

Moje asi největší zkušenost s duem Lowe-Tennant byla někdy v páté v šesté třídě základní školy, přesněji řečeno na pionýrském táboře, na rozlučkové diskotéce v jídelně, večer před odjezdem domů. Pro představu diskžokejův playlist byl zhruba následující: Sagvan Tofi, Sandra, Pet Shop Boys, Sabrina. Při poslechu jejich novinky "Fundamental" už vím, proč jsme se s hochy nikdy víc nesblížili a většinou se jen letmo míjeli. Ptáte se, proč se tedy angažuju v popisu jejich nového alba? Třeba právě proto. Rád bych poznamenal, že rozhodně nepatřím k těm, kteří slovo pop považují za něco nemístného, nebo dokonce vulgárního. I když je zřejmé, že dvojice je od těch dob zvukově někde jinde, nemůžu si pomoct, ale i při třetím poslechu stále vidím tu papundeklovou přízemní budovu táborové jídelny, se stožárem pro vlajku před vchodem. Tentokrát je však moderně natřená, má nová okna a novou střechu. Problém je ale v tom, že to je pořád ten původní barák. A co víc, pořád tam vaří ta samá kuchařka. Je patrné, že dvojice má povědomí o tom, co se v současnosti v hudbě děje, nicméně na jejich vlastní tvorbě to je patrné minimálně, lépe řečeno jenom v náznacích. Raději (nebo bych měl spíš napsat pro jistotu?) se stále hrabe v minulosti a snaží se objevit to, co už bylo dávno objeveno. Výsledný dojem nespraví ani relativně košaté aranže, do kterých je všech dvanáct skladeb zahaleno. V případě desky "Fundamental" platí přísloví "starého psa novým kouskům zkrátka nenaučíš, ani kdyby stokrát chtěl". A tenhle ani nechce.

Benjamin Slavík - 5/10

Včera jsi byl u svý holky. Ona to není ani holka jako přítelkyně. Spíš kámoška pro všechno. Znáte se už dlouho. Teď dělá sekretářku v jedný docela nóbl firmě. Rádi si povídáte, někdy spolu i spíte, když to oba potřebujete. Včera to bylo ale jiný než obvykle. Když si dorazil, hrála v místnosti nějaká muzika. Moc jsi ji nevnímal a povídali jste. Řešili vztahy, politiku a taky trošku sport, když nedávno skončilo to mistrovství ve fotbale. Byla na tebe zase milá a hodná, ostatně jako vždycky. Ta deska v přehrávači hrála docela nahlas, ale bylo to tak bezbarvý a unylý, že ti to ani nevadilo. Jako nudná holka - ani ne ošklivá, ani hezká. Jako Aneta Langerová. Ksicht bez výrazu. Na odchodu ses zeptal, co to bylo za kapelu. No přece nová deska Pet Shop Boys, ti se sladkým úsměvem odpovídá kamarádka. "A nekoukej na mě tak, vždyť ty jsi nikdy neměl rád ani 'Go West', což je pecka pecek." "To je pecka akorát k tomu, když chceš něco slyšet, ale nenamáhat se poslouchat." Povrchní pop bez duše, co nemá co říct.

Tomáš Tenkrát - 5/10

Předem říkám, že nejsem fandou PSB, ani neholduji elektro-popové scéně osmdesátek. Někomu možná udělá radost, že PSB mají stejný zvuk jako před dvaceti lety, mně ne. Nezkoušejí ani trochu přičichnout k novému zvuku, vždyť v dnešní době je tolik možností, jak elektronické album vykrášlit. Místo toho PSB používají pořád stejné archaické, unylé samply. Je to škoda, myslím, že by se neměli bránit novým technologiím. Nová deska je hodně těžkopádná, alespoň na mne tak působí. Pomalu táhnoucí depresivní nálada se line celým albem, rychlejší tracky, jsou tady poskrovnu. K čemu je, že PSB poznáte podle úvodních tónů a s ničím jiným si je nespletete, když vám zároveň v hlavě ani po pátém poslechu neuvízne žádná výraznější melodie? Jejich tak proslulá a silná zbraň tentokrát nevystřelila. Nová deska se to topí v nevýrazných a pomalých pasážích, které jsou nápadu prosty. Ano, album zní kompaktně, někomu může dělat to temné depresivno dobře, ale mně to spíš přijde, jako když si PSB vydali béčka ze šuplíku. A že jsou nevýrazné až běda, to už nikdo neřešil. Nejvíce se mi tak líbí závěrečná klubovka "Integral" a úvodní valivá "Psychological", která trochu připomíná ranné Depešáky a na které ta temná a těžká deka ještě není tolik nasáklá konstancí, která začíná již u druhé "The Sodom And Gomorrah Show".

Ondřej Pravda - 5/10

Tušil jsem to už delší dobu, ale až noví Pet Shop Boys mi to stopro potvrdili. Minulost nevrátím. Vyrostl jsem nebo jsem se změnil, jak se to vezme. Vzhledem k věku logické ovlivnění discem v 80. letech jsem si prožil, a tak mohu leccos z popu, a to nejen z nostalgie, slyšet i teď. Ale vracet se s osmdesátkami zpět v době, ve které si Michal David stěžuje, že rádia kazí českou pop-music, že diskotéky upadají a že bohužel chybí kapely typu Lunetic a podobné nesmysly, za které by zasloužil na zadek, aby se probral - to je od "petšáků" na jednu stranu odvážné a na druhou marné. Ano, na desce se najdou modernizace v širším rámci jejich stylu, které vyvolají i zájem. Třeba úvodní "Psychological" (s trochou kytar by mohla být i od Depešáků), i ten singl ujde. Stejně je slyšet, jak to Daft Punk a spol. měli se svým francouzským housíkem, jeden ze vzorů už moc zjednodušovat nemuseli. Větší zbytek desky, vlastně všechny pomalé skladby, je ale prostě nudný (takoví byli občas PSB i dřív), k neuposlouchání. Nijaké smyčcové plochy nemohou zastřít nedostatek silných melodických nápadů, refrénů, kterých bylo třeba na "Actually" tolik. Nechápu, kde je ostatní na novince slyší, holt nostalgie u mě není tak silná. Postupně se prvotní "nepotřebná slabá kopie starších věcí" u mě změnila na neurážející "jedním uchem dovnitř, druhým ven", ale pořád to vidím tak, že retro "Fundamental" si užijí fanoušci zaseklí na svých jistotách (tím nemyslím toho Davida). A to nejsem.

Luboš Kreč - 6/10

Pet Shop Boys pro mě představují vzpomínku na dětství, na dobu kolem revoluce a těsně po ní. Na kazetách kolovaly tehdy z rádií nahrané světové hity posledních let. Byla tam Kim Wilde, Kylie Minoque, Michael Jackson, Madonna, Enigma. A také Pet Shop Boys. Už si úplně nevybavuji, co za song tehdy pásky nabízely, ale když teď poslouchám "Fundamental", vzpomněl jsem si na to opojení zahraniční popmusic. Bohužel moc jiných emocí ve mně novinka nevzbudila. Asi nejlépe se mi ji poslouchalo, když jsem řídil auto. Jel jsem z Prahy do Hradce Králové, stihl jsem ji otočit jednou tam a pak ještě jednou cestou zpět. Pomalejší pecky se střídaly s rychlejšími, nejvíce mi v hlavě utkvěly "The Sodom And Gomorrah Show", "I'm With Stupid" a "Casanova In Hell". Ta třetí hlavně kvůli názvu. Když jsem pak zaparkoval a CD vyndal z přehrávače, dostal jsem pocit, že to byla fajn jízda. Ale nic víc. Prostě se mi hezky řídilo, ne že bych pro samou hudební slast zapomněl vnímat silnici. Asi tak se to má s "Fundamental" - že byste kvůli ní zapomněli na svět kolem, to ani náhodou.

František Matějíček - 6/10

Jsem dlouholetým příznivcem skupiny Pet Shop Boys, ale špatný dojem z alba "Release" zapudit neumím. A když mi pak po prvním poslechu i deska "Fundamental" připomínala méně vydařené pokusy o výlety kamsi pátky, trpěl jsem každý další track jako nucené zlo s nadějí, že po dvou minutách bude lépe. A ono dlouho nebylo. Stejně jako v minulosti se i na aktuálním albu prezentují PSB jako mistři melancholických nálad s citem pro silnou melodii. V aranžích s podivnými zvuky let osmdesátých ale nápady tak trochu zanikají a dostávají patvar čehosi méně vydařeného. Ještě jeden negativní fragment album provází - některé z novinek už od "Releasu" znějí jako demo, na jehož dopracování nezbyl čas. Oba zmíněné problémy se na desce "Fundamental" scházejí v melodicky nejpotentnější "The Sodom And Gomorrah Show". Jasně hitová melodie je naroubována na množství slabých samohrajkových zvuků a ve výsledku je to tak trochu nejasná zpráva o konci světa. Do toho ještě závěrečná "Integral", to už je teprve něco, co bych očekával na b-straně singlu. Jako demo zní i titul "Twentieth Century", ale tam už je cítit jasný tah na branku a báječná atmosféra posouvá původní dojem do úplně jiného světla. A ještě jeden problém si připomeňme: Pet Shop Boys zařadili na novou desku příliš mnoho pomalých melodií. Je jich tolik, že se to snad ani nedá snést. Taková "Numb" od Diane Warren je navíc úplně zbytečná, vůbec se sem nehodí a nechápu, proč ji Tennant a Lowe použili. Stejně jako orchestrálku "God Willing". Ale to je naštěstí z toho méně vydařeného skoro všechno. Desku "Fundamental" zachraňuje hitový singl "Minimal", nejmoderněji zpracovaná skladba celé kolekce. Celkový drive a melancholie ze světa mládeže osmdesátých let přesně v téhle skladbě naznačuje, jak se dá uskutečnit emoční výlet pětadvacet let zpátky bez falešného patosu. Že je to trochu málo? Kdepak! Jsou to pořád ti staří dobří Pets, kteří drží krok s dobou, ale pokrok 21. století stále nejsou ochotni implantovat. A tak odolávají a s nimi i jejich občas lehce zahořklý fanoušek. Po dvacetinásobném protočení alba ale najednou zjistíte, že to není tak špatná deska, jak se původně zdálo. Je vlastně celkem příjemná, nenucená a stále se na ní dá objevovat něco nového. Jenom trochu málo novátorská a proklamace o nejlepším albu kariéry jsou díky tomu jen těžko k uvěření. Takže uvidíme (a hlavně uslyšíme) zase příště!

Michal Koch - 7/10

Pop, jaký hrají Pet Shop Boys, není úplně mým šálkem čaje a přiznávám, že z jejich tvorby si dovedu vybavit jen několik málo hitů v čele s mým nejoblíbenějším kouskem (včetně výtečného klipu) "Go West". Co mě na jejich novince nepřekvapilo ani v nejmenším, je naprosto famózní zvuk, kterým se album "Fundamental" pyšní. Jak říká nejmenovaný kolega, Trevor Horn není žádné béčko, a dlužno dodat, že Neil Tennant a Chris Lowe taktéž ne. Ta deska mě totiž (trochu překvapivě) dost baví. Pravdou je, že pomalých balad je na ní na můj vkus poněkud mnoho a zejména prostřední lenivá část počínající "I Made My Excuses And Left" a končící "Luna Park" (která sama o sobě je velmi pěkná!) vybízí k zívání, ale naštěstí skvělé, a jak u PSB bývá zvykem, velmi melodické pecky "Psychological", "I'm With Stupid" či "Integral" vše zachraňují, a já tak nemám problém album poslouchat i dvakrát třikrát po sobě. A to jsem se nezmínil o pro mne naprostém vrcholu, hudebně i textově výtečné "The Sodom And Gomorrah Show" - to jsou pro mne Pet Shop Boys, jak si je ve své tak trochu neznalosti jejich tvorby představuji a jak se mi velmi líbí. Pro fanouška může být "Fundamental" opakováním dříve již mnohokrát slyšeného, ale jak říkám, mě to album zkrátka baví.

David Věžník - 7/10

Disco s názorem. To bylo možno číst o novince Pet Shop Boys. Jednoho až napadne, jestli to není Ctrl+C - Ctrl+V PR text z vydavatelství. Musí mít disco názor? Hele na Madonnu! Paradoxně "Fundamental" je daleko míň disco než "Confessions...". Na disco s názorem je tam totiž docela dost "beznázorových" balad. "Beznázorových" je v uvozovkách proto, že texty většinou nějaký ten názor vyjadřují. A přestože taková "Numb" je doják těžkého kalibru, od PSB se spíš čeká něco... něco jako třeba "God Willing", která je nakonec jen takovým intermezzem, ale zvuk kapely definuje dostatečně. (A to, že Tennantův vokál je charakteristický a nenapodobitelný stejně jako třeba Molkův, netřeba připomínat, ne?) Mínus těch pět balad zbývá šest discáren. Mezi těmi nejvíc vyniká minimalistický, leč velmi propracovaný otvírák (je to jen zdání, nebo poslední dobou jsou nejlepšími skladbami právě otvíráky?) "Psychological" a zapovězený singl "The Sodom And Gomorrah Show". "Tweniteth Century" připomene tu Madge a "Integral" je sympatickým retrem devadesátek. Jako celek tyhle fundamentální články moc zábavné nejsou, za discem radši jinam. Přesto je třeba uznat, že PSB vědí, jak na to. Půlka alba za šest, půlka za sedm. Jak to rozseknout? Rozpočítadlem.

Pavel Parikrupa - 8/10

Jakožto velký příznivec minulé řadové desky "Release" jsem měl trochu obavy z avizovaného návratu k osmdesátým letům, o němž se v souvislosti s albem "Fundamental" hovořilo. Nic proti tomu, třeba "Actually" je pořád výborná placka, ale na Pet Shop Boys se mi líbí umění elegantně stárnout a to, jak jsem se bál, by teď mohlo být překaženo jakousi snahou o synthipopové dejá vu. O to větší milé překvapení nová kolekce písniček skýtá. Slabší mi přijde jediná písnička, a to paradoxně poslední "Integral", mnohými tipovaná jako další singl. Naopak "Minimal" se zřejmým odkazem na dávnou píseň "Shopping" je výborný hit kloubící staré a nové zvuky a potěší bombasticky-satirická "The Sodom And Gomorrah Show". Vůbec, na Pet Shop Boys je pořád nejlepší jejich ironický nadhled, jejich hudba je taneční i intelektuální. Nejen v pomalých skladbách je překvapivě často přítomný smutek a hořkost: "I Made My Excuses And Left" je mimořádně krásná a smutná píseň a na rozdíl od našeho šéfredaktora právě pomalejší skladby mám na "Fundamental" nejraději ("Luna Park" je zasněná a zase má tu posmutnělou náladu), i tu kritizovanou "Numb". "Behaviour" zůstává nepřekonán, ale to nevadí, "Fundamental" je překvapivě kvalitní počin.

Lukáš Franz - 8/10

Na základce: Jé, Pet Shop Boys! Go Weeest! Táta koupil satelit a tam je nějaká stanice, kde hrajou pořád písničky. Tuhle hráli jako první. Takový dva chlapové, strašně barevný to bylo, myslím. Měli špičatý čepice a ty se jim tak zvláštně zamotávaly. Pěkná písnička. S mamkou teď koukáme každej den na tu stanici a čekáme, kdy to zase budou hrát. Pěkná písnička, moc se mi líbí. Go Weeest! Myslíš, že si někde můžu koupit jejich kazetu? K narozeninám bych chtěl walkmana, všichni už ho maj. Na gymplu: Pet Shop Boys? Si dělaš prdel, ne? Nightlife tour v Praze? Posloucháš přiteplený chlapíky s úchylně špičatejma čepicema a barevnejma videoklipama. V životě bych si jejich cédéčko nestrčil do discmana, kdybych nějakýho měl. Ty vole, dyť si hrál hokej, já myslel, že tyhle kapely jsou mezi nima na černý listině. Tvrdý kluci. Ale tak co, si ten koncert užij, když se ti tam teda chce. Proč radši s náma nejedeš na Linkin Park? 7. červenec 2006: Kdyby tak alespoň zlomeček českýho popu zněl tak jako "Fundamental", hned by se tu dalo líp dejchat! Dospívání v několika řádcích. Doporučujeme se konzumovat v podvečer, nejlépe ve dvou. Při večeři i po ní. V iPodu jako doma.