Hudební duha se závojem smutku

10.07.2006 00:00 - Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Brainstorm si po dlouhé odmlce dopřáli další album. Hudebně povyrostli o několik tříd. Už to nejsou jen ti kluci zpoza výlohy, co mají ukázkové rádiové hity, které se po chvíli oposlouchají. Jejich novinka je propracovanější. Pokud máte rádi U2, snad vás následující recenze přesvědčí, že byste si "Four Shores" neměli nechat ujít.
8/10

Brainstorm - Four Shores

Skladby: Thunder Without Rain, Tin Drums, Lonely Feeling (To Be Lonely), One Thing, Sunday Morning, French Cartoon, Digitally Bright, When Nightlife Covers The Daylight, Sunrise (Deep In Hell), Leavin' To L.A.
Celkový čas: 40:10
Vydavatel: Warner Music
Brainstorm jsou českému publiku více než známí, možná tady mají ještě větší jméno než kdekoli jinde v Evropě. Ukázali se tady samostatně, ale i jako předkapela Rolling Stones nebo R.E.M. Pořádali zde společnou šňůru s Kryštof a ty největší stadiony si okusili jako předskokané U2. A právě U2 jsou podle mého kapelou, která za zvuk Brainstorm může. Když se předloni stala ta strašná nehoda, kdy jim zemřel baskytarista při autonehodě, vypadalo to, že Brainstorm skončí. Naštěstí zjistili, že místo zbytečného truchlení bude lepší znovu začít hrát. To se povedlo a já jsem rád, že mohu držet v ruce tohle cédéčko. Cédéčko, z kterého je určitý přerod cítit, je asi nejmelancholičtější ze všech, je jasné, že takovou událost ze sebe při nahrávání nové desky jen tak nesetřesete.

Bez jakýchkoli debat Brainstorm hudebně vyspěli. Mají propracovanější aranže, tak trochu kašlou na prvoplánové melodie a radši se uchýlili do zdánlivě složitějšího a méně přístupného zvuku. Rozhodně tím nechci říct, že na "Four Shores" nejsou hity, jsou, ale jsou jiné. Hezčí, vyhranější, profesionálnější. "One Thing" budiž důkazem, zdánlivě jednoduchá a rozjuchaná skladba s elektrizujícím refrénem, který bude naživo skvěle fungovat, je stejně pod smyšlenou skořápkou tak křehká, že by jeden brečel. Musíte tomu albu přijít na chuť, rozumějte, ne že by bylo celé baladické, naopak je docela rychlé, ale s takovou zvláštní smutnou atmosférou. Písně mají většinou drtivé gradace, jsou jako pavučinou protkané klavírními pasážemi a hlas Renarse Kauperse je pořád stejně sympatický. "Four Shores" je výborně zprodukované, "Digitally Bright" je jasným důkazem, to je vám pošušňáníčko; provoněný refrén, harmonika, pěkně zvonivá kytara, jemné klávesy, naléhavý text. Tahle skladba mi trochu připomíná jinou věc - "Ordinary World" od Duran Duran. Ne, není to odvážné, opravdu je "Digitally Bright" po producentské stránce podobný skvost. Zdá se vám, že se procházíte po duze nad vodopádem, písnička dohraje a vy spadnete do studených peřejí, které si vás už samy semelou a zase jste zpátky v té špinavé realitě

Ovšem do té doby, než si opět najdete místo, kdy si nerušeně budete moci poslechnout "Four Shores". Tohle album jede od začátku do konce, nemá moment, který by vás něčím rozhodil. Je vyvážené. Nejsou to žádní ubrečení Radiohead ani Coldplay, jsou to Brainstorm; lotyšští Beatles roku 2006, lotyšští U2 pro kluby a menší haly. Dají se poslouchat hodně dlouho pořád dokola. Doma, v autě, v metru, na procházce... Já bych jim tak přál pořádnou slávu. Kéž by si tohoto alba konečně všimli kromě kapel a kritiků také obyčejní posluchači.

Nejspíš se mnou nebudete všichni souhlasit, ale vy, co jezdíte po Evropě za U2, sháníte jejich bootlegy, kde se dá, vy, které baví ten britský zvuk, ale nemusíte se hned topit v depresích, pro vás tohle album je a vy se na chvíli roztečete blahem. Asi z "Four Shores" nebude žádná písnička v rádiové hitparádě několik týdnů, na to tu máme větší blbosti, ale o hitparádách hudba není. Nenechte se tím zmást, Brainstorm natočili opravdovou desku, s chvějivým závojem smutku, který se přetlačuje s pozitivně naladěnými melodiemi. Dost možná ta nepříjemná událost Brainstorm trochu usměrnila, pořád mají svůj cit pro hit, ale netlačí se do toho za každou cenu, se skladbami si více hrají a tuhle desku perfektně dotáhli. Škoda že má jen čtyřicet minut. Ale co, zase je to poctivých čtyřicet minut, bez zbytečného akordu. Navíc přece existuje tlačítko repeat. Tak teď, prosím, přijeďte zase do Prahy, jste vítáni!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY