Film, u kterého se vytvořil až přehnaně velký boom, se logicky dočkal pokračování. Tentokráte z letního prostředí a s názvem "Rafťáci". Schéma generační teenagerovská komedie plus cool skladby se tvůrci rozhodli použít i teď. Celkem pochopitelně nechtěli nijak riskovat a se sázkou na tým Miroslava Chyšky šli na jistotu. Snad jen Lenku Dusilovou zde nahradila Magdalena Šalamounová. Svého času soutěžící v "SuperStar". Když se oprostím od jakýkoliv hlubších úvah, napadá mě jediné - došly nápady. Už to nejsou takové uvolněné jánynány hopsačky, ale vypocené skladby, kterým většinou chybí výraznější melodie a to něco, čím by vás zaujali. Tak specifická vlastnost minulého soundtracku ke "Snowboarďákům".

Hlavní věc, co mi přijde jako kámen úrazu, je, jak k sobě jednotlivé skladby nepasují a vůbec to nedrží nijak pohromadě. Jasně že písničkový soundtrack je většinou všehochuť, ale alespoň nějaká spojka, co by to celé držela, by tam být měla. Tak mě nenapadá chvíle, kdy bych si takhle zvláštně sestavené album pustil. Stane se, že pomalou klavírní baladu, která otevírá celý soundtrack, střídá country, nebo že je na jednom disku pop-rocková skladba ve stylu Feeder a o kousek dál nesmyslné techno. Všechno je smíchané dohromady v jeden velký guláš, co nemá ani hlavu, ani patu. To budiž moje hlavní výtka.

Úvodní "Best Of Days" použít jako otvírák je trochu nešťastná volba. Pomalá beznápadová skladba s unylým hlasem Magdaleny Šalamounové se táhne asi jako autobus Karosa při výjezdu na Ještěd. Country odrhovačka Jamese Harriese netřeba komentáře, prostě klasika. První skladba, která stojí za povšimnutí, je "The cs Joe Burns" v podání Jamese Harriese a Ota Klempíře z J.A.R. Ovšem Klempova brilantního bruslení ve zpěvopřednášení jako u "Vanilly Car" se nedočkáme. Dan Bárta přijde na řadu v "Dream Team 90125", která je opatřena zvláštně ulítlým a lehce vtipným textem, a konečně i u "We All". Titulní skladba celého filmu sice nedosahuje kvalit a hlavně údernosti "On My Head", ale alespoň má atmosféru a její pomalu gradující stavba se vám s každým dalším poslechem zarývá hloub a hloub pod kůži. Hlavně charismatický zpěv Dana Bárty jí přidává na naléhavosti. Následuje Olda Rypar, který se předvedl jen s akustickou kytarou ve své táborákové písni "Sun". Poté jsem očekával druhý klenot od Matěje Rupperta, ale jeho "Son Of The Sun" jako by vypadla z repertoáru německého slaďouška Sashy. Sice je Matěj opět bezchybný, ale aranžmá skladby mi tedy opravdu nevoní.

Celý soundtrack končí buď upravenými částmi písniček, které už zazněly, nebo krátkými hudebními intermezzy. Dvě techno hříčky na závěr se mi pak do celkového kontextu alba extrémně nehodí. Na "Rafťácích" jsou některé slušné skladby, ale prostě tomu chybí ksicht. Úderné skladby, které tak vystihly děj "Snowboarďáků", se vytratily. Soundtrack ke "Snowboarďákům" jako celek fungoval, "Rafťáci" nikoliv. V tomto případě bych radši sáhnul po konkurenčním počinu "Experti". Body ode mě dostaly Dan Bárta a Matěj Ruppert, Oto Klempíř za texty, James Harries a za něco nápadů Mirek Chyška, jinak je to docela bída. Alespoň, že nás vydavatelství ušetřilo vtipných hlášek.