Někteří redaktoři MusicServeru pravděpodobně vyrůstali s undergroundovou hudbou, která do nich vyryla hluboké stopy. Já zase vyrůstal s Michaelem Jacksonem, který vryl hluboké stopy do mně. Myslete si o mně, co chcete, ale klidně a hrdě to přiznám - jsem jeho fanoušek.

Lidé si zvykli Michaela spojovat pouze s jeho skandály, z nichž některé byly pravdivé, jiné ne, s plastikami jeho obličeje a vůbec vším, co alespoň trošku zavání bulvárem. Ale při tom všem (a bylo by hloupé tvrdit, že si za to nemůže i sám, stačí připomenout jeho sochy v nadživotní velikosti, které při propagaci "History" stály po celém světě) se nějak zapomíná na to hlavní - na hudbu. Není se co divit, člověk těžko odhazuje předsudky a veřejně se přiznat k tomu, že máte Michaela rádi, je skoro na ostudu :). Ačkoli jeho minulá deska, právě "History", nebyla kdovíjak nápaditá, přece jen přinesla několik skvělých písniček, i když z ní bylo jasně cítit, že z něj trochu vyprchala invence a snaha vytvořit něco nového, snad kromě pilotního singlu "Scream" se jednalo o klasický pop, i když názvuky funky i R&B jsou z něj také jasně cítit. Ale několik let předtím vydal album, které je podle mě nedoceněné. A v době vydání jsem jej nedocenil ani já.

"Dangerous" se uvedlo na scénu tím, že jen výroba obalu stála přes milion dolarů. Ačkoli podobné zbytečné megalomanství je jedním z důvodů, proč ho lidé nesnášejí, musí se uznat, že je obal zajímavý a fanoušci na něm mohli prozkoumávat každý detail a přemýšlet, co asi má znamenat. První singl "Black Or White" se stal jedním z největších hitů jeho kariéry a zcela zaslouženě. Chytlavá písnička s výrazným kytarovým riffem se snad musela líbit téměř každému. Vtipný videoklip, ve kterém hrál i tehdy vrcholu popularity si užívající Mac "Kevin" Culkin, mírně protirasistický text, to vše připravilo celému albu cestu. A malý skandálek s prodlouženou verzí videoklipu, kde Michael několik minut tančí, zničí auto a pak si, ehm, zapne zip u kalhot, jí jen pomohl.

V době vydání mě album docela zklamalo (bylo mi 13). Neobsahuje totiž typické hitovky, ale více zamyšlenější písně, jejichž stopáž jde ve většině případů až k šesti minutám. Ačkoli z desky vyšlo postupně celkem devět (!) singlů, jen málokterý (kromě "Black Or White" či "Heal The World" samozřejmě) by se dal označit za jednoznačný popový hit. Úvodní čtveřice skladeb je podle mě dokonce zcela proti proklamované "komerčnosti" Michaela Jacksona. Takové v nejlepším slova smyslu "divné" písničky jako "Why You Wanna Trip On Me" či "In The Closet" se zcela vymykají ze zaběhlého modelu rádiových písní. Přehršel nápadů, nových věcí..., pro hvězdu jakou je, to mohla být i komerční sebevražda. Tu samozřejmě odvrátily hity jako "Remember The Time", kteroužto písničku vždy přeskakuji.

První polovinu alba (resp. první LP, původně jsem "Dangerous" měl na vinylu, CD jsem si pořídil až později) zakončovala hymnická "Heal The World" a od druhé půlky se rázem hudba změnila, v dobrém slova smyslu "zrádiovatěla", ale ač je to podivné, ještě zlepšila. Nádherná pomalá skladba "Who Is It" umocněná skvělým videoklipem, ze kterého smutek nad nevěrou milované osoby jen kapal, rocková "Give In To Me" s neuvěřitelně procítěným kytarovým sólem Slashe (tehdy ještě kytaristy Guns n' Roses) a vygradovaným závěrem, stadiónová "Will You Be There", "Keep The Faith", která podle mě měla vyjít na singlu, protože disponuje neuvěřitelně silným refrénem jsou kvalitativně vyrovnané.

Kapitolou samou pro sebe je jen něco přes tři minuty dlouhá něžná skladbička "Gone To Soon", která byla věnována malému chlapci, který umřel na AIDS a přesto se své poslední dny života snažil prožít šťastný a i přes svůj věk se snažil na nebezpečí této nemoci upozorňovat veřejnost. Pocta klukovi, který měl daleko více odvahy než kdokoli z nás. Písnička vyšla také jako singl, i když muselo být všem jasné, že se hitem nestane. Je sice krásná, ale s obrazem klasických balad nemá společného vůbec nic.

Můžete si o Michaelu Jacksonovi myslet, co chcete a v polovině věcí budete mít pravdu. Ale album "Dangerous" je skvělé. A to mu neodpáře nikdo.