Cesta systémového opusu se završila

28.11.2005 00:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Rage Against The Machine skončili, nahradili je System Of A Down. Nejsou to takoví komunisté, ale politiky je v jejich muzice dost a dost. Teď, když jim vyšla druhá část jejich koncepčního opusu nazvaná "Hypnotize", se pár věcí vystříbřilo. Mimo jiné to, že tihle maníci mají s genialitou ledacos do činění.
8/10

System Of A Down - Hypnotize

Skladby: Attack, Dreaming, Kill Rock'n'Roll, Hypnotize, Stealing Society, Tentative, U-Fig, Holy Mountains, Vicinity Of Obscenity, She's Like Heroin, Lonely Day, Soldier Side

Autor je redaktorem Týdne.

Celkový čas: 39:41
Vydavatel: Sony BMG
Skoro se divím, že System Of A Down nehřímají, že vstanou noví bojovníci. Jisté ovšem je, že západní civilizace brzy padne. A padne sama, islámský svět ji přitom bude pozorovat, dost možná si i rýpne do chcípající kreatury Muhamedovou berlou, nechá ji pojít jako hyenu, jako nevítaného mravokárce. Ano, o tom všem arménští Američané pějí, před tím vším varují. V květnu vyšlo "Mezmerize" a nyní "Hypnotize". Kruh se uzavřel, obě kapitoly se spojily. Symbolickým pojítkem je píseň "Soldier Side", která "Mezmerize" otevírá (jen skromně otextována) a "Hypnotize" uzavírá (naopak s dlouhým textem věnovaným rodinám padlých vojáků). Jedna z nejoriginálnějších kapel současnosti završila své dílo, vyhřezla ven koncepční dvojalbum o třiadvaceti položkách, mezi nimiž se jen obtížně hledá slabší kousek.

"Hypnotize" začíná podobně jako jeho mladší bratříček ukrutnou vypalovačkou na pomezí hardcore a trash-metalu. Jenže zatímco "B.Y.O.B." stavěl na rozmanité struktuře, "Attack" útočí pompézní agresivitou a nabroušeným textem. "Zaútočte na všechny domovy a vesnice / Zaútočte na všechny školy a nemocnice!" řve Serj Tankian a posluchači před očima blikají záběry CNN z Iráku a Afghánistánu. Následující "Dreaming" jde hudebně ještě dál, rytmicky uhání ve speedmetalových kolejích, jen v refrénu nechá na moment vydechnout. Je to zřejmě nejbrutálnější věc, jakou SOAD kdy natočili. Naopak "Kill Rock'n'Roll" i přes zběsilou výbušnost staví na hymnické melodii, která z písně dělá adepta na další singl. První oddechnutí přichází s "Hypnotize", což je melancholická (skoro)balada, která už rotuje v některých rockových rádiích. Střídání vokálů, gradující refrén, kritika konzumu a morálního úpadku "Proč se nezeptáš dětí na Tiananmenském náměstí? Šly tam kvůli módě?" Od tohoto momentu "Hypnotize" přechází z hardcorové přísnosti více ke střídání hudebních poloh a žánrů.

Crossover promlouvá z každé minuty, není písně, která by měla jednotnou linii, nelze předvídat, čím System Of A Down písně vypodloží. Co zůstává, jsou verše plné zklamání nad americkou zahraniční politikou - "Co si myslíte, že přijde, když shazujete bomby?" v "Tentative". Zároveň promlouvá stále silněji baladická (jestli o něčem takovém lze u pseudometalu SOAD hovořit) tendence, jež začala u "Hypnotize", pokračuje klidnějšími místy "Tentative" či "U-Fig" a vrcholí v decentních písních - akustické "Lonely Day" a world music načichlou "Soldier Side". Tenhle vnitrokapelní trend se nadále pojí s folklórní inspirací, se syrovou atmosférou a dohromady vzniká dobře známý, přitom stále neokoukaný mišmaš.

Pravda je taková, že Systémové jsou buď geniální, anebo mají ke genialitě velmi blízko. Málokdo umí poskládat album ze silných melodií, kritických textů, barevných aranží a stylové různorodosti tak zábavně jako oni. Ale ani mistři se nevyvarují chyb, tak už to holt bývá. Jde přitom o - v zásadě - maličkosti. Jestliže na "Toxicity" nebo eponymním debutu kytarista Daron Malakian svým zpěvem jen přikrášloval unikátní projev Tankiana, na "Hypnotize" má přespříliš prostoru, což hudbě škodí. SOAD jsou silní ve zdvojených hlasech, tam je jeho místo, ale jinak by měl ukvílený a protivný zpěv zůstat upozaděn. To samé lze říct o některých textech, z nichž přece jen čpí klišé - "Pokud chceš jít, já půjdu s tebou / Pokud chceš zemřít, chci zemřít s tebou." (melodicky výtečný track "Lonely Day"). Také skladby "She's Like Heroin" a "Holy Mountains" nepřinášejí ve srovnání se zbytkem tolik dobrých nápadů, takže mohly klidně zůstat v šuplíku.

Pokud srovnáte "Mezmerize" a "Hypnotize", květnová deska je o nějaký ten stupínek lepší. Působí ucelenějším a propracovanějším dojmem, dvojka je naproti tomu přímočařejším a rozhodně tvrdším albem. I přes uvedené výtky jde stále o excelentní materiál, k němuž se 95 procent stávající světové metalové produkce nikdy nedopracuje. Používat superlativa je ošemetné, proto trocha relativizace - System Of A Down jsou nikoli jedinou, nýbrž jednou z nejlepších skupin na světě. Přeberte si to, jak chcete. Možná vám v tom pomůže také makrorecenze "Hypnotize", kterou pro vás musicserver připravil a již si budete moct zanedlouho přečíst.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY