Tak jako každý týden, i tentokrát vám přinášíme stručný komentář věnovaný prodejní a rádiové hitparádě za 47. týden roku 2005, které obě sestavila česká pobočka IFPI.

Jsem ráno vstal - záměrně jsem hitparády nepsal večer, abych se na ně vrhnul s čistou hlavou -, ale radši jsem měl zůstat v posteli, užívat si ranní erekci a funět do poslintaného polštáře. Nebo vylézt na balkón, zapálit si cigáro, klepat se kosou a v ruce držet strašně rychle chladnoucí kafe. Nebo vzít lux a vysát byt od kuchyně po hajzlík. Nic z toho by nebylo tak ukrutně zatuchlé jako rádiová hitparáda. Jasně, cigáro si dát s "Tabáčkem" Chinaski, ti jsou pro změnu první, nebo funět do polštáře, dokud neskončí válka proti terorismu, jak to hřímají druzí Green Day. Ale na to já vám, milí drazí, zvysoka prdim, já chci něco svěžího, já chci muziku, já chci pohyb. A ne píďalkovitý přísun-úkrok. Jihoameričan Juanes mě těžko potěší, stejně jako No Name; ten i oni válčí v Top 5 příliš dlouho, takže do háje s nimi. S Robbiem taktéž. A kdože spasí mou nerudnost, kdo má nastartováno? Podržte se, milí rockeři, koule mají akorát Tatu (minule 27. teď 17.) a Helena Zeťová s "Imposibble (Unstoppable)" (před týdnem 49. nyní 23.) - u bývalé členky Black Milk si ale těma koulema nejsem jistý, páč jsem viděl porno fotky, které fotila, a klidně odpřísáhnu, že tam varlata neměla. To je ovšem otázka pro etymologa, případně experta na sémantiku, jak vlastně fráze "mít koule" vznikla... Teď jistě správně tušíte, že nastal čas na to, abych zmínil pár novinek. Jelikož jsem literární talent pravděpodobně vyčerpal impertinentními poznámkami o genitáliích, nezbývá než přejít na statistiku: "Čím to je" No Name jest 43., Franz Ferdinand a "Do You Want It" jsou 54., "My Humps" Black Eyed Peas to dotáhlo na 64. příčku.

Úplnou rádiovou hitparádu pro 47. týden najdete zde.

Vypadá to, že rádiová hitparáda se potají sešla s tou obchodní, daly si spiklenecky sklenku whisky v zaplivaném baru v Bronxu, v přítmí blikajících žárovek a s mafiánským hospodským za zády kuly pikle. Pikle, jak soužit mě. A na co přišly? Že podplatí českou veřejnost, aby ve své pitomosti šla proti všem trendům i proti kvalitě. Proto si Čecháčci namastili kapsy a je jim jedno, že Madonnina skvělá deska "Confessions On A Dancefloor" debutuje pouze na druhém místě, protože první jsou pořád ti čitelní Chinaski. Kolik tyhle úplatky stály, nemám tušení, ale holky z IFPI se asi prohnuly. Z korupce bych podezříval i třetí "Album" Petra Koláře, ale dost bylo nadávek a spílání, od teď si stejně jako Mirek Topolánek a jeho hoši od Bobří řeky dávám příkaz mlčenlivosti - nebude se to však týkat ani Paroubkovic hromotluka, ani reforem, ale žebříčků. Čtvrtí jsou Rammstein s "Rosenrot", pátá skončila hudba z muzikálu "Tajemství". Nahoru vystřelila Aneta Langerová, po které se mi už stýskalo, jež je s live deskou "Spousta andělů: Koncert" patnáctá, minule byla 37. A protože mi nebaví vyjmenovávat všechny novinky (ostatně si je můžete sami prohlédnout), zmíním jich jenom pár - Green Day a "Bullet In A Bible" (26.), "Šuplíky (Mé nejlepší písně)" Karla Kryla (30.) či Alanis Morissette s "Collection" (44.).

Úplnou prodejní hitparádu pro 47. týden najdete zde.

Autor je redaktorem Týdne.