Německo, Češka, angličtina... Co vám tyhle pojmy říkají? Vysvětlím: Německá kapela v čele z Češkou, která zpívá anglicky - tak to jsou Die Happy. Dcera Petra Jandy, Marta Jandová, se potatila a dala se na dráhu rockové zpěvačky. Spolčila se s klukama z Německa a docela jim to šlape. Die Happy jsou dnes pravděpodobně jednou z nejznámějších německých rockových kapel. Tím je ovšem nemíním posouvat na úroveň takových velikánů, jako jsou třeba Rammstein! Ale jejich známější sestra Guano Apes je už bohužel, obrazně řečeno, pod drnem, takže její místo teď právem náleží Die Happy. Na přípravu nového alba "Bitter To Better" si kapela nechala oproti jiným albům dost času a určitě jí to jen prospělo.

Při předešlých albech byli Die Happy více, či méně srovnáváni s Guano Apes a nějaká ta podobnost se vždy našla. To u "Bitter To Better" už však podle mě není možné. I když má kapela prakticky neměnný sound, po Guanu Apes není ani stopy. Die Happy jsou nyní osobitější. Na hlasu Marty je také znát pokrok. S každým albem se zlepšuje, i když tím možná trochu ztrácí na té počáteční divokosti. První singl "Big Big Trouble" vcelku přesně vystihuje náladu celého CD. Písně jsou většinou rychlejší a mají chytlavé melodie, které se vám z hlavy jen tak nevytratí. Hned první skladba "Bitter To Better" nasadí ráznější tempo, ve kterém se nesou i následující dvě písně. Pokračuje o něco málo klidnější "Perfect" a po ní opět rychlejší "Love To Hate You", která pro mě jakýmsi způsobem vyčnívá z celého alba, možná jsou to kytary, možná je to napětí, které je z ní cítit. Ve zbylých písních se pak střídá rychlejší a pomalejší tempo. V pořadí osmá "Inside" je určitě nejpomalejší ze všech, nejsem si však jistá, jestli písně takového typu mají Die Happy zapotřebí, je až zbytečně utahaná. CD je zakončeno pohodovou kytarovkou "Stranded", která dost nápadně připomíná Avril Lavigne.

Album "Bitter To Better" je pro Die Happy jistě správným krokem. I přesto ale musím přiznat, že na něm najdeme o trochu méně té rockovosti. Doporučuji při poslechu použít sluchátka, budete tak mít možnost zaslechnout i zvuky, například vysavač nebo les, které při normálním poslechu nejsou moc znatelné. Die Happy jsou tedy propracovanější a pečlivější a já dodávám: Jen tak dál! A pokud máte zájem spatřit kapelu naživo, 29. 11. 2005 máte jedinečnou možnost v klubu Roxy!