Pokud nebudeme počítat raritní "Steal This Album", jsou tomu čtyři roky, co System Of A Down vydali "Toxicity". Placku, která je katapultovala do metalové extraligy. A proto se na novinku "Mezmerize" čekalo velmi netrpělivě. Každá sekunda nedočkavosti ale stála za to, protože třetí řadová deska arménských Američanů je skvostná.
Téměř každý, kdo se někdy zaposlouchal do hudby
System Of A Down, shledal ji originální. Minimálně v kontextu mainstreamového rocku a metalu jsou původem zakavkazští šílenci naprosto výjimeční a právem obdivovaní. V žádném z úhlů, kterými lze na muziku nahlížet, totiž neulpívají na povrchu. Pečlivě budují atmosféru míšením punku s hardcorem, trash-metalem a zároveň rodným folklórem. Právě tu lidovou vrstvu na "Mezmerize" doplnila elektronika, čímž SOAD nahlédli do komnaty, kterou dosud neotevřeli. Ochotou vykročit vpřed dokázali, že statusu ikon si užívají zaslouženě, protože co nová deska, to krok vpřed. A zatím vždycky správným směrem.
"Mezmerize" je svým způsobem nejodvážnější kousek, který dosud vydali. Jestliže na bezejmenném debutu se zaměřili především na výbušnost rytmiky a politické výpady, skrze
"Toxicity" už promlouvali, řekněme, smířlivějším tónem, co se hudby týče. Vedle útočné energie se tu a tam vyklubala shrbená melodie, která se opírala o žánrové přesahy. Jenže "Mezmerize" je dokladem toho, že se SOAD cítí jistí v kramflecích. Vědí, že jak firma, tak fanoušci jim všechno sežerou i s navijákem. Jedna jediná píseň totiž nemá pevnou strukturu a odhadnutelný průběh, je třeba akceptovat přelétavost kapely a její naprosté odmítnutí stereotypu.
Všechno zahájí akustické intro, které navodí pacifistickou atmosféru, protibushovskou náladu. Je to jakýsi odrazový můstek ke zběsilému singlu "B.Y.O.B.", v němž antimilitarismus a dočasné levičáctví
Systemů dojdou svého naplnění. Skladba začíná jako punk, přejde v hardcore, v refrénu se ozve takřka idylická melodie. Naopak válku liberálů proti regulátorům vyhlásí pecka "Cigaro". V "Radio/Video" si zase ostří hoši vezmou na paškál sami sebe, respektive mediální hvězdy a takzvané celebrity - v sarkastickém ska-metalu pálí
Serj Tankian výkřiky od boku jako Billy The Kid olověné pozdravy a posluchači nezbude než ze sebe nechat dělat cedník. Jen to nejvyšší hodnocení zaslouží ale trojice písní z druhé poloviny "Mezmerize": Jsou to "Violent Pornography" a závěrečné duo "Old School Hollywood" a "Lost In Hollywood". První zmíněná především kvůli tanečnímu potenciálu a využití keyboardů, čímž se SOAD naroubováním na metalový základ podařilo vybudovat svéráznou elektrorockovou parafrázi zkratkovitosti reality. V posledních hollywoodských kouscích (jednom takřka folkovém a druhém explozivním) SOAD odkazují k předešlému albu "Toxicity" a ostré kritice povrchnosti, která Los Angeles obklopuje.
Ono to působí jako bezbřehá adorace "Mezmerize", ale jiná cesta není. Třetí regulérní deska Darona Malakiana, Serje Tankiana, Shava Odadjiana a Johna Dolmayana je když ne revolučním kouskem, tak přinejmenším jedním z nejzásadnějších děl, jaká se v posledních letech na metalové scéně objevila. Nejenom, že to je nejlepší deska, jakou dosud SOAD natočili, ale je to odvážná, propracovaná, nápaditá, angažovaná a po všech čertech skvělá nahrávka. To se musí slyšet a nejlépe i vidět. Nezbývá než se těšit na podzim, kdy by mělo vyjít plánované volné pokračování pod jménem "Hypnotize". A očekávání jsou opět obrovská.
-
Mesmerize ? (Pepe II, 23.05.2005 15:37) Reagovat
nejmenuje se toto album nahodou Mezmerize
-
názor (Lukas, 23.05.2005 17:48) Reagovat
Tak s touhle recenzí naprosto nesouhlasím. Album se mi zdá celkem špatné a hlavně určitě není to nejlepší, co kdy soad vytvořili. Chápu že někomu se nové album zalíbí, ale ten kdo čeká nekompromisní tvdré písničky, které se dají více méně zařadit do škatulky METAL, tak ten bude zklamán. Písnička se vždy rozjíždí rychlým tempem, ale velice rychle tuto energii ztratí a zpomalí se. Písničky mi přijdou překombinované a nedržící se stejného stylu od začátku do konce. Autor zmínil v recenzi fakt, že se soad nedrží jen metalu. a to je pravda...kombinují spoustu žánrů a proto mě zklamali. Pro skalní fanošky asi zkalmání, pro občasné, mainstreamově založené, posluchače ale muže být dobré.
-
4LUKAS (hugh_, 23.05.2005 18:21) Reagovat
no, ja s touhle recenzi docela souhlasim...co je spatnyho na kombinovani zanru?SOAD to delali dycky,jen to s postupem casu (logicky) umej cimdäl tim lip,proste to dotahli k dokonalosti a kdyz se zbesila ¨RADIO/VIDEO najednou zvrhne v orientem a vychodem smrncly ska/reggae,proc ne?SOAD to verim,nemam duvod tam pochybovat o podbizivosti...navic narozdil od spousty jinejch kapel kery si rekly ze fuze stylu je "IN" to SOAD opravdu vyslo,pisnicky krasne stridaj nalady,sou harmonicky,super!nevim jestli me Mersmerize casem omrzi nebo ne,ale Toxicity je stabilne uz minimalne 2 roky kdy sem ho objevil jenou z mejch nejoblibenejsich desek....jinak sem cet recenzi na TOxicity tady na Musicserver,s tou teda nesouhlasim.nevim teda jestli ta recenze neni tak stara,ze jeste netusila jak se to CDcko stane kultovni zalezitosti...to mi pride jako jedna z nejdulezitejsich desek zacatku milenia...a hodnoceni 7/10 co tu dostane kdejakej stereotypni nu-metalek mi pride slaby.i kdyz,je mi to jedno...s panem Krecem se nekdy shodnu,nekdy ne,je to vec uhlu pohledu
-
4Lukas (x.X.x, 23.05.2005 19:47) Reagovat
ja s recenzi take souhlasim, jsem jejich fanousek uz asi 4 roky a vubec me toto CD nezklamalo, naopak nadchlo. Stridani stylu je zde nadherne a pro SOAD typicke. That's my opinion
-
4 hugh (xnovys(soadfans.wz.cz), 23.05.2005 19:54) Reagovat
Se všim souhlasim, jen co se týče tý recenze na Toxicity, tak sám její autor pozdĚjc přiznal že to byla chyba a že s odstupem by dal 8 nebo 9/10.