Pro někoho legenda, pro jiného symbol nevkusu, ovšem pro každého hudbymilovného posluchače, který se za poslední tři desítky let vyskytl v české kotlině, na moravských pláních či slezských vrších rozhodně nepřehlédnutelná kapela, to je Katapult. A tahle trojka právě přichází s novou deskou "Všechno nebo nic!?".
Po šesti letech od předchozí řadové desky "Konec srandy", vyplněných živou nahrávkou
"Zlatá deska 25 let Live" a výběrem
"Hit album 3", přináší
Katapult svým mnoha věrným fanouškům dárek ke třicátým narozeninám skupiny. Trio Oldřich "Olda" Říha, Jiří "Dědek" Šindelář a Anatoli "Tolja" Kohout (je to jeho čtvrtá etapa v Katapultu) přivedlo na světlo světa album kladoucí již v názvu existenciální otázku: "Všechno nebo nic!?". Musím přiznat, že jsem byl připraven vyslechnout ledacos a že jsem ve svém životě už také ledacos slyšel. "Všechno nebo nic!?" je každopádně album, které mi z paměti jen tak nevymizí, neboť zážitek z jeho poslechu je zkrátka slovy nepopsatelný. Přesto se o to pokusím.
Pokud hraje kapela dlouhá léta v obsazení kytara - basa - bicí, nemá to jednoduché. V takovém případě to chce buď velmi výrazný a výborný zpěv a jemu adekvátní nosné melodie, nebo výjimečnou invenci skladatelskou s čichem na originální riffy. V tom nejlepším případě se musí obojí snoubit v jeden celek.
Katapult na své nové desce nedisponuje ani jedním. Zpěv Oldřicha Říhy bych nazval spíše mumláním s frázováním marně se snažícím texty, které rytmicky a délkou slabik s hudbou často naprosto nesouznějí,
do toho nějak nacpat. O jeho angličtině v bonusu "All Or Nothing" raději pomlčím, snad až na neuvěřitelnou
schopnost zazpívat čtyři slabiky na tři noty. Primitivní basové linky a kytara, která spíš než riffy předkládá cosi, co zní jako když někdo znuděně brnká v obýváku smuten, že jej nenapadá žádná melodie, pak nedostatky ve zpěvu už jen podtrhují. Naprostým
vrcholem je určitě skladba "Živýho mě nedostanou" trvající nekonečných osm a půl minuty, kdy je prakticky celá druhá polovina neuvěřitelně nudným kytarovým rádobysólem. Pravdou je, že
Katapult nikdy neoplýval množstvím hudebních nápadů, ale pokud srovnáme třeba dávný hit "Až" s písněmi na nové desce, musím se stařenkám omluvit za to, že jsem je považoval za, řekněme, nepříliš vydařené. A takové srovnání je velice snadné, neboť právě zmíněná skladba v nové verzi, tedy "Až...2006!", se na této desce také nachází. Pokud ale čekáte nějaký nápad, který by píseň zmodernizoval a posunul jinam, nedočkáte se. I když možná vlastně ano: O zpěv (v refrénu sborový) se podělily takové spřízněné duše jako třeba
Jožo Ráž,
Meky Žbirka, Maťo Ďurinda či
Fanánek. Výsledkem je pouze příšerný mišmaš připomínající pěvecký dort pejska a kočičky, který spolehlivě pohřbí vše, co by bylo bývalo možno v písni označit za dobré, či alespoň milé.
Slušelo by se zmínit i vpravdě nezaměnitelné texty. Určitě neuškodí, uvedu-li jeden malý příklad:
"Ruce mě bolej a v kloubech mi praská / už se těšim do hospody, sedí tam má láska / tam si trochu vodpočinu a uvolnim si tělo / nabiju se energií, tělo už to chtělo / a jestli někde chtěji chlapa, co má děsnou páru / ať zavolaj na můj mobil / okamžitě tam du!". Refrén pak zní:
"Šuby duby šaba duby / ping pong pálky / šuby duby šaba duby / ping pong pálky / chci bejt pro vás váš novej hodně dobrej / drtič pracovní morálky!" K tomu (připomínám, že se jedná o studiovou nahrávku) výkřiky jako:
"Hobluj Dědku, ne... Go go! Jeď, jeď, jeď!" nebo:
"Noch einmal, noch einmal..." či:
"To je vono, to je vono!" a zejména pak neuvěřitelně vtipný přeřek na konci skladby:
"Chci bejt váš novej dr... drtič prc! Ty vole, Oldo... Pracovní morálky." Co dodat? Snad jen, že hulákání:
"Dědku, hobluj! - Basa!!! - Bicí, sakra!!!", které možná má své pivní kouzlo na koncertu, není přítomno jenom v této jedné písni. A to vše dohromady je úhledně zabaleno do krabičky s chudičkým bookletem, ve kterém je k mání jen několikero nijak vydařených koncertních fotek.
Nové album skupiny
Katapult jsem slyšel mnohokrát. Pouštěl jsem si ho při práci v kanceláři, při jízdě v autě i v klidu domova, kde jsem se na jeho poslech mohl soustředit. Proto mohu s klidným svědomím konstatovat, že tohle je (fanoušci Katapultu a jeho členové, odpusťte) jedna z nejhorších desek, které jsem kdy v životě slyšel.
-
"Katapult - nesnesitelná tíha bytí !" (Sundance, 25.05.2005 12:17) Reagovat
Tuhle partu jsem nazivo slysel 3x v zivote. Poprve v r. 77, kdy jsem jako tynejdr propotil triko i dusi na Novodvorske pri nataceni pamatneho stribrneho zivaku, pote az nekdy v 90kach, kdy se vecpali jako predskokani jedne z nejmenovanych zahranicnich kapel a naposled ted 6.5. na namesti v Plzni, kam me na oslavy osvobozeni pozval kamarad. Musim rict, ze dodnes doma mam 2 vykopove supraphonske sigly Manekyn/
Draha a Vlaky v hlave/Nesnidam..nekdy z r. 76/7 jako naproste rarity te doby, ale videt je po ctvrte, to se mi rozhodne uz nestane..
Katapult po celych tech 30 let je po hudebni strance naprosto verny obraz nasi spolecnosti - latentni chvalozpevy o vlastni neschopnosti.
Rihovi o spol. vubec nevycitam jejich hudebni ubohost, kazdemu a pro kazdeho co jeho jest, ale Rihova neuveritelna zahledenost do sebe sama propagovana vsude, kde jen otevre usta, je jak "nesnesitelna tíha byti". Ten chlap ma ego jak vzducholod (Hindenburg).
Katapult poslednich 25 let je legrace, ktera nestoji ani za zamysleni,protoze bychom se museli hruzou rozplakat.
(Gellner byl rostak, ale tohle si nezaslouzil)
-
jojo (muffy, 25.05.2005 19:48) Reagovat
zlatá slova
-
...grrrr (Lilac, 27.05.2005 15:31) Reagovat
Katapult byl odjakživa ten největší humus, buranská záležitost, která ale z vesnický zábavovky přerostla ve "velkou big beatovou kapelu" a bohužel vydržela až do dnes, ale jen proto, že nevymřela podstatná část jejich fans - vesnický pivaři s bolavejma kloubama, který je se zdviženým kelimkáčem budou podporovat ještě hodně dlouho. Věřím že tohle je hrůza ... :(((((
-
tak tohle album................nemá chybu!!! (vladimir sergejevič, 29.05.2005 12:20) Reagovat
když jsem uviděl upoutávku na recenzi, pozvracel jsem si klávesnici.když jsem ji otevřel, odnesl to monitor. něco málo jsem z toho alba slyšel, znova by to můj nervový systém nevydržel. hnus, humus, žumpa, s recenzí souhlasím, jedno z nejhorších alb v historii lidstva!
-
cenzura? (Pepík K., 03.06.2005 11:26) Reagovat
Tak mám pánové pocit asi tak jako před 20 lety kdy se bolševický cenzoři domlouvali koho pustit na scénu a koho ne. Docela by mě zajímalo co posloucháte Vy?!Je to asi jako když kritici perou režiséraTrošku a jeho dílo. Pánové, jak už bylo několikrát řečeno, oni to nedělají pro Vás, ale pro své publikum. Jejich úspěch a návštěvnost pak hovoří za své. A pokud si myslíte, že jejich publikum jsou jen vesničtí opilci a různí burani, netuším kam potom zařadit Vás.
Pepík