Snad ani jeden finalista nezažil sedmdesátá léta pořádně na vlastní kůži. Maximálně si v té době hráli v uhláku na horníka, avšak v druhém finálovém kole Česko hledá SuperStar všichni svorně zpívali české i zahraniční hity z tohoto období, kdy u nás probíhala normalizace a ve světě vrcholila studená válka. Jak se s touto úlohou jednotliví finalisté poprali?

Jako první se na pódium Malé sportovní haly dostal Michal Hudček, který se jal zpívat velký hit E.L.O. "Don't Break Me Down". Bylo poznat, že Queen, které zpíval minule, ho berou o dost více. Jeho výkon nebyl zdaleka tak energický a přesvědčivý, vysokou pasáž téhle pecky zpíval falsetem, ale přesto všechno se nedá říct, že by to nějak vysloveně pokazil, spíše naopak, dnes patřil mezi nejlepší.

Mám takové tušení, že Gabriela Al Dhábba bude prostě zajímavá, ať už zazpívá jakkoliv. Teď například zpívala "If You Can't Give Me Love" Suzi Quatro místy falešně, ale nikomu to vůbec nevadilo, porota to velkoryse přehlídla a Gába jede dál močálem černým kolem bílých skal. Její podání doprovázené i celkem povedeným výkonem se líbilo i mně, nicméně, jak jsem psal již minule, pokud bude takto pokračovat dál, může se najednou stát, že ji někdo přeskočí.

Petr Bende, který si vybral písničku Olympiku "Slzy tvý mámy", se mi tentokrát poměrně dost líbil. Sice do toho mohl dát zpočátku daleko více šťávy, ale ke konci to vylepšil a i jeho výkon lze pochválit. Ovšem netuším, co provedl dvojici Soukup - Osvaldová, že ho v závěrečném resumé, oba dva svorně jmenovali na vyhazov a troufnu si napsat, že neprávem.

Kristýna Peterková tentokrát šáhla po o něco více dynamičtější písničce než minule. Nicméně i přes to mi její podání "Don't Let Be Misunderstood" od Niny Simone, kterou proslavil spíše Joe Cocker, nepřišlo o mnoho lepší. Hlouběji už zpívat snad nemohla a jako už po x-té opět podotýkám, vůbec se mi nelíbilo její protahování slov. Pravděpodobně toto všechno mělo za následek, že Kristýna Peterková, tolik porotou přeceňovaná, se do dalších kol podívá maximálně z hlediště.

Skladník Vlastimil Horváth se zkoušel poprat s Gottovým "Nápojem lásky číslo deset" a upřímně řečeno, stále nechápu, kde se bere ta jeho veliká popularita. Nechci ho nějak podceňovat, ale přijde mi, že zpívá jako každý druhý zpěvák, který se dá nalézt na vesnické zábavě. Minulý týden alespoň zpíval čistě, tentokrát naprosto nevyzpíval výšky a spíše v nich mečel.

Klára Zaňková je neskutečná bojovnice. Po semifinále byla adeptkou na brzký vyhazov, nyní se z ní stává horká favoritka a černý kůň druhé řady. Stejně jako minule Alanis si tentokráte naprosto excelentně střihla Donnu Summer a její "Hot Stuff". Opět zpívala jako u vytržení, do svého projevu dávala s ostatními nesrovnatelnou energii a za zmínku stojí i její výborná angličtina. Klára Zaňková zkrátka těžce válcuje zbytek finalistů až neuvěřitelným způsobem a toto vystoupení lze opět zařadit mezi zásadní momenty soutěže.

Michael Foret si konečně vzal něco, co se k němu hodí víc. "I'd Love You To Want Me" od skupiny Lobo zazpíval asi stejným způsobem, jakým bychom ji mohli slyšet třeba od Westlife. Porota ho hodnotila vcelku kladně, mně se ovšem velice líbily výroky Eduarda Klezly, který má nejspíše sdílí stejný pocit jako já, že roztahovačů prstů jsme si užili dost v době Luneticu. Výroky jako: "Vy jste na chvíli pojal podezření, že jste zpěvák", "Dneska jste konečně použil mozek" nebo "Tentokrát váš výkon stačil alespoň na první ročník konzervatoře" hovoří za mnohé. Při sledování medailónku mně ale napadlo, proč radši nemaluje, to mu jde celkem dobře.

Oproti minulému kolu se relativně zlepšila Michaela Nosková. Ono slůvko relativně je tam hodně důležité, protože její "American Pie" Dona McLeana, kterou nazpíval už kde kdo včetně Gartha Brookse nebo Madonny, bylo zlepšením spíše osobním než v měřítku desítky. Tentokrát to zkusila s něžným hláskem, z čehož se ale vyklubala spíše verze pro muzikál. Tam ostatně Nosková míří, ne? Její výkon se nelíbil ani Eduardu Klezlovi, který Michaelu jmenoval jako kandidátku na vyhazov.

Předposlední v pořadí nastoupil Ali Amiri, jenž si vytáhl z nabízených písniček "It's A Heartache" Bonnie Tyler a do konce svého zpěvu si nemohl vybrat, jak ji vlastně chce zazpívat. Přeskakoval z jednoho stylu do druhého a jestliže jeho výkon porotci označili jako komický, či jako zpěv opilce ze syrského baru, pak měli naprostou pravdu. Já u jeho zpěvu mám pocit, že se snad každou chvíli rozbrečí, ovšem my budeme brečet všichni, jestli dojde až k české písničce, a bude to jak smíchem tak hrůzou.

Hodnotit zpěv Filipa Jankoviče, který to dneska zkusil s "Long Train Runnin'" od Doobie Brothers, je téměř nemožné a neudělala ani porota, která ho označila za "vykloktaný trombón". Po hodnocení poroty, kdy ho Michal Horáček označil za nejhorší výkon večera, stál Filip jako opařený. Faktem je, že Jankovič je výborný showman a tanečník, ale zpěvák je mizerný a je jen otázkou času, kdy převýší počet esemesek od té rozumnější části diváků, počet zpráv, které posílají hluché náctileté fanynky.

Hlasování diváků se tuto neděli stalo osudným Kristýně Peterkové, která stejně jako minule Janika Kolářová nebyla jmenovaná ani jedním z porotců. Kristýna tak nezopakuje spanilou jízdu z Druhé šance Šárky Vaňkové z loňského ročníku. I když mě její odchod nijak zvlášť nemrzí, myslím, že si vyhazov nezasloužila, o čemž ostatně může vypovídat i moje soukromé pořadí, jemuž s naprostou jistotou již druhý týden vévodí Klára Zaňková, která shlíží ze svého trůnu na Gabrielu Al Dhábbu, kterou s odstupem následuje Michal Hudček společně s Petrem Bendem. Do jakéhosi průměru spadli tentokrát Vlastimil Horváth, Michael Foret, Kristýna Peterková a Michaela Nosková. Za nimi je bavič Ali Amiri a zcela poslední je tragik a komediant v jedné osobě Filip Jankovič. Příští kolo bude sloužit hlavně k pobavení diváků, protože jinak si nedokážu vysvětlit poťouchle zvolený styl folk & country. Folkový Foret nebo Ali Country Amiri, již nyní vyluzuje úsměv a zároveň zděšení na mé tváři.