Legenda českého hip hopu DJ Wich se odhodlala k pochodu po samostatné cestě. Album "Time Is Now", na kterém hostuje kompletní hiphopová špička česko-slovenské scény, provázela velká očekávání. Splnil je pražský mladík? Do jisté míry ano, do jisté ne. Více najdete v naší recenzi.
6/10
Wich - Time Is Now
Celkový čas: 74:39
Skladby: Beats Under Rhymes, Du dolú, Z akou merou, Time Is Now, Seems That..., 1000 MC's, Podjeb ju, Nie precjoza, Easy / Skit, Colgate White, Jádro kudla, Čo to hrá, ...No Matter What The Style / Skit, No poď, Pobřežní hlídka, Vidlák, rep, já..., Step Up, 1994-2004, Supercharger, Last Night / Skit, Snívám, Time Is Now (rmx), Beating Of My Heart
Autor je redaktorem iDNES.
Vydavatel: Maddrum Records
DJ Wich se dostal na tuzemské hiphopové scéně do takové pozice, že si mohl dovolit vydat vlastní desku, na kterou si pozval každého, kdo v česko-slovenském rapu či r&b něco znamená. Nejen kvůli tomu bylo dávno před emisí "Time Is Now" jasno, že o tomhle CD se bude hodně diskutovat. Vždyť slovutný DJ ve spojení s rapovými esy nemůže skončit jinak než fenomenální kolekcí, že? Pravda je taková, že díky "Time Is Now" se pohled na Wiche utříbí a zkultivuje, gramofonový mistr zkrátka přestane být bohem a stane se šikovným, leč chybujícím umělcem. Jeho sólový debut totiž není špatný, ale k dokonalosti má rozhodně daleko. Částečně za to mohou vybraní MCs, částečně odfláklé pasáže, které evokují druhou ligu DJů.
Na "Time Is Now" je celkem dvacet tři stop a jednoduše ne všechny jsou výborné. Je to vlastně podobné jako s debutem "My3"
Indy&Wich, na němž pražští klasici předvedli nevyrovnanou kvalitu, jež ale při finální rekapitulaci nebyla nijak zvlášť na škodu. Prostě nadprůměr. Když posloucháte na "Time Is Now" například našláplou "Du dolú" s Wladimírem z Penerů strýčka Homeboye a Katkou Winterovou, říkáte si, že v Česku se přece jen dělá prímovní hip hop: rap odsýpá, verše dávají smysl, je to zabaleno příjemnou melodií, zdůrazněnou vokalistkou
EOST, Wichův podklad teče suverénně a samozřejmě. Jenže na opačné straně stojí track "Jádro kudla" s osvědčenými
Supercroo. Zda jim chybí pro ně typický živý podklad, to těžko říct, každopádně singl nemá nápad ani co se hudby týče, ani po textové stránce.
Ve výčtu slabších momentů by se dalo pokračovat třeba Orionovou "Pobřežní hlídkou", která se díky parodickému frázování a funkovému pozadí proměnila v nenáročný letní hit. Tady je ale třeba přiřknout Wichovi zásadní kompliment - ať pracuje s kýmkoli, dokáže se skvěle vcítit do jeho projevu, empaticky se napojí na jeho flow a dokáže mu být skvělým producentem a kolegou. Žádná z písní proto nepůsobí neuspořádaným dojmem.
Wich je zastáncem zlaté střední cesty, nechce být primadonou, které hostují jiní, spíše nechává jiné vystoupit a jemně jejich projev doplňuje. To je ostatně největší přednost "Time Is Now", že totiž až na pár výjimek ("Step Up") není posluchač konfrontován s turntableovou exhibicí, ale s velmi různorodým hip hopem. Jenže co bývá pozitivem, může současně být i slabinou. Zatímco střídmost je plusem u "Du dolú", "Time Is Now" nebo r&b "Snívám", stupidně arogantní a šovinistické verše
Kontrafaktu v "Podjeb ju" by zasluhovaly expresivnější hudební doprovod, podobně Laforova věc "1994-2004" postrádá výraznější moment.
Podtrženo sečteno, "Time Is Now" se nachází přesně v tom místě, kam došli
Indy&Wich na "My3". Nepodařilo se album protkat dostatkem dobrých beatů, dobrého rapu a dobrých nápadů, aby z toho byla nezapomenutelná kolekce. Co se však podařilo, bylo sestavit kotouček, který uplyne - až na pár zaskřípání zubů - příjemně kolem vás, hodí se jako decentní zvuková kulisa a občas se dá diskutovat nad lyrickým poselstvím některých MCs. Jestli je to málo či hodně, nechť posoudí každý sám.