"Fahrenheit 9/11" se stal nedílnou součástí antihushovských aktivit, které vrcholily před prezidentskými volbami v USA. Výsledek je již nějakou dobu znám, pro někoho to bylo radostné vítězství, někdo to přijal jako tu nejdivnější věc, která se mohla Americe přihodit. Se svou učitelkou angličtiny Caroline jsem soucítil, když její kandidát číslo jedna John Kerry prohrál onu bitvu o hřejivé místečko na špici americké politiky a o neomezenou možnost moci nad Bílým domem. Stalo se, i když tento kontroverzní snímek s mnoha dalšími činnostmi nejenom hudebníků se snažil tuto skutečnost pozměnit. V rodné domovině byl okolo filmu velký humbuk a ve světě sklidil několik cen. Autor filmu Michael Moore se podílel i na výsledném obrazu hudebního disku, který tento film doprovází.

Původní hudbu napsal a natočil Jeff Gibbs - ten vsadil na osvědčené postupy skládání filmové hudby. Využil prosté aranže a syntetické smyčce, které proplétají děj a ničím nevybočují z tohoto rance filmové hudby. "Deserter" svou strukturou a hudebními nápady připomíná tvorbu francouzského zvukového mága Jeana Michela Jarreho. Z instrumentálně laděných kompozic potěší zařazení Bernsteinovy klasiky "Magnificent Seven Theme" a výtečný opus pro smyčce a zvony pojmenovaný "Cantus In Memory Of Benjamin Britten", který natočila Estonská národní symfonie pod taktovkou Paava Järviho.

Lehce nadprůměrnou část tohoto soundtracku zachraňují zajímavě vybrané vokální skladby. Výběr jde vskutku napříč několika žánry, na jedné straně úleťáci Bloodhound Gang s "Fire Water Burn" a na druhé Eric Burdon s "We Gotta Get Out Of This Place". Je vsazeno na jasné tutovky v podobě "Cocain" J. J. Caleho, "Aqualung" Jethro Tull, začátky Belindy Carlisle v The Go-Go's jménem "Vacation" nebo nesmazatelnou "Rockin' In The Free World" Neila Younga. Úsměv vzbuzuje umístění skladby "Shiny Happy People" - odrhováku R.E.M. z desky "Out Of Time", který skupina nemá moc v lásce, na koncertech jej nehraje a ani jej nevložila na své rekapitulační album, zde však funguje skvěle.

Soundtrack k filmu "Fahrenheit 9/11" je nadprůměrným kouskem, který lehce potápí původní tvorba Jeffa Gibbse. Tuto čest však vyvažují důvtipně vybrané zpívané skladby, která mají svůj smysl a podstatu věci. Michael Moore si může mnout ruce, vydělal nějaký ten slušný peníz a může v poklidu chystat plány na další filmový trhák. Jen se zatím musí smířit s tím, že Bushe se jen tak Amerika asi nezbaví.