Industriál zaplnil kino až po střechu

14.12.2004 05:00 - Milan a Honza Slezák a Šída | foto: facebook interpreta

V kině Morava se konal již desátý ročník Pražského industriálního festivalu. Vystoupily na něm např. legendární formace českého industriálu Střední Evropa, slovenští Hieros Gamos nebo tvůrce vlastních ozvučných nástrojů C. O. Caspar. Jak to celé proběhlo, si můžete přečíst zde.
X. Industrial festival Praha - Kino Morava - small
© Jiří Stružinský / musicserver.cz
Jubilejní X. ročník Pražského industriálního festivalu se 10. až 11. prosince protentokrát odehrál v prostorách kina Morava. Interiér to byl pro takovou příležitost opravdu neobvyklý. Na stěnách chodeb visely staré filmové plakáty z dob první republiky. S jimi vytvářenou atmosférou ostře kontrastovaly postavy posluchačů nekomerčních hudebních žánrů a všudypřítomná převládající černá barvaK hovorům o alternativní kultuře a životním stylu všem téměř hned u vchodu vyhrával zpočátku prvního dne ze svých strojů americký DJ Maldoror. Hlavní program probíhal v klasickém, mírně "pamětnickém" kinosále se vzájemně propojenými řadami dřevěných polstrovaných sklápěcích sedaček. Bohužel se v úvodu potýkal s technickými problémy. Odnesli to první vystupující, soubor Tábor radosti, věnující se postindustriálu s mystickými ambientními přesahy. Odborníci často připomínají, že jejich tvorba se aktuálně protíná v jednom bodě s vlivy dávných šamanských prvků. Jenže své vystoupení nemohli dohrát až do úplného vyvrcholení. Technika neúprosně zkolabovala a šamanství nešamanství, rázem bylo takříkajíc po ptákách.

Výpadky elektrického proudu několikrát poškádlily i nervovou soustavu následujících, v Děčíně vzniknuvších VO.I.D. Nakonec po jednom z dalších přerušení i zvukař už jen bezmocně lomil rukama nad pochmurně ztichlou aparaturou. VO.I.D ale přes všechna úskalí dokormidlovali svou hlukově minimalistickou, energickou prezentaci, rámovanou až do šumu zkresleným vokálem a expresivní zadní projekcí, až do kýženého cíle.

Slovenští Hieros Gamos patřili pro mnohé bezpochyby k jednomu z vrcholů prvního večera. Jde o vedlejší (nebo spíše paralelní) projekt kultovní dark wave formace Ľahká múza. Přesněji řečeno základního dua Ľahké múzy, vokalistky Gudrun a zde klávesisty 677, které je doplněno dvojicí performerek - Black Cats. Jejich hudba v sobě nezapře vlivy rituální temné elektroniky, prvků gotiky i názvuků industriální hudby. Pražské vystoupení ponechalo hlavní prostor charismatickému vokálu a "operátorovi" samplů a kláves. Dvojice "fetiš tanečnic" nebyla tanečním duem v klasickém slova smyslu. Přispívala spíše k utváření jakýchsi doprovodných fantaskních živých obrazů, či ještě lépe sousoší, které posouvaly celé vystoupení do strhující roviny umělecky zobrazených magických erotizujících rituálů.
X. Industrial festival Praha - Kino Morava - small
© Jiří Stružinský / musicserver.cz
Vždyť také samotný název Hieros Gamos představuje termín, kterým byl označován novoroční rituál starých Sumerů, tzv. posvátná svatba, při němž panovník na vrcholu chrámu veřejně souložil s bohyní plodnosti zastupovanou nejvyšší kněžkou, aby tak zajistil svému lidu po celý příští rok hojnost úrody i rozšíření rodu.

Klasickou one man show se prezentoval C. O. Caspar. Tento podivuhodný chlapík se do Prahy vrátil po dlouhých devíti letech, aby předvedl hudbu k obrazům vyprahlé krajiny po nukleárním výbuchu. S tím korespondoval i jeho úvodní kostým evokující jakýsi ochranný skafandr. Interesantně pojatá audiovizualizace, jež využívala na plátně jeho postavy a vlastní ozvučené nástroje, nepochybně zaujala. Sám umělec svou tvorbu charakterizuje všeobjímajícím termínem optosonika, z něhož je patrno, že pro něj jsou zvuk i obraz rovnocennými složkami celé akce. Kostým i masky byly postupně odloženy, ale uhrančivá atmosféra v sále zůstala i s civilní vizáží performera. Další z vrcholů. První den pak uzavřel polský projekt Moan elektronického experimentátora Rafala Szadeje.

Valná většina návštěvníků festivalu byla druhý den zvědava především na legendu domácí scény, soubor Střední Evropa. Jak bylo předem inzerováno, vzpomněla ve svém speciálním hudebním bloku na zlaté (vždyť zlato je koneckonců také kov) časy industriálu v Čechách. V její úpravě zazněly např. skladby souborů Veselí Filištínové, Paprsky Ing. Garina či vzpomínka na již nežijícího Jaroslava Paláta z formace Suicidal Meditations. Chybět nemohly ani starší ("Tak běž!") či novější ("Pavoučí síť") opusy Střední Evropy. Pravda, nástrojové vybavení už zdaleka nečítalo tolik železného šrotu a pracovních nástrojů jako kdysi (bruska však přeci jenom chybět nemohla, stejně jako masochistická vsuvka jedné z duší souboru Petra Trpáka). Strojově kovový rytmus zdůrazňovaly jen dvě ocelové pružiny a pár plechů pod rukama perkusistů. Za zmínku jistě stojí i odvážná kombinace ve smyčce zpětné projekce s Dádou Patrasovou jako zabíječkou zombie z filmu "Chocking Hazard" zkombinovanou s kousky pornofilmu a udiveným animovaným zvířátkem.

X. Industrial festival Praha - Kino Morava - small
© Jiří Stružinský / musicserver.cz
Koho ještě jmenovat? Zahraničí reprezentovali švýcarští Skalpell, kteří program druhého dne zahajovali, dále již téměř tradiční účastník této přehlídky, americký projekt Richarda Schneidera Schloss Tegal a nakonec i slovenští Oxyd (paralelní záležitost dua Lord Sauron a Ryby z formace Disharmony), kteří zahaleni v kápích a rouškách přes obličej vysílali své atmosférické zvukové vlny s probleskujícími křišťálově čistými tóny vstříc stěnám sálu. Osobitými zástupci domácí scény pak byli Do Shashka! s velkým důrazem na rytmus, ale i neobvyklým využitím běžných hudebních nástrojů, což v daném stylu nebývá až tak zvykem. Zajímavým zpestřením bylo vystoupení recitačního tria Kollaps. To tvoří spisovatel a publicista Jaroslav Rudiš, publicista a industriální performer a hudebník Alex Švamberk spolu s herečkou a tanečnicí Pavlínou Medunovou. Jejich akční poezie míšená s prvky fyzického básnictví působila místy s nadhledem a vtipem, jindy zas až impozantně. Recitované, zpravidla německé texty (eventuelně jejich české překlady či spojení němčiny a češtiny do jakéhosi makarónského verše nebo dialogu jako z "Alles gute!") se rekrutovaly především z tvorby souboru Einstürzende Neubauten (např. "Negative Nein" nebo česká verze "Ein Stuhl In Der Hölle"), ale i Kraftwerk ("Autobahn"), Rammstein ("Du Hast") nebo Laibach ("Leben - Tod") a také z pera rakouského básníka Ernsta Jandla. Neobvyklé zvukové koláže propletence tří hlasů vzbudily zaslouženou pozornost.

Je potěšitelné, že tak vyhraněná tvorba, jakou industriál v mnoha svých podobách představuje, dokázala oslovit nejen fanoušky, kteří dobře věděli, na co přišli (a že festival rozhodně diváckým nezájmem netrpěl), ale třeba i majitele kina, jenž např. souboru Hieros Gamos ihned nabízel možnost zorganizování jejich sólového vystoupení někdy v dohledné době. Přeci jen to s tou kulturní stádností běžného českého posluchače nebude snad až tak horké.

X. Pražský industriální festival, kino Morava, Praha, 10.-11.12.2004


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY