Už od prvního hitu britského boybandu Blue "All Rise" to vypadalo, že tihle kluci to na britské komerční scéně dotáhnou daleko. A tak se stalo, se svými konkurenty Westlife se dělili o titul nejúspěšnějšího boybandu Británie. Než se vrhnou na sólové projekty, vydávají pro své fanoušky výběr "Best Of".
Blue alias
Simon Webbe, Antony Costa,
Duncan James a
Lee Ryan se vyhoupli do britského žebříčku a podvědomí svých fanoušků už debutovým singlem "All Rise", kterým začíná jejich výběr největších hitů. Docela příjemná taneční popovka tenkrát zaujala i mě, tak jsem se docela těšila na recenzování tohoto výběru, přestože boybandy zrovna nemusím. Troufla bych si tvrdit, že
Blue nejsou tak docela obyčejný boyband, nebo hudebně řečeno tuctový. Skoro každý jejich hit se povedl a nedá se říct, že by se
Blue opakovali a otravovali rádia pořád tou samou písničkou. Singly vydávali poměrně brzy po sobě a každý byl trochu jiný. Jak už je znát i z recenzí předchozích alb, jejich nenáročný a líbivý pop máme na musicserveru docela rádi a po kladném hodnocení řadové desky "Guilty" asi není žádnou náhodou, že budu kladně hodnotit i výběr toho nejlepšího.
Potěšující je, že členové
Blue se na některých skladbách podílejí (i když s pomocí dalších autorů není úplně jisté, jak velký ten podíl je), každopádně je na nich znát, že styl, který dělají, jim sedí. Singly jdou na desce po sobě podle data vydání, takže slouží jako takový malý pohled do historie boybandu. Po "All Rise" následuje již ne tolik úspěšná, ale docela vydařená a lehce odvážná "Too Close". Jako třetí přichází na řadu balada "If You Come Back" - pokud jde o balady, jsou to většinou skladby, u kterých fanynky brečí jako u "Titanicu", a když něco podobného pustí v rádiu, nám střízlivěšjím skřípou zuby nebo spíš z nudy přeladíme. Ale v případě
Blue se nespoléhalo jen na hezké tváře interpretů a i balady mají melodie, které se dá poslouchat. Některé z nich dokonce vynikají i textem, a to už je co říct, protože konkrétně u
Blue jsou texty spíše napsané tak, aby se hodily k rytmu a melodii a dobře zněly. Zmíněnými výjimkami jsou "Guilty" a "Breathe Easy". Pokud jde o "Guilty", text je vlastně jediným plusem skladby, jinak mně osobně přijde až příliš ucouraná a jako singl asi nejslabší. "Breathe Easy" naopak řadím mezi favority desky nejen proto, že klip byl natočen v zasněžené Praze, ale jak jsem napsala i pro svůj text a vůbec i hudbu. Kdyby vás zajímalo, kdo má na skladbě podíl, je to
Lee Ryan, který je také neustále vychvalován samotnými členy
Blue jako jejich nejlepší zpěvák. Abych se přiznala, jeho ukňouraná sóla mě nikdy neoslovovala, ale musí se nechat, že "Breathe Easy" je jedna z nejlepších a také nejkvalitnějších skladeb
Blue, na kterou mohou být patřičně hrdí. Poslední dvě balady "Love At First Sight" a "Best In Me" již tolik nestojí za řeč.
Jestli něco
Blue dělá
Blue, pak jsou to lehce r'n'b říznuté skladby, které jdou ve stopách "All Rise". Stejně velký potenciál jako debutový singl má "Bubblin'" (to se hned tak nevidí, aby boyband vydal skladbu stejně vydařenou jako tu, na které postavili kariéru). A těmto dvěma vypalovákům se těsně blíží i "U Make Me Wanna". Jediný důvod, proč jsem ještě nezmínila "Signed, Sealed, Delivered I'm Yours" je pouze ten, že společné skladby jsem si nechala nakonec. Je to totiž skladba, kterou
Blue nazpívali se Steviem Wonderem a
Angie Stone a funguje stejně dobře jako "All Rise".
Blue během své kariéry nahráli skladbu společně ještě s jednou významnou hudební osobností, a to s
Eltonem Johnem jeho dávnou píseň "Sorry Seems To Be The Hardest Word", čímž možná chtěli dát najevo, že dokážou víc než jen skákat po pódiu.
Protože
Blue neexistují ještě tak dlouho, aby naplnili "Best Of" jenom svými hitovými skladbami, na závěr jsou zařazeny dvě vypůjčené novinky. "Curtain Falls" ani tak není coververze jako spíše skladba s vysamplovanou "Gangsta's Paradise", "Get Down On It" od
Kool And The Gang nejspíš zvolili
Blue kvůli textu, který naznačuje, že teď bude následovat menší pauza. V poslední době se roznášely drby o tom, že se
Blue rozpadají, což by nebylo nic neobvyklého, to se boybadnům stává, většinou proto, že jednotliví členové si chtějí užít slávu sami za sebe a vydat vlastní desky. Pravdou je, že
Simon Webbe a
Lee Ryan chtějí nahrávat sólovky, ale
Blue jako celek tvrdí, že potom budou zase spolupracovat, jen si po nabitých třech letech potřebují dát pauzu. Kdyby právě teď skončili a nechali za sebou toto best of, dalo by se říct, že za sebou zanechali sbírku příjemných popovek, které nemusí zaujmout jen zaryté fanynky, ale i běžného popového posluchače a určitě nezklame. No uvidíme, jak dopadnou sólové desky, pokud jde o Simona, na jeho desku se také docela těším, protože je vidět, že tenhle kluk má talent, k desce Lee Ryana už bych přistupovala obezřetněji, ale jestli se mu podaří zas něco jako "Breathe Easy", třeba to taky bude stát za to. Nicméně, to vše ukáže čas stejně jako to, jestli se
Blue dají znovu dohromady a budou pokračovat ve vlastních a minimálně stejně uspěšných šlépějích.