Adam Sandler je úspěšným hercem na poli rozličných komediálních příběhů. V romantické komedii "Padesátkrát poprvé" po jeho boku hraje sympatická Drew Barrymore. Už jen obal samotného cédéčka pobaví a napoví, že si nejen na filmovém plátně, ale i při poslechu doprovodné filmové hudby užijete nějakou tu srandu. Film jsem neviděl, ale při poslechu tohoto soundtracku jsem několikrát utrpěl psychickou újmu, sem tam se na mých tvářích rozlil úsměv a tělem proběhlo takovéto příjemné mrazení, když uslyšíte povedený vtip a s chutí se zasmějete, až vám vytrysknou slzy. Výsledek je však spíše tragikomický, protože takou houšť nepovedených coververzí na jednom stříbrném disku až tak často nezastihnete. Převážná většina typických hitových kousků let osmdesátých dostala zabrat a musela se vtěsnat do těsné košilky reggae, vždyť i celý film se odehrává kdesi na pláži a v nějakém aquaparku.

Už samotný rozjezd v podobě písničky "Hold Me Now" od Thompson Twins neslibuje nic hezkého k poslechu, Wayne Wonder to jen lehce učesal do reggae a kouzlo originálu je rázem fuč. Ziggy Marley se vrhnul na klasiku The Cars "Drive", která jako jedna z mála k tomuto houpavému rytmu sedla a dá se poslouchat. Velkým zklamáním je však výplod fantazie z rukou UB40, kteří po svém přepracovali nezapomenutelnou pecku Police "Every Breath You Take", to i Tomáš Savka to zvládl odzpívat o sto procent lépe než Ali Campbell. Stejně bídná je úprava "Slave To Love" Briana Ferryho v podání Elana Atiase, to je však stále dobré kafe oproti tomu, co se povedlo udělat se skladbami od The Cure - co má tahle skupina proboha společného s reggae? Nic a tak zpracování songu "Love Song" od skupinky 311 se ještě se skřípáním zubů dá překousnout, ale "Friday, I'm In Love" v rukou Drydena Mitchella to je hrůza běs a při poslechu jsem málem smíchy poprskal monitor. Čest tomuto soundtracku zachraňuje multimediální sekce s několika krátkými dokumenty z natáčení nebo zpívaná vsuvka Adama Sandlera v samotném závěru tohoto disku pod názvem "Forgetful Lucy". Dále nemohu opomenout slušně odvedené společné dílko Seala a Mikeya Dreada, kteří se koukli na zub písni "Lips Like Sugar", kterou původně natočila formace Echo & The Bunnymen.

Soundtrack k filmu "Padesátkrát poprvé" je tedy smutně humorným dovětkem k filmu samotnému. Někteří účastníci této párty by se měli zamyslet nad tím, jestli by neměli vrátit získané peníze za odvedenou práci a měli zaplatit blokovou pokutu skladatelům a původním interpretům za hanobení jejich práce. Celkově toto cédéčko asi neurazí, ale myslím si, že i vycvičený delfín v onom aquaparku by trucoval, že na takovou ptákovinku nebude dělat žádné vzdušné přelety a nacvičené opičky pro pobavení přihlížejícího publika.