Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Neustávající nenápadný půvab zpětné vazby

Vydáno: 05.09.2004 12:00 v sekci Recenze - Antonín Kocábek

Americké kvarteto Sonic Youth, často citovaní i následovaní guruové všech příznivců špinavého a noise rocku, je tady s dalším albem z dlouhé řady tvořící jejich diskografii. Aktuální počin nese název "Sonic Nurse" a dokazuje, že je stále třeba s nimi počítat.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
8/10

Sonic Youth - Sonic Nurse

Celkový čas: 60:18

Skladby: Pattern Recognition, Unmade Bed, Dripping Dream, Kim Gordon And The Arthur Doyle Hand Cream, Stones, Dude Ranch Nurse, New Hampshire, Paper Cup Exit, I Love You Golden Blue, Peace Attack

Vydavatel: Universal

Sonic Youth jsou dnes už bez debaty legendou alternativního rocku. Jméno, které svým významem dalece přesahuje žánrovou oblast noise, ze které vzešlo. Skupina, která ač je svým založením nekomerční, dávno již pro svého vydavatele nepředstavuje žádné riziko vložených investic. Na scéně se pohybují už téměř čtvrt století, ale ani v nejmenším to neznamená, že by žili z podstaty svého věhlasu. Stále čile koncertují, stále ignorují módní trendy a alba vydávají s až obdivuhodně krátkým časovým rozpětím. To aktuální vyšlo opět na zavedené značce Davida Geffena na počátku léta, tedy ani ne dva roky po jeho předchůdci, a je v pořadí již devatenácté (!). Jenže, co si budeme povídat - pomineme-li předešlý titul "Murray Street", těch několik předchozích bylo jen slabým odleskem naštvaných a úderných opusů z minula, pro které jsou onou zmiňovanou legendou. Ale zapomeňte na ně - je tu "Sonic Nurse".

Hned úvodní kousek "Pattern Recognition" naznačí, že máme zase po delší době před sebou v intencích diskografie téhle party velmi povedené album. Připomíná, čím si Sonic Youth už kdysi vydobyli své renomé – geniálně vyváženou směsicí melodií, hlukových disharmonií, zneklidňujících vyhrávek a zvuků, podpořenou přesnou rytmikou. Navíc když se opravdu zaposloucháte, pravděpodobně si vůbec nevšimnete nápaditého aranžmá, natož abyste se zabývali něčím tak malicherným, jako jsou instrumentální schopnosti jednotlivých zúčastněných (které mimochodem jsou všechno jen ne podprůměrné). V kombinaci s tu naivně dívčím, tu až k hysterii se blížícím zpěvem basistky Kim Gordonové zní vše přirozeně, jakoby to takhle dělali všichni a odjakživa. A Kim je na téhle desce až v překvapivě dobré formě a jí zpívané skladby patří k těm nejpovedenějším. Závěrečná zpětná vazba pak jasně dokazuje, jak se i s tímto prvkem, pro mnohé kytaristy nevyzpytatelným, dá zacházet promyšleně a zcela cílevědomě. Následující "Unmade Bed", civilně zpívaná kytaristou Thurstonem Moorem, na to jde úplně z jiné strany. Ve výsledku je tahle singlovka příjemnou, milou a až s inteligentním popem koketující kytarovkou, hratelnou na libovolném komerčním rádiu. Nálady se pak střídají v průběhu celé nahrávky a jestliže první půlka by docela dobře snesla přívlastek 'energická', pak ta druhá se nese spíš v duchu melancholie a zamyšlenosti.

Ve srovnání s dobami minulými patří novinka k těm melodičtějším, méně agresivním, nenajdeme tu až tolik experimentálních výletů jako na deskách "Experimental Jet Set, Trash & No Star" či "A Thousand Leaves", natož raného nekoordinovaného chaotického hluku; na své si spíš přijdou fanoušci stravitelnějších poloh, jaké už Sonics v minulosti nabídli na nahrávkách "Dirty" či "Goo". To ovšem ani tentokrát neznamená, že by se ti, kteří disk poprvé vloží do přehrávače, měli připravit na vstřícné a uhlazeně se podbízející popěvky či prvoplánové hluky. A samozřejmě opět zapomeňte na to, že byste snad byli ochuzeni o onu typickou skladatelskou nevyzpytatelnost - po 'obyčejných' písničkách typu sloka-refrén-sloka se musí ti, kteří je vyhledávají, i tentokrát podívat jinde. Na druhou stranu je to další v řadě důkazů, že energie se dá vybudit i bez rychlosti, tvrdosti a v případě soustředěného domácího poslechu i koncertně nezbytné hlasitosti. A upřímně - nemyslím, že by se na tom všem nějak výrazněji podepsala účast věhlasného zvukového mága a multiinstrumentalisty Jima O' Rourka.

Je až neuvěřitelné, jak se i takhle letitý spolek stále dokáže úspěšně vyhýbat konvencím, stále nemít problémy s imaginací, stále neztrácí elán a necítí potřebu se hrbit a přizpůsobovat komukoliv. A nová deska je toho příkladem téměř ukázkovým. Po jejím poslechu se na dvacátou položku v albové diskografii těším už nyní.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Dik (Petr, 07.09.2004 22:21) Reagovat

    Tak jsem si tu desku, nalakan temito radky , opatril a je fakt skvela...
    Dik moc za tip...

  • Parada (PATJA, 19.10.2004 17:52) Reagovat

    Jen vic lidi kupujicich jejich desky, jen vic nadsenych recenzi. Snad k nam potom zase prijedou nazivo....

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Voxel - Samota na pódiu už pro mě byla ubíjející
Rozhovory: Voxel - Samota na pódiu už pro mě byla ubíjející Jako písničkář s looperem několikrát objel republiku křížem krážem, letos ale Voxel začal novou etapu. V lednu založil vlastní kapelu s názvem Voxel & Spol., kterou nedávno pokřtil vyprodaným koncertem v pražské Akropoli - spolu s... čtěte zde
Vydáno: 06.12.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Royal Republic, Velký sál Lucerny, Praha, 3.12.2019
Naživo: Při pražském koncertě Royal Republic létali vzduchem muzikanti, fanoušci i jejich boty Naposledy ve stejném prostředí hráli Royal Republic před dvěma lety, přesně na Mikuláše. Jako nadílku k letošku dovezli novou desku "Club Majesty", kvůli níž se koncert musel přesouvat až na prosinec, a ani tentokrát nikdo nemusel... čtěte zde
Vydáno: 05.12.2019 12:04 v sekci Naživo
1
Kensington - Time 9/10
Recenze: Kensington na "Time" už neplánují. Žijí okamžikem a berou život tak, jak přichází Indierocková smršť Kensington k nám jezdí pravidelně. A vždycky jsou její koncerty naprosto bezkonkurenční. Čtveřice Eloi Youssef, Casper Starreveld, Jan Haker a Niles Vandenberg ví, jak dostat lidi do varu. Ve své zemi jsou to... čtěte zde
Vydáno: 05.12.2019 08:00 v sekci Recenze
0
DJ Wich - Jako ryba ve vodě 7/10
Recenze: DJ Wich se na nové desce cítí "Jako ryba ve vodě". A posluchači taky DJ Wich se po třech letech vrací s další producentskou nahrávkou. Dostala název "Jako ryba ve vodě" a pozval si na ni nejen řadu známých a zkušených českých a slovenských interpretů, ale i několik mladších umělců. Výsledek... čtěte zde
Vydáno: 04.12.2019 13:00 v sekci Recenze
0
Nové desky 49/2019 - od Marpa & TroubleGang přes Kacey Musgraves po The Flaming Lips
Nové desky 49/2019 - od Marpa & TroubleGang přes Kacey Musgraves po The Flaming Lips V týdnu, kterému dominoval Black Friday Record Store Day, budou největšími hvězdami domácí Marpo & TroubleGang, podobně laděný The Game a vánoční Kacey Musgraves a Rick Wakeman. Je doplní Berenika Kohoutová, živák The Flaming Lips,... čtěte zde
Vydáno: 03.12.2019 21:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Rozhovory: Thurston Moore - Kytara je prodloužením lidského těla (24.10.2019 18:05)
- Thurston Moore se v říjnu vrátí do Prahy, přiveze novou desku (25.07.2019 13:20)
- Naživo: Thurston Moore je teď sám za sebe, Sonic Youth nepotřebuje (01.11.2014 07:51)
- Fotogalerie: Thurston Moore s kapelou v Lucerna Music Baru v obrazech (31.10.2014 01:21)
- Thurston Moore zažívá nejlepší dny a míří do Prahy (27.10.2014 09:10)
- Nick Cave & The Bad Seeds doporučují debutové album Lola Colt (18.08.2014 11:03)
- Na pulty míří obsáhlý set "The Bridge School Benefit Concerts" (06.11.2011 11:41)
- První indierockový pár se rozešel, budoucnost Sonic Youth je "nejistá" (17.10.2011 08:22)
- Dokument o Sonic Youth a Nirvaně vyjde poprvé na DVD (18.07.2011 10:13)
- Publicistika: Grinderman zašpiní ostravské barvy po svém (13.07.2011 05:00)

ALBUM TÝDNE 48/2019

Leonard Cohen
Thanks For The Dance

Hluboký hlas Leonarda Cohena zaznívá ještě jednou. Po třech letech práce vychází album "Thanks For The Dance", na kterém se nachází deset písní, které kanadský písničkář před smrtí nestačil dokončit. Nahrávka tak završuje jeho kariéru. Je jen dodatkem k již řečenému, nebo bylo její vydání nezbytné?

10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 07.12.
Jordan Mackampa (UK) (Café V lese, Praha)
Út 10.12.
Die Krupps (DE) (Futurum Music Bar, Praha)
Pá 13.12.
Low Roar (ISL) (Café V lese, Praha)
Pá 20.12.
J.I.D (USA) (Roxy, Praha)
Ne 19.01.
Anti-Flag (USA) (Roxy, Praha)
So 25.01.
Michael Malarkey (USA) (Roxy, Praha)
So 25.01.
Devendra Banhart (USA) (Palác Akropolis, Praha)
Ne 26.01.
The Murder Capital (IRL) (Underdogs', Praha)
Ne 26.01.
Beacon (USA) (Café V lese, Praha)
Út 28.01.
James Arthur (UK) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Coldplay Lady Gaga Kryštof Britney Spears Beyoncé Adele Sia Ewa Farna Metallica The Cure Rihanna Madonna Lenny AC/DC Marek Ztracený Shawn Mendes Chinaski Karel Gott Nik Tendo Ed Sheeran
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver