Troufám si říci, že na světě je v současné době málo hudebníků ve sféře celosvětových hvězd, u nichž si můžete být jisti, že s každou jejich novou deskou na vás dýchne poctivá muzikantská kvalita. Jenže jakkoli nová deska Alanis Morissette "So-Called Chaos" obsahuje deset výborných písniček, těžko se dá zbavit poněkud hořkého pocitu, že nejenže se zpěvačka zastavila na místě, ale navíc udělala i malý krok zpět. Při poslechu samostatné desky můžete mít pocit velmi příjemného hudebního zážitku, při porovnání s debutem "Jagged Little Pill" (ten název během recenze prostě padnout musel...) nebo i poslední řadovkou "Under Rug Swept" (o ještě lepších zbytcích na bonusovém cédéčku k DVD "Feast On Scraps" ani nemluvě) však novinka najednou vypadá poněkud omšeleji.

Pokud jste fanoušky Alanis, první odstavec recenze vás od desky rozhodně nemůže odradit, protože už tento bude mnohem optimističtější... Většina atributů jedinečnosti slečny Morissette totiž zůstala i na nové desce zachována - nepochybný skladatelský talent (jen ty hity se nějak ne a ne vyloupnout), nevšední hlas a práce s ním, v neposlední řadě také její úsměv. Jen ty vlasy jí holt v klipu k pilotnímu singlu "Everything" ostříhali. Problém s desítkou skladeb může být v tom, že ač jsou skvělé, neuspokojí ani příznivce singlových hitových vypalovaček (viz. "Ironic", "So Pure"...), ani odvážlivce, kteří by chtěli Alanis slyšet trošku experimentovat. Prostě pěkný poprockový průměr umocněný hlasem a charismatem jedinečné zpěvačky.

I zde se samozřejmě najdou písničky, které nad ostatními vyčnívají. Rozhodně to však není první singl "Everything", který nahrávku uzavírá. Rozhodně vás v klidu nenechá úvodní vypalovačka "Eight Easy Steps", hudebního výletu jinam a rozbití klasické písničkové formy se dočkáte v titulní "So-Called Chaos". Za singl bych se přimlouval třeba u "Out Is Through" nebo "Doth I Protest Too Much", které prozařují nádherné refrény.

Nová deska Alanis Morissette se rozhodně nedá označit za zklamání. Velkým plusem je rozsáhlá CD-Rom sekce (koncertní provedení dvou skladeb, akustická verze "This Grudge", EPKáčko k desce) i speciální web pro majitele originální desky (klip k "Everything" a skoro půlhodinový dokument z turné), přesto však nutno přiznat, že na tom byla Alanis v minulosti i lépe. Samotného mě však nenapadá, kudy by se příště mohla ubírat. Možná jí tahle písničkářská ulita sedí a nevyleze z ní až do konce života. A možná to ani nebude vadit.