Soutěž dávno skončila, ale to neznamená, že se jí zbavíme úplně. Hlad po idolech mládeže, a nejen té, je po každém ročníku obrovský, a proto všude na světě vycházejí kompilace písniček finalistů, které zpívali v některých z kol. Ani Česká republika není výjimkou. Tyto kompilace jsou také jakousi zkouškou pro firmu, jak budou finalisté znít na CD, protože jinak může vystupování vyznít v televizi a jinak samotný hlas na nahrávce. Jak jsem napsal již výše, téměř celé CD je poskládáno z coververzí, protože v první řadě lidé chtějí slyšet zpívat své oblíbence písničky, kterými se proslavili, a pak taky složit všem deseti zpěvákům repertoár tak říkajíc na tělo, by vyžadovalo delší čas. A jak si tedy nakonec vedli jednotliví, teď už to mohu napsat, zpěváci?

První skladbou na albu je písnička "Letím ke hvězdám", kterou zpívaly obě finalistky ve finále celé soutěže. Když pominu, že to je lehce stupidní disco, pak musím říct, že to v podstatě není až tak špatné a verze od Anety Langerové má díky jejímu hlasu něco do sebe. Navíc jsou v ní zdvojené vokály, které celkovému dojmu dost napomáhají. Myslím, že Aneta se svou rockovou duší z téhle skladby vytěžila maximum, co šlo (6/10). Po ní přichází na řadu Martina Balogová s "When I Need You". Nemůžu si pomoct, ale i přestože má Martina skvělý hlas, mě ničím nenadchla. Prostě pouze solidně odzpívaná písnička, nic víc, nic míň - jakoby se zbytečně držela při zemi (5/10). Po Martině dostala prostor opět Aneta Langerová s "Ironic" a zde je poznat, že tady je doma, že tady se cítí dobře. Až na malinké chyby ve výslovnosti super výkon a už nyní se těším na její desku (8/10). Tomáš Savka, který dostal prostor po Anetě, je ve srovnání s ní o něco horší. Mám u něj problém stejný jako u Martiny. Všichni víme, že dokáže zazpívat s neuvěřitelným drivem (viz. "Mack The Knife"), ale na CD, kde si střihl "Every Breath You Take", to rozhodně nepředvedl (5/10). Po něm ovšem exceluje Petra Páchová s písničkou od Cindy Lauper "True Colors", kterou podmalovává podobný zvuk, jaký je možný slyšet na Collinsově "Both Sides". Osobně považuji její výkon, když zpívala tento song v samotné soutěži, za jeden z nejpovedenějších a na této nahrávce to pouze potvrzuje, i když i ona má drobné problémy s výslovností. Pevně věřím, že se najde firma, která jí vydá album, protože by bylo škoda přijít o tak krásně barevný hlas (9/10). Po Petře přichází na řadu zchlazení v podobě Petra Poláčka, který si nemohl vybrat snad nic jiného než "Always" od Bon Jovi. Nicméně pokud nepřestane imitovat jejich lídra, bude to pouze jen revival Bon Jovi (4/10). Šárka Vaňková si vybrala, že bude zpívat "I'm With You" od Avril Lavigne a dokazuje v ní, proč vlastně došla tak daleko. Rozhodně nemohu souhlasit s těmi, kdo říkali, že má naprosto tuctový hlas. Ještě jeden fakt hraje pro ni - její takřka bezchybná angličtina (7/10). Po ní přišel na řadu miláček dámské části Sámer Issa. Uznávám, že v něm něco je, ale proboha ať už neprzní písničky Phila Collinse. Ať zpívá svoje oblíbené r'n'b či soul, ale Collinse ať nechá jednou navždy na pokoji. "Against All Odds" znám jako své boty a opravdu nejsem schopen překousnout jeho otřesnou interpretaci, i když je to pořád lepší, než když ji zpíval naživo (4/10). Písnička, kterou si vybrala Veronika Zaňková, "Un-Break My Heart", mi v době své slávy lezla už krkem, ale přiznám se, že v podání Veroniky si ji poslechnu kdykoliv a kdekoliv. Veronika má neuvěřitelný hlas, který se opravdu jen tak neslyší, a jak jsem psal již i v jiných článcích, jsem velice zvědav, která z firem po tomto obrovském talentu sáhne. Pro Veroniku navíc hovoří i to, že je schopná sama si skládat písničky (s jednou se dostala dokonce na semifinále Zlíntalentu), což je dnes velká deviza (8-9/10). Standa Dolínek nazpíval písničku Roberty Flack "Killing Me Softly" a stejně jako Petr Poláček mě nijak nenadchl. V soutěži samotné zazpíval několikrát falešně a ani zde nezní nijak oslnivě (4/10). Po něm ovšem přichází asi největší překvapení celého alba - Julián Záhorovský, který byl za svůj zpěv hodně často kritizován, na studiové nahrávce, kde si zazpíval "Láska jenom láska", zní až neskutečně dobře (7/10). Poslední sólovou nahrávkou je "Letím ke hvězdám" Šárky Vaňkové, která je přece jen o krapet lepší než její přemožitelka Aneta Langerová. Nic naplat, tento styl sedí Šárce víc (7/10). Podle všeho to vypadá, že se můžeme těšit i na její sólovku a pokud by se jí podařilo prosadit to, co tvrdí v rozhovorech, tedy že by ráda zpívala funky, pak se může stát velmi výraznou osobností české hudební scény. Držme jí v tom palce, protože toto se jí bude prosazovat velmi ztuha.

Kolekce je samozřejmě obohacena ještě o tři společné skladby, z nichž první je dnes už téměř notoricky známá "Veď mě dál", která je typickou ódou, hodící se přesně k této příležitosti. Tu zpívá celá desítka stejně jako "Superstar", kterou složil Ondřej Soukup a otextoval Oskar Petr. Ta je již trošku nápaditější, ale zase se v ní míchá tolik hudebních žánrů, že je to snad až příliš. Posledním bonusem je skladba Ondřeje Brzobohatého, moderátora celé soutěže, "Hvězdy", kterou nazpívala poslední pětka finalistů a která se nese ve stylu písniček Eltona Johna.

Myslím, že toto album naprosto splní svůj účel. Bude důstojnou vzpomínkou na první ročník Česko hledá SuperStar a překlene období, než vyjde debutové album Anety Langerové. Ukázalo také, i jak kdo bude znít na studiové nahrávce, protože doteď jsme byli hodně ovlivněni tím, co jsme viděli na obrazovce. Pokud bych si měl vybrat, čí album bych si rád poslechl, pak by to byly zcela jistě desky obou finalistek a alba Petry Páchové a Veroniky Zaňkové. U pánského osazenstva by mě docela zajímalo CD Tomáše Savky, Juliána Záhorovského a možná i Sámera Issy, pokud se vydá tím správným směrem. Uvidíme, jak to nakonec dopadne a kolik jich vydá vlastní desku. Při stavu naší domácí scény by možná nebylo od věci, kdyby to byli nakonec všichni.