Šrámy na debutové desce

Vydáno: 24.06.2004 05:00 v sekci Recenze - Ladislav Tajovský | foto: facebook interpreta

Valašskomeziříčská kapela Rauš vydala album s názvem "Šrámy", na němž se snaží zhodnotit několik let pravidelného koncertování. Zda se jejich snažení setkalo s úspěchem, si přečtěte v recenzi našeho redaktora.

4/10

Rauš - Šrámy

Celkový čas: 48:14

Skladby: Nemít strach, Plujeme vesmírem, Člověk proti své vůli, To stačí, Homeopatika, Dívko z plakátu, Snít se má, Hotel Savoy, Já jsem, ty jsi, Být sám sebou, Moje kdysi milá, Černobílý svět, Život bez cíle, Myšlenky pozdě v noci

Vydavatel: Indies

Je určitě dobře, že prakticky pro žádnou kapelu není dnes již nepřekonatelným problémem nahrát pár písniček a s relativně minimálními náklady se je pokusit dostat mezi (své) posluchače. Když za tím účelem najdou společnou řeč se sice malým, ale renomovaným vydavatelstvím (zde konkrétně s brněnskými Indies), cesta je pak o trochu přímější. Podobnou genesi má zřejmě za sebou i kapela Rauš, společné dítě ex-mňágovského kytaristy Radka Koutného, bubeníka Johnyho Janečka a hráče na baskytaru Jiřího Petřeka. Klasické bigbítové trio doplňuje na veřejném debutu řádka hostů včetně Roba Bochnika (zároveň producenta) se zkušenostmi od Steva Albiniho a Glena Hansarda, ústřední postavy u nás velmi populárních The Frames.

A co že je obsahem alba "Šrámy"? Na ploše čtrnácti písní, jejichž autory jsou (až na Janotův "Hotel Savoy") všichni tři členové kapely (přičemž Koutný a Petřek dominují), Rauš prezentují tu lepší, tu pouze průměrný pop-rock tak, jak jej známe v podání více než mála podobných seskupení. Rauši určitě nelze upřít energii a nasazení; to se však místy setkává s nikoli bezbřehou skladatelskou a zejména textařskou invencí a některé zpočátku nadějně znějící skladby ("Černobílý svět") po chvíli ztrácejí náboj a splývají s ostatními. Tam, kde kapela udrží nasazené tempo ("Homeopatika", "Já jsem, ty jsi") jasně prosvítají náznaky směru, jímž by se pánové hudebníci (samozřejmě pouze dle autorova názoru) měli ubírat. Zajímavá je místy zcela zřetelná autorská inspirace (vědomá?) tvorbou Koutného mateřské kapely; písně (a hlavně texty) jako "Člověk proti své vůli" či "Být sám sebou" nesou zřetelné stopy Fialova rukopisu.

Stejně jako u spousty podobných uskupení jsou to i u Rauše právě texty, které mnohé skladby doslova pohřbí a na nichž kapela musí nutně zapracovat, nechce-li se v budoucnu plácat v rybníce zaplaveném různými Ready Kirken, Chinaski, Kryštof a podobnými obskurnostmi. Těžko lze jinak než momentální absencí soudnosti vysvětlit fakt, že někdo může vypustit do světa tak neuvěřitelná klišé typu "světla lampionů křičí do noci, držím tě za ruku v téhle promáčené zimě" (sic), "neboj se miláčku, svět ještě nekončí" ("Plujeme vesmírem") či naprosté nesmysly ("ve dne v noci, mám víc než pocit, že být sám sebou, je víc než na dno spadnout" v "Být sám sebou"). Jako z jiného světa pak zní celá "Dívko z plakátu", kterážto - doufejme že aspoň chtěně - upomíná na Víťu Vávru blahé paměti. Přes výše uvedené se autor nemůže zbavit pocitu, že členové kapely nejsou z těch, kdo touží po vlahých pohledech dospívajících slečen čekajících po koncertě u šatny na hvězdy svých nejodvážnějších nočních představ, a proto nenachází pro výše uvedené texty pražádné pochopení. Snad i muzikanti sami musí slyšet, oč lépe dopadly mírně upravený Janotův "Hotel Savoy" či "Život bez cíle".

Album "Šrámy" nese všechny znaky debutu, který přišel možná o něco dříve, než měl. Nadějné a zajímavé skladby se střídají s písněmi, o nichž snad bude skupina za pár let taktně mlčet. Na druhou stranu z celé desky zůstává dojem, že příště už by to mohlo být o dost lepší. Takže držme mládencům palce a doufejme, že na druhý pokus bude hluchých míst o dost méně. Potenciál k tomu bezesporu mají.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 35/2026 - od Ellie Goulding přes ADÉLU po LP
Nové desky 35/2026 - od Ellie Goulding přes ADÉLU po LP První zářijový týden si v hudebních novinkách zabraly dámy. Hvězdné Ellie Goulding a LP doplnila Slovenka ADÉLA, která se prosazuje po celém světě, britská Paris Paloma, Australanka Natalie Imbruglia nebo dvě Američanky Rebecca... čtěte zde
Vydáno: 09.09.2026 14:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Garden - Bootleg 7/10
Recenze: The Garden pořádají na albu "Bootleg" další punkovou seanci Bratři Wyatt a Fletcher Shearsovi se po čtyřech letech vracejí s albem "Bootleg", které znovu rozebírá punk, post-punk, elektroniku i noise na součástky a vkládá do nich něco svého. Tentokrát však dali svému chaosu syrovější a... čtěte zde
Vydáno: 09.09.2026 08:00 v sekci Recenze
Oasis - Don't Look Back In Anger 8/10
Hudba v TV: Oasis v "Don't Look Back In Anger" poodhalí zákulisí. Všechno ale neřeknou Dokumentární film mapující návrat Oasis na scénu umí nadchnout, rozesmát i dojmout. Ty nejdůležitější otázky však nechává bez odpovědi. Jako reklama na chystané další turné však funguje velmi dobře a fanoušci v něm najdou... čtěte zde
Vydáno: 08.09.2026 10:00 v sekci Recenze | Hudba v TV
Hollywood Vampires, Sportovní hala Fortuna, Praha, 6.9.2026
Naživo: Hollywood Vampires připili v Praze na zdraví všem padlým rockovým hrdinům Rocková smetánka pomalu odchází, čas je neúprosný. Její hudební odkaz ale zůstává stále živý, velká část té muziky nestárne. Velmi jasně to, tentokrát už bez záměrného patosu předchozích dvou vět, ukázali v neděli... čtěte zde
Vydáno: 07.09.2026 19:00 v sekci Naživo
Hurts v Lucerně - Když stejný koncert vidí dva lidé úplně jinak
Na okraj: Hurts v Lucerně - Když stejný koncert vidí dva lidé úplně jinak Hurts poslouchám od vzniku alba "Happiness", které znám nazpaměť. Přesto jsem se na jejich koncert poprvé dostala až před pár dny. Vedle mě přitom stál kolega, který je viděl už asi desetkrát. Zatímco on měl s čím srovnávat, já... čtěte zde
Vydáno: 07.09.2026 15:00 v sekci Publicistika | Na okraj
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: The future sound of Valmez? (15.10.2004 05:00)

ALBUM TÝDNE 36/2026

Chelsea Wolfe
The Dark

Chelsea Wolfe se na "The Dark" noří do míst, kam se většinou bojíme podívat. Opravdu musí být temnota děsivá? Umělkyně ukazuje, že ji nevnímá jako nepřítele, ale jako prostor, v němž lze znovu najít vlastní sílu. Její devátá řadovka je proto pomalejší, intimnější a překvapivě smířlivá.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 12.09.
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - LETNÍ SCÉNA (Barrák Music Club, Ostrava)
Ne 13.09.
Snarky Puppy (US) (Sono Centrum, Brno)
Út 15.09.
Black Stone Cherry (US) (MeetFactory, Praha)
St 16.09.
Pavel Sedláček: 85 let (CZ) (Lucerna Music Bar, Praha)
Čt 17.09.
Arrested Development (US) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 23.09.
The Pussycat Dolls (US) (O2 arena , Praha)
Čt 24.09.
Beartooth (US) (SaSaZu, Praha)
Pá 25.09.
Spiritbox (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Pá 25.09.
Stand Atlantic (AU) (Cargo Gallery, Praha)
So 26.09.
Lake Malice (UK) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince Justin Bieber The Prodigy 3 Doors Down Bruno Ferrari Kryštof Beyoncé Megadeth Lady Gaga
musicserver.cz na Facebooku musicserver.cz na Twitteru musicserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2026 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe