Bývalého člena skupiny Boyzone Ronana Keatinga snad ani nemá cenu nijak zvlášť představovat. V poslední době je u nás velice populární, tedy hlavně v oblasti rádií, kde prakticky každý svůj singl dostane do Top 10. Za svoji kariéru natočil dvě alba, která se obě vyšplhala až na špičku britské hitparády. Dále nějaký čas držel ochrannou ruku nad chlapeckou skupinou Westlife a spolupracoval s takovými velikány, jakými bezesporu jsou Bryan Adams nebo Elton John. V těchto dnech se dostává na pulty obchodů jeho třetí album "Turn It On". Jak si jeho novinka stojí v porovnání se dvěma předchozími alby? Je lepší než předchozí, nepříliš povedené "Destination"?

Kdybych měl srovnat alba Ronana Keatinga podle kvality, určitě by bylo nejvýše debutové "Ronan" a teprve poté "Destination". Poslední, respektive teď už předposlední deska se mi totiž moc nelíbila. Přišla mi lehce nudná a utahaná. Ztratila se z ní jakási jiskra, která mě zaujala na debutu. Pro ty, kteří mají stejný názor jako já, mám dobrou zprávu. Nové album je daleko lepší než předchozí "Destination" a Ronan opět dokazuje, že umí natočit velice dobrou desku. Rozhodně ale nečekejte nějakou velkou změnou stylu. Pořád se jedná o pop doplněný onou neskutečnou irskou zpěvností a citem pro melodii. Co se týče autorství skladeb, většinu napsal Ronan Keating s pomocí někoho dalšího. Produkce se ujal ve většině případů začínající producent Mark Taylor.

Hned zpočátku začíná Ronan velice svižně. Titulní "Turn It On" se nese na příjemné živé kytarové vlně. Druhá v pořadí "Lost For Words" je už o porovnání pomalejší, ale pořád se pohybuje spíše ve středním tempu. I tahle skladba se velice povedla. Trošku tanečních rytmů ve spojení s kytarami je k nalezení u pomalé "She Gets Me Inside". Samozřejmě by to nebylo album Ronana Keatinga, kdyby zcela chyběly pomalé milostné balady. "First Time" patří mezi ty hodně povedené i díky smyčcovému podkresu. Další písnička, respektive duet "Last Thing On My Mind", patří k mým nejoblíbenějším písničkám poslední doby. Už v recenzi na výběr největších hitů LeAnn Rimes, kde lze tuhle skvělou písničku také nalézt, jsem psal, že by mne docela zajímalo, jak došlo ke spolupráci právě těchto dvou stars. No, byl to šťastný nápad, protože jim to společně šlape na jedničku. Oba mají výrazné hlasy, které si navzájem nepřekáží, ba se spíše výborně doplňují. Hned v závěsu za touto hitovkou je jediná písnička, kterou nenapsal Ronan Keating a spol. Jak jsem vypozoroval, na každém albu jednu předělávku najdete. Na prvním to byla "When You Say Nothing At All" původně od Kietha Whitleyho, na "Destination" to byla "If Tomorrow Never Comes" Gartha Brookse a na to poslední zařadil jeden z největších hitů Terence Trenta D'Arbyho "Let Her Down Easy". Ač verze Ronana Keatinga určitě není špatná, musím přiznat, že ta původní je přeci jen lepší. Chybí v ní totiž nezaměnitelný hlas D'Arbyho. Kdybych měl volit nejvýraznější písničku na tomto albu, zcela jistě bych sáhl po "Back In The Day". Když jsem ji poprvé slyšel, myslel jsem si, že ji musel složit Mark Owen, protože má hodně podobný zvuk jako většina písniček na jeho posledním albu "In Your Own Time". Nicméně tomu tak není. Za odlišný zvuk mohou nejspíše The Matrix, kteří tuto písničku produkovali. Po této písničce jakoby si Ronan Keating vzal oddechový čas a v následujících třech skladbách citelně zvolní. Zatímco "She Believes In Me" patří k těm hodně povedeným, pak naopak "On My Way" považuji za asi nejslabší kousek nacházející se na desce. Jakoby se na chvíli vrátil na předchozí nahrávku. Osobně se mi velice líbí poslední dvojice písniček. Rychlá "Hold You Now" a překvapivě rozmanitá "This Is Your Song" se starají o skvělé finále celé desky. Obzvláště poslední jmenovaná se hodně povedla. V jednu chvíli je smutná a pomalá a za okamžik se změní v ódu na radost. Závěr desky snad nemohl být vybrán lépe.

"Turn It On" určitě není zcela bez chyb, ale je to velice příjemná popová deska. Osobně bych uvítal ještě více rychlejších skladeb a těch pomalejších o trochu méně. Nicméně i přesto se Ronan Keating opět vrací v plné síle a ještě lepší než předtím. Dozrává, a to i po autorské stránce, jako víno a jsem zvědavý, jestli bude v tomto trendu pokračovat. Nezbývá pouze pevně věřit, že ano.