Debut slovenské Formy na české značce může trochu překvapit, ale vzhledem k oblibě žánru, ke kterému se kapela řadí, se dá nová akvizice pochopit (na podobně drsnějších kapelách bylo ostatně vydavatelství vybudováno). Jak jste si už mohli na našich stránkách přečíst, Forma se dala dohromady před třemi lety, kdy vznikla v Lučenci u maďarských hranic spojením členů hip-hopových Rest, hardcoreových Screaming Butterfly a D.E.S. Možná i proto má kapela šest členů, kromě dvacetiletého rappera/zpěváka Luckyho, mají ostatní nad 25 let, takže o žádná ucha nejde.

Jak už jste byli potěšeni / varováni, v promomateriálech se o Formě mluví jako o prvním a pravém nu-metalu. Tím je dána základní škatulka, můžete očekávat ostřejší kytary a rap, trocha kláves zvuk zjemňuje, i o melodie se chalani snaží. Přesto po poslechu desky nutno marketingové kecy trochu opravit. Škatulky nelze brát rigidně a s módním nu-metalem už je to vůbec nalevačku, ale stejně lze z produkce kapely vysledovat spíš jejich předchozí hudební směřování, tedy hiphopové a hlavně hardcorové vlivy, skladba "1.2.3" je férovým neopunkem. Z více důvodů zapomeňte na označení "slovenští" Linkin Park (spíš mě napadali např. němečtí Headcrash), i když samozřejmě je poznat, že minimálně bubeník a (spolu)autor některých textů Alex je má víc než naposlouchané ("Život", "Tak mi to ver", "Frázy"). Klávesista v sestavě přispívá spíše popovými vyhrávkami ("Tak mi to ver"), většinou v melodičtějších refrénech. Kytarové riffy jsou jednoduché, docela okopírované, ale fungují. Ne že by zrovna řvaly, jak se to snaží vsugerovat promotext, ale slyšet je v našich středoproudých rádiích by potěšilo.

Nechci na chlapce být ošklivý, ale když je producent a firma pasuje do role "mladých, naštvaných, nekompromisních, ale upřímných", čekal bych trochu drsnější texty (když už zas tak mladí nejsou). Ty bych opravdu neoznačil za rebelské (ještě že to nenahrazují sprostými slovy), některé jsou navíc dost "o ničem", ale to patří k obecným atributům stylu. Snad nemá být tou nekompromisností stupidní záznam části zkoušky v rámci zbytečného "Outru" (navíc po trapném pětiminutovém tichu), kde si členové kapely vyplachují ústa ženskými pohlavními orgány. Úsměvný je syndrom "budeme jako v Americe", to varování na obalu v angličtině ohledně škodlivého slovníku opravdu nebylo potřeba.

Ale když se oprostíme od srovnávání s jinými a možná přílišných nároků, nelze debutu Formy upřít slušnou chytlavost ("Lesklá čepeľ", "K zemi") a nakročení správným směrem. S rozumnou délkou skladeb (až na "Stále") nehrozí nuda, album dobře odsýpá. Mladší fanoušky nu-metalu a podobných stylů by mělo potěšit, náročnější posluchače by nemělo naštvat. Přes pochopitelné komerční očekávání firmy je fajn, že dostala šanci nová skupina. Ještě však na sobě musí zapracovat, aby opravdu vytvořila "účinnou zbraň proti přetvářce a šedi v hudební a textové nápaditosti".