Původně instrumentální formace vstupuje se "Slothmachine" do nové éry. Nejenže poprvé vydává pod zavedenou značkou Kabinet Records, ale hlavně se z tria rozrostla na čtveřici a do svých řad přibrala vokalistu. K hutné hypnotičnosti tak přibyla také určitá rozervanost. Materiál vznikal od roku 2024 už na míru této sestavě a s jasným cílem: Nahrát desku pro všechny milovníky fuzzu na hraně odpálení repráků. Inu, plán, z větší části, vyšel.

Na ploše jedné písně dovedou Sloth usadit posluchače do sedačky vahou chlupatých stonerových riffů i zdrtit bahnitou bezvýchodností a ještě u toho pomrknout směrem sabbathovským zvukovým trademarkům. A to jsme stále u úvodního opusu "Runnin'".

"One and Only" se noří hlouběji do halucinogenní mlhy, kytary se tu chvějí jako horký vzduch nad dálnicí. Těžkotonážní zvuk mírně naruší jemnější pasáž, kde se jen líně převaluje basa s lehkým doprovodem bicích - jak se ale dá čekat, jde jen o zklidnění před bouří, přípravu na mocné finále. A těch dalších devět minut uteče, ani nevíte jak.

Agresivnější pól Sloth tu zastupuje "Dog Shit", která stojí na minimalistickém riffu, a hlavně jen minutu a půl dlouhá "Scum". "Anabolic Pingpong" pomalu vyrůstá z blues utopeného v psychedelickém oparu a postupně nabývá na sludgeové tíživosti.

Brněnská čtveřice drží dramaturgii alba spolehlivě v rukou, pevná je i vnitřní konstrukce skladeb a jejich gradace. Žánrový vzorec - střídání hutnějších pasáží s těmi jemnějšími, rychlejších s vláčnějšími, agresivních výbuchů s introvertnějšími momenty - zůstává zachován, v podání Sloth si ale i díky nepřepálené stopáži drží svěžest i sevřenost.

S výjimkou úplného závěru, bohužel. Závěrečná osmiminutovka "Faux Paux" se už trochu zadýchává a jako by se zde trochu vytrácela skladatelská jistota.

Vratké finále by ale nemělo nijak zkalit nesporné kvality předcházejících minut. Deska nabízí cenný domácí příspěvek žánru a Sloth si po právu všiml i výrazný žánrový online magazín Weedian. Sebejistota, s jakou brněnská čtveřice dokázala vstoupit do nové éry, je obdivuhodná, autorské a muzikantské kvality neoddiskutovatelné. Téměř každé otočení "Slothmachine" přináší výhru.