Mohou za to na jedné straně jejich nástupci: synové Vojta, Honza i František, jejich kapely (Příbuzní a Tie Break) a projekty (letošní minifestivaly Nedvědi u stánků jsou takovým předkrmem před vystoupením v O2 areně, které za pomoci Jakuba Prachaře a Vojty Dyka chystají na rok 2027). A také doba, která si žádá hodnou muziku o pěkných věcech, a na straně druhé pak hlavně písničky samotné.

Sám Jiří Černý mluvil o Honzovi Nedvědovi jako o "Mozartovi českého folku". Aktuálně osmdesátiletý bard stále skládá nové a nové skladby, dost možná už bez ambicí alespoň některé z nich vydat. Ze zdravotních důvodů ale už nekoncertuje. Jeho tvorba je však nesmrtelná.

Možná už dnes nevidíme tolik praskajících ohnišť a kytar u táboráků, v playlistech na Spotify se však tato hudba stala znovu žádanou a aktuální. Písně typu "Stánky", "Podvod", "Růže z papíru" či "Igelit" se posluchačům znovu připomínají - a to i prostřednictvím nového výběru "Nejlepší Nedvědovky".

Na 2LP se nachází hned 32 songů jak z období Brontosaurů a společného vystupování bratrů, tak i ze sólových kariér obou z nich.

Samozřejmě František, který nebyl žádným věhlasným skladatelem, na svých deskách zpíval české verze zahraničních skladeb, s velkou převahou ty Gordona Lightfooda. O výborné texty se mu staral Dušan Vančura a je zajímavé, že největší hity typu "Kočovní herci" či "Devatenáct" tento výběr opomíjí. Sází hlavně na méně známé, ale také velmi kvalitní melodie "Zpívám ti míň" či "Jako ptáci".

Ostatně jakákoli kompilace u kteréhokoliv interpreta vzbuzuje otázky, proč se na ní nachází zrovna tento kousek a jiný chybí. Nejlepší komplety tvorby Nedvědů najdeme na dvojalbech "44 slavných písniček" (1 a 2) z let 2005 a 2010. Tady se v názoru rozcházíme s kolegou Honzou Průšou, který psal odkazovanou recenzi - vždyť na těchto CD nechybí ani sólové skladby obou bratrů z jejich působení se Spirituál kvintetem a ze zásadních hitů tu nezůstalo opomenuto vůbec nic.

Na čem se naopak shodneme, je provedení výběrovek. Žádná z nich nenabízí jakékoli fotografie ani doprovodný text. A také faktografie je v mnoha případech zavádějící a nepřesná. Obrovská škoda - nová generace fanoušků by si určitě ráda přečetla víc o tom, kdo byli bratři Nedvědové, díky čemu se jim podařilo vyprodat Strahov a proč si jejich skladby budou zpívat i další generace.

Takto musí stačit žánrové fotografie, které vypadají, jako by je vytvořila AI, a informace dohledatelné na internetu. Nakonec ale vítězí přesvědčení, že ty písničky za to nemůžou. Vždyť "Franky Dlouhán" a jemu podobné hity si budou lidé zpívat i za další desítky let, kdy my už tady nebudeme.